Bolavá záda netrápí jen nás dvounožce, ale i naše čtyřnohé zvířecí kamarády. A za bolestmi se nemusí skrývat jen páteř, někdy stačí jen špatně namáhaný kloub. Nedávno jsem doslechla o jemné a šetrné terapeutické metodě, která může pomoct i zvířatům.
Řeč je o Dornově metodě, která - laicky řečeno - slouží k nápravě chybného postavení kostí v těle. Lidé mají prý podobný kosterní aparát jako psi, proto lze tuto metodu aplikovat i na ně. O metodě mi říkala kolegyně z práce, tehdy mě ale ani náhodou nenapadlo, že to může být užitečné i pro naše mazlíčky.
A vlastně proč ne. Podle toho, co mi říkala, Dornova metoda je hlavně o tom “vrátit vše na své místo” a to s pomocí úplně přirozených pohybů. Základem rehabilitace pomocí Dornovi metody je kombinace přirozených pohybů zvířete, kterým dochází k přirozenému pohybu svalů v těle, a tlaku pomocí rukou terapeuta. Krok po kroku se tak ošetřují všechny klouby, obratle a kosti. Pohyby a tlakem se vše vrací do svých fyziologicky správných poloh.
Začala jsem se o to zajímat více, když mě napadlo, jestli to lze uplatnit i jako prevenci dysplazie kyčelních kloubů. Každý, kdo má doma většího pejska, asi o tomto neřádovi slyšel. Mám doma sice kříženku labradora s malým plemenem, ale i tak si myslím, že není na škodu být informovaná. Tím spíš, když by se jednalo o něco, co může pomoct, když jamka kyčelního kloubu a hlavice stehenní kosti nespolupracují. Kvůli volnému spojení kloubu a kosti v kyčli se totiž může rozvinout artróza a celé to může skončit až nehybností končetiny.
A skutečně prý Dornova metoda může alespoň zpomalit nástup artrózy a snížit celkovou bolestivost namáhaného kloubu. Pomáhá napravovat různé blokády páteře, které pak mají vliv na celé tělo. Využívá se i v případech, když má pejsek vyhřezlé plotýnky (to se týká hlavně těch dlouhohřbetých). Nejlepší je prý ale jako prevence.
Není nad to si jít jednou za čas srovnat tělo a vzít s sebou rovnou i chlupáče. Obzvlášť pokud máte doma pracovního psa nebo s ním hodně sportujete. Dnes už bývají dokonce zvířecí fyzioterapeuti běžnou součástí agility klubů. Jenže opotřebované klouby se můžou objevit i u “gaučáka”. Stačí špatné trhnutí vodítkem za obojek, když pejsek tahá, nešikovné utírání tlapek, které naši psi zrovna nemilují, nebo taková klouzavá podlaha dá kloubům také zabrat.
To vše v kombinaci se špatnou genetikou a problém je na světě. Dornova metoda se doporučuje také u štěňátek. Především pak pro ta, u kterých byl problém při porodu, nebo pochází z takových podmínek jako naše Rozinka - tedy množíren a hromadíren, kde psi nemají dostatečný prostor pro zdravý vývin.
Navíc je podstoupení takové terapie dobré i pro psychiku, a to jak u lidí, tak i psů. Kolikrát totiž za psí nesoustředěností a roztěkaností může být i špatně usazená kost v kloubu. To se může stát i při trochu divočejší hře pejsků. Když by to bylo po nějakém úrazu či se jedná o závažnější zdravotní neduh, tak ale raději vždy dopředu konzultujte s veterinářem.
Pokud se ji přeci jen rozhodnete podstoupit, ať už vy samy nebo se psem (já se to rozhodla nejdřív otestovat na sobě), udělejte si alespoň tak 2 hodiny čas. Ošetřuje se totiž úplně celé tělo. A pak to chce alespoň 3 následující dny odpočinek, protože je tělo tak trochu v šoku ze správného postavení :-). Ale pak už chlupáč může zase řádit jako dřív a navíc s doplněnou energií!
A co vy? Máte někdo zkušenost s Dornovou metodou? Doporučili byste ji?
(Více informací nejen o fyzioterapii psů zde: www.physiodog.cz a o Dornově metodě: www.dornovametoda-zvirata.cz/dornova-metoda/dornova-metoda-pro-psy/)
Bílá zvířata s nadýchaným kožíškem jsou krásná – ovšem jen pokud se o ně dobře staráte. Každodenní česání a mytí nejeden pejskař vyřeší praktickým ostříháním. Jak se ale vypořádat s nažloutlými a načervenalými skvrnami, které se psům a kočkám objevují...
Podávání krmiva je obřad, který slouží k budování vztahů mezi člověkem a psem. Pokud člověk ví, jak na to, je jídlo významným nástrojem upevňování jeho pozice ve smečce, tedy vůči jeho psovi. Detaily o vhodném krmení mi prozradil výživový odborník...
Už několikrát jsem se setkala s tvrzením, že chůze ze schodů může být pro štěňata, a pro malá plemena i v dospělosti, nezdravá. Prý je náročná pro jejich páteř a může způsobit trvalé následky zapříčiněné skřípnutým nervem, zablokovaným obratlem a tak...
Podzim a línání přicházejí ruku v ruce. Výměna srsti se ale u psů změnila v závislosti na jejich soužití s člověkem. Může se zdát, že probíhá celý rok nebo naopak téměř vůbec. A snadno ji lze zaměnit i s nemocí. Pokud se vám zdá, že se letošní...
Vycvičit loveckého psa můžete, i když s ním na skutečný hon třeba nikdy nevyrazíte. Je to zábavný způsob výchovy a navíc v přírodě. O svých začátcích mi vyprávěla Irena Schneiderová, hrdá majitelka německé krátkosrsté ohařky Arlety. Když začala působit...
Život v teráriu může být pro hlodavce dokonce příjemnější než „divočina“. Zvlášť pokud uděláte všechno pro jejich spokojenost – to se týká i péče o jejich sociální vyžití. Ne všechny druhy hlodavců žijí ve volné přírodě o samotě a bez vhodné...
Prvního psa, Dixiho, jsem si pořídila s bývalým přítelem ještě na střední škole. Bylo to jedno z těch horších rozhodnutí v mém životě. Ani jeden z nás toho o psech moc nevěděl a o Dixiho jsme se starali dost podobně, jako o sebe – roztržitě a...
Lovecký výcvik může být tou správnou cestou pro vašeho psa, aniž byste byli myslivec nebo měli zalíbení ve zbraních. Můžete být dokonce i zapřisáhlý vegetarián. Pokud bydlíte v přírodě a bojíte se, že by váš pes mohl prohánět zvěř jako divý, díky...
Někteří lidé považují soužití psa a hlodavce za nesmysl. Já se jim ani nedivím, vždyť jsme vyšlechtili plemena přímo za účelem lovu hlodavců. Z toho plyne obava, že pes bude chtít každé drobné domácí zvířátko ulovit. To ale vůbec nemusí být pravda –...
Tančení se psem není pro každého. Nejde ale jen o velikost nebo rasu pejska, záleží hlavně na tom, jak jste pilní vy sami. Potvrdila by vám to i Vanda Gregorová, která své psy dovedla k mnohým oceněním za dogdancing. Její čivava Roxy a australský ovčák...
Psi si podzim vychutnávají, ať už se válí v listí nebo v blátě. Jejich majitelé si ho užívají o poznání méně – po příchodu z procházky je dost často místo pohodičky s nohama nahoře čeká koupání, sušení a v některých případech i trocha zápasení. Pokud...
„Bude z něj ohromný pes, tak musí hodně jíst a hodně běhat.“ To si řekne nejeden čerstvý majitel velkého plemene. Opak je ale pravdou.
