Pes je od přírody zvíře smečkové. Domestikací se z něj stal tvor společenský, neustále obklopený člověkem. Neznám v podstatě žádného psa, který by byl nadšený, že zůstává doma sám. Samota v nich vyvolává strach, protože mají geneticky zafixované, že bez smečky nepřežijí. Většina psů rychle přijde na to, že čas, kdy je páníček pryč, je možné využít i k potřebnému odpočinku. Jsou ale i tací, kteří samotu velmi těžce nesou.
Jak naučit psa být sám? Z mé vlastní zkušenosti musím varovat před tím, aby při výchově štěněte nezvítězil cit nad rozumem. Jakmile se pes stane “závislákem”, čeká vás náročná cesta převýchovy. Jak ale prakticky na správnou výchovu?
Štěňátko je malinké, že by se vešlo na lopatku od smetáčku, a já ho mám nechat samotné doma? Ty dvě očička se do mě zapichují jako jehličky. Nejde to, rve mi to srdce a já si zařizuji, jestli bych ještě nějakou dobu nemohla pracovat z domova. Podvědomě vím, že odkládání tomu vůbec nepomůže. Jenže jen odskočit si do krámu naproti přes ulici přestavovalo pro malého chlupáče ponechaného chvíli samotného doma problém. Ten nářek, když jsem odemykala, byl šílený. A co teprve to, co mě doma čekalo. To by člověk neřekl, co vše pes za 5 minut stihne :-).
Mojí nadějí bylo, že pejsek byl opravdu malinký, a že když začnu s tréninkem zvykání si na samotu ihned bez dalšího odkládání, dopadne to dobře. Odborná slova, která tento problém nazývají “separační úzkostí”, potvrdila mé rozhodnutí. Doporučení znělo postupovat pomalými krůčky směrem k určité psí nezávislosti. Napadlo mne, jestli by pomohlo, když bych se třeba vyplížila ven, když pes spí. Jenže to nakonec nebylo ani proveditelné. Vedle psa můžu luxovat a ani to s ním nehne, ale když vezmu za kliku, okamžitě je vzhůru. Musela jsem se kvůli tomu vyvarovat odchodům na celý den do práce.
Nenechala jsem se obměkčit a začala jsem trénovat jako každý jiný cvik. Je potřeba se obrnit trpělivostí a věnovat tomu opravdu čas. Začala jsem umístěním pelíšku do jiné místnosti, než ve které přes den pobývám, a nácvikem povelu “místo”. Během dne jsem brala do rukou klíče a hrála si s nimi, aby si pes na jejich zachrastění navykl a nepojil si to s odchodem. I když mi to přišlo ze začátku kruté, mazlení připadalo už jen na ráno. Přes den jsem se snažila věnovat svým záležitostem (možná jsem totiž před tím udělala chybu v přílišné pozornosti věnované psovi) krom času vyhrazeného na hru či trénink. Začala jsem se zavírat do koupelny pokaždé, když jsem tam šla. Odcházela jsem věšet prádlo na pavlač a vždy za sebou zavřela dveře.
Po chvilce byl vidět určitý pokrok, ale nechtěla jsem se předčasně radovat. Psa jsem dále trénovala na povel “místo”. Pokračovala jsem tím, že jsem přivírala dveře. Poté jsem je již začala na krátkou dobu zavírat. Když pes škrábal nebo štěkal, zakousla jsem se do rtu, ale chvilku počkala, až pak jsem se vrátila. Netrestala jsem, ale také příliš nechválila. Začala jsem zase odbíhat do krámu. Při odchodu teď používáme větu “Hlídej. Jdu do práce a brzo se vrátím.” Ale víc se s chlupáčem neloučím, ani ho pak nevítám, tak jak bych si nejraději v srdci přála. Když ho slyším vít, nevracím se. Musela jsem se ale vrátit jednou, když vyskočil na okno a shodil kytky. Na příště jsem kytky přesunula.
Prý pomůže, když necháte psovi zapnuté rádio. Dostala jsem radu, ať spíš zkusím namluvit cédéčko. Nyní ho testujeme, jen se bojím, aby si na to pes nenavykl a co když nedej bože vypadnou pojistky? K tomu všemu jsem přidala dlouhé procházky s aporty, aby se pejsek unavil. Když nakrmený ulehne, zkontroluji, že má v místnosti nějaké oblíbené hračky pro všechny případy a v misce vodu, a vyrážím do krámu nebo s odpadky. Už se to zlepšilo, ale na pár hodin do práce si ještě netroufám. U mladších psů se stejně nedoporučuje odcházet na delší dobu, než jsou 4 hodiny.
Pomalu prodlužuji intervaly, kdy je pes už nejen v místnosti, ale i v bytě sám. Zatím ještě nevydrží na pelechu, ale věrně čeká pod oknem a vyhlíží. A navíc už vyje a štěká jen v polovině případů. Tak nám držte palce, ať to zmákneme a nebude potřeba odborníků či Bachových kapek :-).
A co vy? Jaké jsou vaše zkušenosti s ponecháním chlupáčů samotných doma? Máte nějaké tipy a triky?
Někteří by snědli i papírový sáček od rohlíků z popelnice, jiní se ošklíbají i nad kvalitním krmivem. Jak si poradit, když je váš pes tak vybíravý, že kolem misky s granulemi klidně chodí celý den a ani se jí nedotkne? A co naopak dělat, když ten...
Dali jste si nějaká novoroční předsevzetí týkající se vašich chlupáčů? Jedním z takových předsevzetí může být i to, jak budete společně trávit volný čas aktivněji, a to i mimo cvičiště a pravidelné venčící procházky. Jen do toho! Je to skvělé nejen pro...
Všichni, kdo mají doma psího chlupáče, se určitě shodnou, že období mezi šestým a dvanáctým měsícem věku štěněte je pro majitele zvířete “výživné”. Taky máte doma psího puberťáka nebo už má váš chlupáč toto období za sebou? Potkávám spoustu pejskařů,...
I letošní Vánoce byly (až na výjimky v horských oblastech) na většině míst takzvaně na blátě. Znát je to především na našich chlupáčích, kteří venku získávají přírodní vylepšení v podobě zaschlého bahna od hlavy až k patě. A někdy chytí slušivý bahenní...
Také se váš jinak velmi hodný chlupáč sem tam rozhodne otestovat vaši trpělivost a prověřit, jakže to máte s tou hierarchií ve smečce? Je zcela normální, že i vychovaný psí společník někdy neuposlechne povel nebo dokonce provede nějakou rošťárnu ve...
Pejskaři pomalu začínají na procházkách řešit, jak jejich psi snáší silvestrovské ohňostroje. I psi tuší, že se to zase nezadržitelně blíží. Od Mikuláše jim to připomíná občasné bouchnutí petardy. Jen náš malý chlupáč ještě neví, co se chystá, a my s...
Jako zkušení pejskaři určitě znáte následující situaci. Začnete si oblékat bundu, vezmete si klíče a vodítko a váš pes už se vám radostně motá pod nohama nebo na vás vesele skáče. Oblékání, cinkot klíčů a pach vodítka jsou pro jeho mozek signály, které...
Koťata jsou samozřejmě jedna z nejroztomilejších stvoření na světě. Při pohledu na jejich krásné čumáčky byste ale neměli zapomenout na to, že kotě vám bude doma provádět mnohem víc nezbedností než klidnější dospělá kočka. Jelikož jsem už v životě...
Strach je největší nepřítel nejen nás lidí, ale i našich nejlepších čtyřnohých přátel, psů. I v psím světě totiž platí, že negativní emoce, jako jsou strach a úzkost, se mohou v kombinaci s dlouhodobým stresem podepsat nejen na psychické pohodě...
Čistit nebo nečistit? Jak často a jakou zvolit čistící pomůcku? Také si nejste jistí, jak by vlastně měla vypadat správná péče o chrup vašeho chlupáče? V dnešním článku přináším pár tipů, jak udržet zuby vašeho čtyřnohého parťáka zdravé.
Také už jste si zakázali navštěvovat zverimexy nebo “psí” eshopy na internetu? I když většinou neplánuji nic pořídit, málokdy se to podaří a v peněžence tak mám pravidelný průvan. Vánoce jsou ale skvělou příležitostí, kdy můžu své chlupáče obdarovat...
Kastrovat, nebo nekastrovat? Takovou otázku si zřejmě klade většina novopečených majitelů koťat. Moje kočky jsou vykastrované všechny, stejně tak kočky a kocouři všech mých kamarádů. Osobní zkušenost s nevykastrovanou kočkou nebo kocourem tedy nemám....
