Pes je od přírody zvíře smečkové. Domestikací se z něj stal tvor společenský, neustále obklopený člověkem. Neznám v podstatě žádného psa, který by byl nadšený, že zůstává doma sám. Samota v nich vyvolává strach, protože mají geneticky zafixované, že bez smečky nepřežijí. Většina psů rychle přijde na to, že čas, kdy je páníček pryč, je možné využít i k potřebnému odpočinku. Jsou ale i tací, kteří samotu velmi těžce nesou.
Jak naučit psa být sám? Z mé vlastní zkušenosti musím varovat před tím, aby při výchově štěněte nezvítězil cit nad rozumem. Jakmile se pes stane “závislákem”, čeká vás náročná cesta převýchovy. Jak ale prakticky na správnou výchovu?
Štěňátko je malinké, že by se vešlo na lopatku od smetáčku, a já ho mám nechat samotné doma? Ty dvě očička se do mě zapichují jako jehličky. Nejde to, rve mi to srdce a já si zařizuji, jestli bych ještě nějakou dobu nemohla pracovat z domova. Podvědomě vím, že odkládání tomu vůbec nepomůže. Jenže jen odskočit si do krámu naproti přes ulici přestavovalo pro malého chlupáče ponechaného chvíli samotného doma problém. Ten nářek, když jsem odemykala, byl šílený. A co teprve to, co mě doma čekalo. To by člověk neřekl, co vše pes za 5 minut stihne :-).
Mojí nadějí bylo, že pejsek byl opravdu malinký, a že když začnu s tréninkem zvykání si na samotu ihned bez dalšího odkládání, dopadne to dobře. Odborná slova, která tento problém nazývají “separační úzkostí”, potvrdila mé rozhodnutí. Doporučení znělo postupovat pomalými krůčky směrem k určité psí nezávislosti. Napadlo mne, jestli by pomohlo, když bych se třeba vyplížila ven, když pes spí. Jenže to nakonec nebylo ani proveditelné. Vedle psa můžu luxovat a ani to s ním nehne, ale když vezmu za kliku, okamžitě je vzhůru. Musela jsem se kvůli tomu vyvarovat odchodům na celý den do práce.
Nenechala jsem se obměkčit a začala jsem trénovat jako každý jiný cvik. Je potřeba se obrnit trpělivostí a věnovat tomu opravdu čas. Začala jsem umístěním pelíšku do jiné místnosti, než ve které přes den pobývám, a nácvikem povelu “místo”. Během dne jsem brala do rukou klíče a hrála si s nimi, aby si pes na jejich zachrastění navykl a nepojil si to s odchodem. I když mi to přišlo ze začátku kruté, mazlení připadalo už jen na ráno. Přes den jsem se snažila věnovat svým záležitostem (možná jsem totiž před tím udělala chybu v přílišné pozornosti věnované psovi) krom času vyhrazeného na hru či trénink. Začala jsem se zavírat do koupelny pokaždé, když jsem tam šla. Odcházela jsem věšet prádlo na pavlač a vždy za sebou zavřela dveře.
Po chvilce byl vidět určitý pokrok, ale nechtěla jsem se předčasně radovat. Psa jsem dále trénovala na povel “místo”. Pokračovala jsem tím, že jsem přivírala dveře. Poté jsem je již začala na krátkou dobu zavírat. Když pes škrábal nebo štěkal, zakousla jsem se do rtu, ale chvilku počkala, až pak jsem se vrátila. Netrestala jsem, ale také příliš nechválila. Začala jsem zase odbíhat do krámu. Při odchodu teď používáme větu “Hlídej. Jdu do práce a brzo se vrátím.” Ale víc se s chlupáčem neloučím, ani ho pak nevítám, tak jak bych si nejraději v srdci přála. Když ho slyším vít, nevracím se. Musela jsem se ale vrátit jednou, když vyskočil na okno a shodil kytky. Na příště jsem kytky přesunula.
Prý pomůže, když necháte psovi zapnuté rádio. Dostala jsem radu, ať spíš zkusím namluvit cédéčko. Nyní ho testujeme, jen se bojím, aby si na to pes nenavykl a co když nedej bože vypadnou pojistky? K tomu všemu jsem přidala dlouhé procházky s aporty, aby se pejsek unavil. Když nakrmený ulehne, zkontroluji, že má v místnosti nějaké oblíbené hračky pro všechny případy a v misce vodu, a vyrážím do krámu nebo s odpadky. Už se to zlepšilo, ale na pár hodin do práce si ještě netroufám. U mladších psů se stejně nedoporučuje odcházet na delší dobu, než jsou 4 hodiny.
Pomalu prodlužuji intervaly, kdy je pes už nejen v místnosti, ale i v bytě sám. Zatím ještě nevydrží na pelechu, ale věrně čeká pod oknem a vyhlíží. A navíc už vyje a štěká jen v polovině případů. Tak nám držte palce, ať to zmákneme a nebude potřeba odborníků či Bachových kapek :-).
A co vy? Jaké jsou vaše zkušenosti s ponecháním chlupáčů samotných doma? Máte nějaké tipy a triky?
Kočky jsou svérázní a samostatní domácí mazlíčci a jejich chování se některým lidem může zdát nepochopitelné. Kočky ale k těmto podivným zvykům mají své důvody a často se jedná o způsob komunikace. Víte, co se vám kočka snaží říct?
Trápí vašeho pejska problémy se zažíváním? Nebojte se, nejste v tom sami! Zažívací a střevní potíže jsou jedněmi z nejčastějších důvodů návštěv ordinace veterináře. Nepříjemné symptomy jako průjem, zvracení nebo nadměrná plynatost mohou být způsobeny...
Ať už doma chováte psa, nebo kočku, určitě se potýkáte s nekonečným uklízením chlupů. Výměna srsti je však přirozenou součástí zdravého života našich domácích mazlíčků. Pokud ale budeme o zdraví srsti svých mazlíčků důsledně pečovat, můžeme omezit...
Psi jsou obecně známí svou radostí z jídla a nekonečným apetitem. Pro psí páníčky je proto překvapením, pokud pes nejeví zájem o svou plnou misku dobrot. Nechutenství a ztráta chuti k jídlu mohou mít více příčin, v článku se podíváme na čtyři...
Mokré, nebo suché krmivo? Většinu majitelů psů nejspíš ze všeho nejdříve napadne otázka, zda je lepší svého mazlíčka krmit granulemi, nebo dát přednost masovým konzervám. Zeptali jsme se proto Martina Kváše, našeho odborníka na výživu, kterému krmivu...
Přinesli jste si domů malé štěňátko? Pro jeho roztomilost byste mu odpustili snad cokoliv, i nějakou tu loužičku na podlaze. Nic ale netrvá věčně, a proto je třeba co nejdříve začít s výcvikem. Jedním z prvních úkolů, je právě naučit nové štěně na...
Kočky svá onemocnění rády skrývají, tento instinkt v sobě mají hluboko zabudovaný. Ve volné přírodě jim skrývání slabosti poskytovalo ochranu před nepřáteli. V domácnosti to ale může být na škodu a může to znamenat, že jejich problém nikdo včas...
Socializace psů je často zmiňovaná jako velmi důležitá součást výcviku. Proč tomu tak je a co vše obnáší, nám pomohly objasnit naše ambasadorky a zkušené chovatelky Bára Holodňák Bláhová a Jaromíra Sojková.
Každý, kdo bydlí u své kočky, velmi dobře ví, že kočky jsou nejen jedny z nejmlsnějších stvoření, ale také přirozeně málo pijí. Možná už méně lidí ví, že by každá kočka měla denně vypít přibližně 50 ml tekutin na 1 kg své hmotnosti. Polévky jsou...
Potravinové alergie se týkají všech a bohužel ani naši čtyřnozí parťáci nejsou výjimkou. Nesnášenlivost na některou složku v krmení se může projevit i v průběhu života. Nejvhodnější řešení představuje hypoalergenní krmivo, které vašemu pejskovi dodá...
Dali jste si před koncem loňského roku předsevzetí a stále se vám nepodařilo začít, nebo jen cítíte, že se zimní období podepsalo na vaší fyzické kondici? Máme pro vás dobrou zprávu! I jaro může být obdobím nových začátků. Vykročte do něj správným...
Milovníci psů by většinou pro svého čtyřnohého parťáka udělali první poslední. Sdílí s nimi téměř vše, včetně svého domova (a často i postele). Jsou ale věci, které se psem není dobré sdílet, jedná se především o naše oblíbená jídla. Mnohé potraviny,...
