Jak porozumět psí řeči, i když nejste Arabela? Základem je naučit se číst řeč těla a uvědomit si, že pes je v první řadě šelma, která se řídí především instinkty přežití, a až na druhém místě domácí mazlíček.
Jednou jsem si takhle při vycházce se psem říkala, co se tak asi mému čtyřnohému parťákovi honí hlavou, když po něm chci nějaký povel. Určitě to také znáte: mírně nakloněná hlava, upřený pohled a něco, co by se dalo nazvat “zamyšleným výrazem”. Asi tak to vypadá, když můj pes občas přemýšlí, jestli mě poslechne nebo si poběží za psím kamarádem, který nás právě minul.
Nejčastěji tento oční souboj o uposlechnutí povelu probíhal v období jeho puberty. Někdy jsem vyhrála já, někdy on. Vzájemně jsme se snažili číst ve tváři toho druhého a odhadovat, co bude následovat. Až v té době jsem si začala uvědomovat, co vše mi prozradí nejen výraz ve tváři, ale i postavení těla. Samozřejmě jsem ne všem signálům rozuměla a ještě dnes po 20 letech života se psy pronikám do jejich psychologie.
Poučku, že základem všeho je správný výcvik, si pamatuji už od první návštěvy cvičáku. Jenže tenkrát zapomněli dodat, že chování psa je vždy reakcí na něco. Pes například nikdy nekousne jen tak. Štěně například kousáním objevuje svět, vše musí vzít do tlapy tak, jako si dítě musí vše osahat. A to včetně rukou a nohou páníčka :-). A nikdo by to rozhodně nenazval v médiích agresivitou. Tu kolikrát u psa přehlédneme.
V nedávné době jsem narazila v jedné knížce o řeči psů na zajímavý postřeh. Lidé prý často nepoznají, kdy na ně pes cení zuby (což právě může signalizovat strach a agresivitu) a kdy se na ně naopak směje. Bohužel právě to může zadělat i na pěkný malér, především pokud jsou v blízkosti děti. Pes totiž většinou neukazuje zuby jen tak, a to i když se zrovna řadí do party těch “vysmátých”.
O úmyslu vám mohou napovědět čenich a pysky, případně to vše doprovázené vrčením. Nenechte se ale “psím úsměvem” zmást vůči jiným zvířatům. Psi se prý “smějí” jen na nás dvounohé, od kterých to okoukali. Stažené či ohrnuté pysky a vyceněné zuby tak rozhodně neznamenají radost či přátelskost vůči druhému psovi. Stejně matoucí může být i vrtění ocasem.
Pomalé vrtění vztyčeného ocasu totiž může znamenat přípravu na útok. Když ale pes vrtí ocasem rychleji a v horizontální poloze, znamená to, že si můžete oddechnout a chce se kamarádit. Podobné je to i s ušima. Vzpřímené uši signalizují nadřazenost, zatímco sklopené podřízenost. A nelekejte se, že máte náladového psa, když by vás pes vítal a přitom se mu uši pohybovaly. Naopak je to projevem pozornosti vůči vám.
Asi úplně nejtěžší je pro mě číst v chlupáčových očích. Hravé jiskřičky tam vždycky poznám, ale když přemýšlí, tak jsou hluboké, jak studna a já se jen dohaduji, co se mi snaží sdělit. Oči široce otevřené znamenají jistotu a nadřazenost, naopak oči přivřené až zešikmené podřízenost. Klidné rozpoložení psa pak poznáte pomalým zavíráním očí. Ale pozor na upřený pohled, ve vzájemné komunikaci psů to totiž představuje tu největší výzvu psímu protějšku.
A jak jste napojeni na svoje parťáky vy? Poznáte vždycky, co vám chce říct? Popovídáte si :-)?
Nakrmit psa rozhodně není totéž jako nakrmit kočku. A nejde jen o to, komu je snazší se jídlem zavděčit. Složení jejich krmiv a rituály krmení se v mnohém liší. O nejzásadnějších rozdílech jsem si popovídala s odborníkem na výživu Ing. Martinem Kvášem:
Podzim je asi nejfotogeničtější roční období, proto jsem požádala Lukáše Skalického, aby se s fanoušky Britu podělil o svoje bohaté zkušenosti se zachycováním psů uprostřed barevného listí. Tady jsou jeho postřehy:
Že vlk a pes nejsou stejní, je známá věc a leckdo by si řekl, že už není potřeba ji dál „rozmazávat“. Mě osobně ale sledování oněch drobných nuancí, které je dělají jiným druhem po psychické stránce, zkrátka baví. Díky výzkumům, které provádějí dámy...
Jel jsem s Michalem a bylo to fajn, jelikož řídil tam i zpět (samozřejmě nejen kvůli tomu). Není vůbec špatný se nechat vozit. To z práce fakt neznám.
Dnes nemám chuť na odborná témata. Nemám myšlenky na výživu, výchovu nebo péči o zvířata. Tentokrát se chci věnovat vzpomínání.
Počasí je na nás přísné, tak jsem tentokrát zvolila trošku odlehčenější téma: spánek a pohoda. Určitě to sami dobře znáte – občas se v pohodlné posteli převalujete, ne a ne usnout, a když se odevzdaně vydáte strávit zbytek noci u televize, zaberete na...
Bílá zvířata s nadýchaným kožíškem jsou krásná – ovšem jen pokud se o ně dobře staráte. Každodenní česání a mytí nejeden pejskař vyřeší praktickým ostříháním. Jak se ale vypořádat s nažloutlými a načervenalými skvrnami, které se psům a kočkám objevují...
Podávání krmiva je obřad, který slouží k budování vztahů mezi člověkem a psem. Pokud člověk ví, jak na to, je jídlo významným nástrojem upevňování jeho pozice ve smečce, tedy vůči jeho psovi. Detaily o vhodném krmení mi prozradil výživový odborník...
Už několikrát jsem se setkala s tvrzením, že chůze ze schodů může být pro štěňata, a pro malá plemena i v dospělosti, nezdravá. Prý je náročná pro jejich páteř a může způsobit trvalé následky zapříčiněné skřípnutým nervem, zablokovaným obratlem a tak...
Podzim a línání přicházejí ruku v ruce. Výměna srsti se ale u psů změnila v závislosti na jejich soužití s člověkem. Může se zdát, že probíhá celý rok nebo naopak téměř vůbec. A snadno ji lze zaměnit i s nemocí. Pokud se vám zdá, že se letošní...
Vycvičit loveckého psa můžete, i když s ním na skutečný hon třeba nikdy nevyrazíte. Je to zábavný způsob výchovy a navíc v přírodě. O svých začátcích mi vyprávěla Irena Schneiderová, hrdá majitelka německé krátkosrsté ohařky Arlety. Když začala působit...
Život v teráriu může být pro hlodavce dokonce příjemnější než „divočina“. Zvlášť pokud uděláte všechno pro jejich spokojenost – to se týká i péče o jejich sociální vyžití. Ne všechny druhy hlodavců žijí ve volné přírodě o samotě a bez vhodné...
