20 let Britu
Rok 2014 je rokem oslav – máme za sebou krásných 20 let!
O tom, že kočky jsou hravá stvoření, není pochyb. Naši kočičáci jsou toho živým důkazem. A jaké hry a hračky jsou jejich nejoblíbenější?
Naše kočky například milují “lovit” myšky, závodit ve škrabání nebo třeba jen pobíhat po bytě sem a tam a při tom vyšplhat, kam to jde. Nedávno jsem je hlídala a znovu si tak připomněla, jak energičtí dokážou být. Když po divokém dovádění ulehly na gauč vedle mě k chvilkové relaxaci, napadlo mě se mrknout, jaké různé hry se dají pro kočky připravit.
A rovnou s tím jsem mrkla i na nějaké ty kočičí hračky, abych načerpala inspiraci nejen na blížící se Vánoce (a to i když si to nerada připouštím, že už je to za chvíli zase tady :-)). Nějakou zajímavou novinkou v podobě hračky totiž naše kočky totiž nikdy neurazíte. Celkově se nabídka kočičího sortimentu dá rozdělit na:
Zaujaly mě ty interaktivní, kdy je potřeba, aby kočka nejdříve něco udělala, než ji hračka “odmění” třeba pamlskem nebo blikajícím či zvuky vydávajícím balónkem. Často se jedná o automatické hračky, jako jsou různé krmící labyrinty, desky či válečky nebo také koulodráhy či lasery. Kdo má rád klasiku, tak najde i dřevěné boxy s míčky, které fungují na stejném principu “lovu” míčku skrze škvíry.
Novinkou pro mě byl objev baldriánu neboli kozlíku lékařského, který lze najít v případě některých hraček. Tato bylinka, někdy také označovaná jako kočičí křen, má uklidňující a uvolňující účinky. Kočkám prý velmi voní, a proto se používá při výrobě různých hraček. Pořídit se dá i ve formě kapek či pytlíku sušených bylinek. U nás by pytlíček dlouho nevydržel a tak se spíše v lékárně poptám po těch kapkách.
A teď zpátky ke kočičím hrátkám. Víte, co to znamená syndrom kognitivní dysfunkce? Já to donedávna nevěděla. Laicky řečeno se jedná o demenci, takového psího nebo kočičího “Alzheimera”. U zvířat stejně jako u lidí patří mezi preventivní kroky učení se novým věcem a fyzická aktivita, tedy hra:-)
Náš kocour rád pobývá v koupelně, a tak mě například zaujala tato: dejte pingpongový míček do vany či lavoru s trochou vody a pozorujte, jak bude kočka tlapkou “určovat směr plavby” a při tom sledovat vlnění vody (mimochodem na suchu je to taky velká zábava:-) Když máte doma kočičího divocha, dávejte raději pozor, aby kočka při lovu míčku ve vaně neuklouzla a neporanila se.
A pokud už doma máte zmiňovaný baldrián, můžete jím pokapat starou ponožku či jinou látku a tu někam ukrýt. Kočka si pak bude hrát na stopaře. Stejně tak můžete schovávat i různé pamlsky. A pokud byste měli delší chvilku, můžete si ze staré krabice či plastové nádoby a provázku vyrobit svůj domácí kočičí labyrint či box. Stačí vystříhat pár otvorů a dovnitř umístit pamlsky nebo hračky. Kočka si s tím může hrát na zemi, ale může to mít i zavěšené ze stropu. A o zábavu máte oba postaráno!
Rok 2014 je rokem oslav – máme za sebou krásných 20 let!
Mezi malým a velkým zvířetem je znatelný rozdíl, to dá rozum. Občas si to ale neuvědomíme a krmíme všechny psy stejně jako sebe, velikost, nevelikost. Jenomže bišonek vyžaduje zcela jiný způsob stravování, než třeba vlčák, a jeho potřebám je při volbě...
Včerejší ne úplně ideální den jsme hodili za hlavu a do soboty vstoupili s novými očekáváními a nadějemi. Ráno v 6.54 měla poslušnost Míša Kuncová, a tak jsme posbírali síly, vypotáceli se z vyhřátých postelí a jeli jí fandit na stadion. Studené ráno...
Pokud budeme vzpomínat na páteční den na Mistrovství světa ve Švédsku, tak asi jako na smolný, poznamenaný především stopami Petra Foltyna a Jirky Čejky. Bohužel Péťův Auzzy dostal 45 bodů, Jirka 0, nicméně postupně…
Na stopách mi bude stačit „tolik a tolik“, slyšela jsem sem tam z našeho týmu v předchozích dnech. Ovšem to ještě všichni počítali s hlínou, resp. uvláčenou podmítkou, a tak hypotetické odhady závodníků nebyly nijak nereálné. Ovšem skutek utek aneb...
Středa byla prvním dnem, kdy už se toho opravdu hodně dělo. A začala pro mne telefonátem z kanceláře závodu, že se mění program, a to posunem zkušebního psa na 14.30 a porady vedoucích týmu na 15.30. Čekala jsem, kdy se co dalšího ještě změní, nicméně...
Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Druhá noc na švédských matracích už byla pro některé členy naší výpravy malinko neklidnější, jednak za to mohou příliš měkké matrace, a pak se nám začíná krátit čas do samotného závodu... Nicméně atmosféra je stále uvolněná a pohodová. Dnes jsem s...
Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do...
Konečně jsme se s Lukášem prokousali nezbytnými technickými základy focení a můžeme se věnovat postřehům z praxe psího fotografa. Někteří psi se fotí sami, s jinými je to trochu těžší. Lukáš pro vás napsal, jak hodnotí své modely on (a předpokládám, že...
Je to tu! V pátek vyvrcholily poslední naše přípravy na cestu, dostali jsme s sebou skvělé dárky od sponzorů, zadali kódy do navigace, přestěhovali své životně důležité věci do aut a – v sobotu ráno konečně cesta do švédského Malmö, kynologické Mekky...
Taky to vašemu psovi tolik chutná? A smutně kouká? A nezaslouží si jíst pořád dokola to samé? A proto dostane něco dobrého tu z ledničky, tu pod stolem? Jeden lichý argument za druhým. Jediný důvod, proč pořád dokola slyšíme, že se to nemá, je ten, že...