Dnes se s vámi podělím o další ze střípků z mého života s novým psím členem rodiny, naší nezkrotnou a nohatou Rozinkou. Rozinka je kříženka a pochází z tak zvané “hromadírny”.
Nelekejte se, nepatřím mezi ty, co by podporovali tento nekalý byznys, o kterém jsem navíc do nedávna netušila, že je v České republice tak rozšířený. Vše začalo tím, že jsem si na facebookovém profilu jednoho z útulků, které sleduji, přečetla článek o kauze s množírnou v jejich nedalekém okolí a bezradnosti nejen všech obyvatel, ale i úřadů.
U článku byla informace, že se pracovnicím útulku podařilo získat prozatím alespoň pár štěňátek, která se tam právě narodila. Jedním z nich byla naše Rozinka. Ačkoli jsme dalšího chlupáče neplánovali, když jsem viděla z televizní reportáže podmínky, ve kterých štěňata žila, rozhodli jsme se, že jedno místo doma ještě najdeme.
Byla jsem otřesena podmínkami, ve kterým pejsci žili a nebudu vám raději ani popisovat detaily. Donutilo mě to se o celou problematiku začít více zajímat. Termín “množírna” se používá pro místo, kde jsou “zvířata chovaná za účelem komerčního prodeje bez průkazu původu.”
Jenže to neodpovídalo kauze naší Rozinky, tam totiž “chovatelé” štěňata ale prodávat nechtěla. Zjistila jsem, že ještě vedle “množírny” existuje pojem “hromadírna”, kterou poznáte “nesystematickým chovem zvířat bez komerčního účelu”. Za trochu kostrbatými definicemi se ale skrývá smutná skutečnost, kdy život těchto zvířat (týká se to například i koček) minimálně hraničí s týráním.
V jednom článku jsem se dočetla, že značná část psů z českých množíren putuje na Západ, kde chov psů není tak běžný, a kde se zvířata prodávají za vysoké částky. Jedná se prý o několik desítek tisíc štěňátek ročně. Zbytek zůstává na českém trhu. Člověk však vůbec nemusí tušit, že si psíka z množírny kupuje.
Mé zkušenosti jsou takové, že jsme se vždy ptali chovatele na jeho zkušenosti, historii chovu a celkově jeho příběh - psího člověka většinou poznáte. Také jsme vždycky chtěli vidět rodiče a prostředí, ve kterém štěňata doposud byla. Vždy jsem respektovala dobu alespoň 8 týdnů věku štěněte pro odstav od feny, než jsme si pro nového parťáka přijeli.
Chovatel by vám rovněž měl předat očkovací průkaz zvířete a potvrzení o odčervení. Při pořízení psa z množíren / hromadíren se často stává, že (důvody ponechme stranou) pes není ani odčervený, ani vakcinovaný. Navíc se ve velkých chovech mohou snáze šířit nemoci. Naše Rozinka splnila všechny body - byla neočkovaná a kromě škrkavky také plná parazitů.
Navíc měla po těle drobné jizvičky. Dovedu si lehce představit, že při nekontrolovaném množení, kdy je pohromadě několik desítek psů, je narušena i klasická socializace zvířete. Psi mezi sebou bojují o jídlo a jsou tak celkově ostřejší. To se promítá i na štěňata. Chvíli nám trvalo, než se Rozinka u podávání krmení zklidnila. Musím zaklepat, že teď už je nejen zdravá, ale i klidnější. Stačilo zjistit, že jí u nás nic nehrozí a není třeba se prát o každé sousto.
Jak se na množírny díváte vy? Máte s nimi, podobně jako já, vlastní zkušenost?
Více informací: www.muj-pes.cz/zivot-se-psem/co-je-to-vlastne-mnozirna-psu--1216.html a g.denik.cz/1/6d/0406-mnozirny-psi-kocky-web.jpg
Nakrmit psa rozhodně není totéž jako nakrmit kočku. A nejde jen o to, komu je snazší se jídlem zavděčit. Složení jejich krmiv a rituály krmení se v mnohém liší. O nejzásadnějších rozdílech jsem si popovídala s odborníkem na výživu Ing. Martinem Kvášem:
Podzim je asi nejfotogeničtější roční období, proto jsem požádala Lukáše Skalického, aby se s fanoušky Britu podělil o svoje bohaté zkušenosti se zachycováním psů uprostřed barevného listí. Tady jsou jeho postřehy:
Že vlk a pes nejsou stejní, je známá věc a leckdo by si řekl, že už není potřeba ji dál „rozmazávat“. Mě osobně ale sledování oněch drobných nuancí, které je dělají jiným druhem po psychické stránce, zkrátka baví. Díky výzkumům, které provádějí dámy...
Jel jsem s Michalem a bylo to fajn, jelikož řídil tam i zpět (samozřejmě nejen kvůli tomu). Není vůbec špatný se nechat vozit. To z práce fakt neznám.
Dnes nemám chuť na odborná témata. Nemám myšlenky na výživu, výchovu nebo péči o zvířata. Tentokrát se chci věnovat vzpomínání.
Počasí je na nás přísné, tak jsem tentokrát zvolila trošku odlehčenější téma: spánek a pohoda. Určitě to sami dobře znáte – občas se v pohodlné posteli převalujete, ne a ne usnout, a když se odevzdaně vydáte strávit zbytek noci u televize, zaberete na...
Bílá zvířata s nadýchaným kožíškem jsou krásná – ovšem jen pokud se o ně dobře staráte. Každodenní česání a mytí nejeden pejskař vyřeší praktickým ostříháním. Jak se ale vypořádat s nažloutlými a načervenalými skvrnami, které se psům a kočkám objevují...
Podávání krmiva je obřad, který slouží k budování vztahů mezi člověkem a psem. Pokud člověk ví, jak na to, je jídlo významným nástrojem upevňování jeho pozice ve smečce, tedy vůči jeho psovi. Detaily o vhodném krmení mi prozradil výživový odborník...
Už několikrát jsem se setkala s tvrzením, že chůze ze schodů může být pro štěňata, a pro malá plemena i v dospělosti, nezdravá. Prý je náročná pro jejich páteř a může způsobit trvalé následky zapříčiněné skřípnutým nervem, zablokovaným obratlem a tak...
Podzim a línání přicházejí ruku v ruce. Výměna srsti se ale u psů změnila v závislosti na jejich soužití s člověkem. Může se zdát, že probíhá celý rok nebo naopak téměř vůbec. A snadno ji lze zaměnit i s nemocí. Pokud se vám zdá, že se letošní...
Vycvičit loveckého psa můžete, i když s ním na skutečný hon třeba nikdy nevyrazíte. Je to zábavný způsob výchovy a navíc v přírodě. O svých začátcích mi vyprávěla Irena Schneiderová, hrdá majitelka německé krátkosrsté ohařky Arlety. Když začala působit...
Život v teráriu může být pro hlodavce dokonce příjemnější než „divočina“. Zvlášť pokud uděláte všechno pro jejich spokojenost – to se týká i péče o jejich sociální vyžití. Ne všechny druhy hlodavců žijí ve volné přírodě o samotě a bez vhodné...
