Dnes se s vámi podělím o další ze střípků z mého života s novým psím členem rodiny, naší nezkrotnou a nohatou Rozinkou. Rozinka je kříženka a pochází z tak zvané “hromadírny”.
Nelekejte se, nepatřím mezi ty, co by podporovali tento nekalý byznys, o kterém jsem navíc do nedávna netušila, že je v České republice tak rozšířený. Vše začalo tím, že jsem si na facebookovém profilu jednoho z útulků, které sleduji, přečetla článek o kauze s množírnou v jejich nedalekém okolí a bezradnosti nejen všech obyvatel, ale i úřadů.
U článku byla informace, že se pracovnicím útulku podařilo získat prozatím alespoň pár štěňátek, která se tam právě narodila. Jedním z nich byla naše Rozinka. Ačkoli jsme dalšího chlupáče neplánovali, když jsem viděla z televizní reportáže podmínky, ve kterých štěňata žila, rozhodli jsme se, že jedno místo doma ještě najdeme.
Byla jsem otřesena podmínkami, ve kterým pejsci žili a nebudu vám raději ani popisovat detaily. Donutilo mě to se o celou problematiku začít více zajímat. Termín “množírna” se používá pro místo, kde jsou “zvířata chovaná za účelem komerčního prodeje bez průkazu původu.”
Jenže to neodpovídalo kauze naší Rozinky, tam totiž “chovatelé” štěňata ale prodávat nechtěla. Zjistila jsem, že ještě vedle “množírny” existuje pojem “hromadírna”, kterou poznáte “nesystematickým chovem zvířat bez komerčního účelu”. Za trochu kostrbatými definicemi se ale skrývá smutná skutečnost, kdy život těchto zvířat (týká se to například i koček) minimálně hraničí s týráním.
V jednom článku jsem se dočetla, že značná část psů z českých množíren putuje na Západ, kde chov psů není tak běžný, a kde se zvířata prodávají za vysoké částky. Jedná se prý o několik desítek tisíc štěňátek ročně. Zbytek zůstává na českém trhu. Člověk však vůbec nemusí tušit, že si psíka z množírny kupuje.
Mé zkušenosti jsou takové, že jsme se vždy ptali chovatele na jeho zkušenosti, historii chovu a celkově jeho příběh - psího člověka většinou poznáte. Také jsme vždycky chtěli vidět rodiče a prostředí, ve kterém štěňata doposud byla. Vždy jsem respektovala dobu alespoň 8 týdnů věku štěněte pro odstav od feny, než jsme si pro nového parťáka přijeli.
Chovatel by vám rovněž měl předat očkovací průkaz zvířete a potvrzení o odčervení. Při pořízení psa z množíren / hromadíren se často stává, že (důvody ponechme stranou) pes není ani odčervený, ani vakcinovaný. Navíc se ve velkých chovech mohou snáze šířit nemoci. Naše Rozinka splnila všechny body - byla neočkovaná a kromě škrkavky také plná parazitů.
Navíc měla po těle drobné jizvičky. Dovedu si lehce představit, že při nekontrolovaném množení, kdy je pohromadě několik desítek psů, je narušena i klasická socializace zvířete. Psi mezi sebou bojují o jídlo a jsou tak celkově ostřejší. To se promítá i na štěňata. Chvíli nám trvalo, než se Rozinka u podávání krmení zklidnila. Musím zaklepat, že teď už je nejen zdravá, ale i klidnější. Stačilo zjistit, že jí u nás nic nehrozí a není třeba se prát o každé sousto.
Jak se na množírny díváte vy? Máte s nimi, podobně jako já, vlastní zkušenost?
Více informací: www.muj-pes.cz/zivot-se-psem/co-je-to-vlastne-mnozirna-psu--1216.html a g.denik.cz/1/6d/0406-mnozirny-psi-kocky-web.jpg
První a zcela základní otázka zní – proč? Jestliže chcete svému psovi pořídit čtyřnohého parťáka proto, špatně snáší pobyt sám doma, nemusí se to vůbec vyplatit. Lehce se totiž může stát, že místo jednoho stresovaného a naříkajícího pejska, budete mít...
Život se psem ve městě má mnoho nástrah. Jednou z nich je bezpochyby pohyb přes silnici a v její blízkosti. Nemusí se však jednat jen o frekventovanou silnici ve větším městě. I na venkovské cestě vás a vašeho psa může překvapit nečekaný automobilový...
Jedním z nejčastěji skloňovaných kroků v souvislosti s výchovou štěněte je bezpochyby jeho socializace. Každý, kdo si domů přinesl malinkého chlupáče, o tom určitě už něco slyšel. A kdyby náhodou ne, měl by ho hned při první návštěvě poučit veterinář....
Všude se povalující kaštany a spadané listí, to moji chlupáči milují. S kaštany hrají něco jako psí fotbal a listí honí sem a tam, jak si s ním vítr zrovna pohrává. Jenže podzim dovede i pěkně potrápit. Kýchání a kašlání se tak nemusí ozývat jen od...
Jedním ze způsobů, jak psi vyjadřují pocit osamělosti, je kňučení, štěkání a vytí. Říkají tím: “Jsem sám doma a mám strach, protože mě má smečka opustila”. Je to tedy určitá forma komunikace s vnějším světem, i když nemusí být zrovna všem sousedům...
Jako nadšení pejskaři určitě znáte psí desatero, které se čas od času v různých obměnách objevuje na pejskařských webech. První věta tohoto desatera zní “ Můj život trvá deset až patnáct let. Každé odloučení od Tebe mi působí smutek. Pamatuj. Ty sis mě...
Už jste také na procházce s vaším chlupáčem potkali páníčky držící v rukou něco, co připomínalo dálkové klíče od auta? Jedná se o klikery, zajímavou výcvikovou pomůcku pro psy. Ta slibuje naučit povely, které by pro ně jinak byly nepochopitelné. Jak?...
Bolavá záda netrápí jen nás dvounožce, ale i naše čtyřnohé zvířecí kamarády. A za bolestmi se nemusí skrývat jen páteř, někdy stačí jen špatně namáhaný kloub. Nedávno jsem doslechla o jemné a šetrné terapeutické metodě, která může pomoct i zvířatům.
Zatím máme za okny jen deštivo, ale nebude to dlouho trvat a začnou pravé podzimní plískanice. A to bývá počasí, že by jeden ani psa nevyhnal. Naši chlupáči to můžou jednohlasně potvrdit.
Jestliže máte kočku, která se může volně pohybovat venku, a není to kočka takzvaně bytová, možná už jste se bohužel s případem otravy setkali. Občas se totiž stává, že venkovní kočky chytí živou myš, která ale před tím sežrala jed na hlodavce.
Pes je od přírody zvíře smečkové. Domestikací se z něj stal tvor společenský, neustále obklopený člověkem. Neznám v podstatě žádného psa, který by byl nadšený, že zůstává doma sám. Samota v nich vyvolává strach, protože mají geneticky zafixované, že...
Věděli jste, že o víkendu měli naši mazlíčci svůj svátek? Na neděli 4. října totiž připadl Mezinárodní den zvířat. Akce pro návštěvníky si nepřipravili jen zoologické zahrady, ale i řada organizací pomáhající týraným či opuštěným zvířatům. A jak jste...
