Mistrovství světa FCI IPO Švédsko – závěr
Naposledy tímto zdravím všechny ty, kteří drželi pěsti českému týmu – moc všem děkujeme!
Náš nový chlupáč do party teprve objevuje svět. To, co však objevil rychle, je vášeň pro míčky všeho druhu. Zabaví se s nimi i celé hodiny. A ještě než jsem začala učit povel “přines”, tak už jsem měla aportovaný balónek zpátky v ruce, na kterou upíraly pohled dvě natěšená očička.
A chlupáč není jistě milovníkem aportování míčků sám. Vzpomněla jsem si, že mi jedna moje známá kdysi vyprávěla o psím sportu zvaném flyball.
Jsem hlava děravá a tak jsem si informace o flyballu musela trochu osvěžit. Nebylo to na škodu, ba naopak! Věděli jste například, že se před dvěma týdny konalo v Německu Mistrovství Evropy a za pár týdnů proběhne u nás Mistrovství ČR? Přemýšlím, že bych se tam zajela podívat.
Je skvělé, že mají psí sporty v ČR i za humny tolik příznivců. Myslím, že to je vynikající způsob, jak trávit aktivně volný čas se psem. Jen kdyby měl člověk tolik času, aby mohl vyzkoušet všechno. Některé sporty jsou totiž náročnější než jiné, a to buď z pohledu fyzické náročnosti pro psa (např. agility) nebo pro dvojici pes-psovod (např. dogtrekking), nebo například co se vybavení týče (např. treibball).
Hned jsem tedy mrkla, co vše je na flyball potřeba. A zjistila jsem, že k základní výbavě rozhodně nepatří to, co se vám běžně povaluje doma, tedy krom míčku. Ty jsou totiž u nás v bytě naopak všude:-). Rozpomněla jsem se, jak mi známá říkala, že je to skvělá aktivita pro energické psy, ale hlavní nevýhodou je, že pro nováčky to vyžaduje návštěvu k tomu vybaveného místa s flyballovým hřištěm. Takové hřiště by prý mělo mít alespoň dvě dráhy (o přibližně 20 metrech) s:
Termín “box” mě trochu vyděsil, připomnělo mi to koňské dostihy. Jsem spíš na “vzdušnější” varianty sportů. Rychle jsem ale zjistila, že má obava z toho, že psa budu muset někam na chvíli zavřít, byla zbytečná. Boxem se v tomto případě rozumí “aportovací zařízení”. Pes však aport nemá zadarmo. Musí nejdřív překonat překážky a až při nášlapu na plošinu boxu, kde se otáčí k běhu zpět, se proti psovi “vystřelí” míček, který musí chytit a šup s ním na start/cíl.
To, co mě na flyballu zaujalo po krátké sondě asi nejvíc, je, že se jedná o jakési vychytanější agility, jen s menší námahou psovoda. A ty nás se starším chlupáčem baví, i když se tomu věnujeme jen amatérsky. Trénovat se navíc dá i na psích hřištích, které se pomalu začínají po republice budovat. No, a jestli chcete trénovat nášlap s otočkou, tak k tomu prý do začátku stačí i kužel. Rozhodně tedy flyball není jenom o míčcích.
Dalším prvkem, který je fajn, je to, že se jedná o týmovou hru. Konkrétně je to pro čtyři páry psovod-pes. Tak teď už jen přemluvit mé kamarády, s kterými chodíme na víkendové výlety, a můžeme to vyzkoušet na vlastní kůži :-).
A co vy? Máte s flyballem již nějaké zkušenosti? Co se vám na něm líbí? A máte nějaké tipy pro začátečníky?
(Zdroj: www.flyball.cz)
Naposledy tímto zdravím všechny ty, kteří drželi pěsti českému týmu – moc všem děkujeme!
Rok 2014 je rokem oslav – máme za sebou krásných 20 let!
Mezi malým a velkým zvířetem je znatelný rozdíl, to dá rozum. Občas si to ale neuvědomíme a krmíme všechny psy stejně jako sebe, velikost, nevelikost. Jenomže bišonek vyžaduje zcela jiný způsob stravování, než třeba vlčák, a jeho potřebám je při volbě...
Včerejší ne úplně ideální den jsme hodili za hlavu a do soboty vstoupili s novými očekáváními a nadějemi. Ráno v 6.54 měla poslušnost Míša Kuncová, a tak jsme posbírali síly, vypotáceli se z vyhřátých postelí a jeli jí fandit na stadion. Studené ráno...
Pokud budeme vzpomínat na páteční den na Mistrovství světa ve Švédsku, tak asi jako na smolný, poznamenaný především stopami Petra Foltyna a Jirky Čejky. Bohužel Péťův Auzzy dostal 45 bodů, Jirka 0, nicméně postupně…
Na stopách mi bude stačit „tolik a tolik“, slyšela jsem sem tam z našeho týmu v předchozích dnech. Ovšem to ještě všichni počítali s hlínou, resp. uvláčenou podmítkou, a tak hypotetické odhady závodníků nebyly nijak nereálné. Ovšem skutek utek aneb...
Středa byla prvním dnem, kdy už se toho opravdu hodně dělo. A začala pro mne telefonátem z kanceláře závodu, že se mění program, a to posunem zkušebního psa na 14.30 a porady vedoucích týmu na 15.30. Čekala jsem, kdy se co dalšího ještě změní, nicméně...
Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do...
Druhá noc na švédských matracích už byla pro některé členy naší výpravy malinko neklidnější, jednak za to mohou příliš měkké matrace, a pak se nám začíná krátit čas do samotného závodu... Nicméně atmosféra je stále uvolněná a pohodová. Dnes jsem s...
Konečně jsme se s Lukášem prokousali nezbytnými technickými základy focení a můžeme se věnovat postřehům z praxe psího fotografa. Někteří psi se fotí sami, s jinými je to trochu těžší. Lukáš pro vás napsal, jak hodnotí své modely on (a předpokládám, že...
Je to tu! V pátek vyvrcholily poslední naše přípravy na cestu, dostali jsme s sebou skvělé dárky od sponzorů, zadali kódy do navigace, přestěhovali své životně důležité věci do aut a – v sobotu ráno konečně cesta do švédského Malmö, kynologické Mekky...