Také už jste řešili, jak na to nejen se skladováním (suchého) krmiva během letních pařáků? Anebo třeba na cestách? Pro mě je to teď víc jak aktuální téma. Doma máme sice příjemné teploty a tak nehrozí nic ani našim chlupáčům, ani jejich granulím. Blíží se nám však letní dovolená, a tak jsem začala řešit, jak nejlépe uchovat granule čerstvé i mimo zázemí domova.
Ať už doma nebo na dovolené, vždy se řídím pravidlem, že granule by vždycky měly být čerstvé a voňavé. Ano, psí granule by měly vonět. Někdy se mi také stává, že připravuji krmení ve spěchu, například když spěchám do práce nebo večer za kulturou, a ne vždy tak ke granulím čichnu. Jinak je ale raději kontroluji pravidelně. Obzvláště teď v létě, kdy je větší riziko, že by v dlouho otevřeném pytli mohly žluknout.
To se mi naštěstí ještě nikdy nestalo, ale pár mých známých, kteří žijí v panelácích, a během velkých veder krmivo špatně skladovali, s tím mají neblahou zkušenost. V letních vedrech se musí skladovat granule obzvlášť pečlivě (ideálně by se měly uchovávat v teplotách do 25 stupňů Celsia), tedy v chladnějších a stinnějších místnostech a nejlépe v menších baleních. Sama dávám přednost větším balením granulí. I když je v mém případě pravda, že když se sejde celá naše psí smečka, tak máme celkem spotřebu a dlouho otevřený pytel tak u nás nehrozí.
Jenže vysoké teploty nejsou jedinou nástrahou správného skladování krmení. Vlhko - to je neřád číslo dvě. A není dobré jej podceňovat. Už se mi totiž stalo, že mi granule pro psy mojí vinou provlhly. A mohla za to lenost. Dovezla jsem na chalupu pytel granulí a načatý jsem ho tam ve sklepě nechala do další návštěvy. Ještě že jsem si toho všimla, mohla by se tam pak snadněji vytvořit plíseň! A ta nemusí být na pohled vůbec patrná. Je tak lepší se vlhku úplně vyvarovat. Už je to dávno a dnes jsem poučená a granule i na chalupě skladuji v plastovém neprodyšně uzavíratelném barelu.
Doma je to samozřejmostí od úplného začátku, kdy jsme přibrali do party prvního čtyřnohého kamaráda. To by totiž člověk neřekl, jak spolu může souviset nedostatek úložných prostor a skladování granulí. Můj první pes alias “věčný hlad” totiž vyčenichal své granule úplně všude a byl schopný vynaložit značné úsilí, aby se do pytle probojoval. Naštěstí jsem včas odhalila tuto jeho vlastní iniciativu, jenže nebylo žádné volné místo, kam je schovat. Špajz jsme bohužel neměli. Stačilo se poradit v té době se zkušenějšími známými, kteří nám poradili právě ony zmíněné barely. Ty seženete jak plastové, tak plechové a to v různých velikostech. A někdy jsou i docela pěkně designově řešené.
Jenže i barely mají své mouchy, které se ale dají vychytat. Jednou se mi totiž stalo, že jsem nové balení krmiva zcela automaticky přesypala a obal bezmyšlenkovitě vyhodila. Možná se divíte, proč by to mělo vadit. Zapomněla jsem si totiž zkontrolovat datum trvanlivosti. Je to tak, ani psí granule nevydrží věčně. Někteří výrobci, např. krmiva od Britu, garantují u neotevřených pytlů trvanlivost 18 měsíců od data výroby. U načatého je lepší se řídit pravidlem, že čím dříve ho váš pes spotřebuje, tím lépe. U nás to vychází přibližně na jedno balení měsíčně. Výhodou je i to, že na granule nemůžou jiní záškodníci. Tím mám na mysli především moučné moly, ale v případě chalupy například i myši.
No a jak s tím cestováním? Je to podobné jako doma. Když shrnu dva nejdůležitější body, kterými se snažím řídit i na cestách, jsou to:
Jak na to ale prakticky? Venkovní teplotu neovlivním, co ale ovlivnit můžu, je to, co psovi beru s sebou a jak to zabalím. Tím, že doma krmím z 99 % suchým krmivem, tak ani na cesty nemusím řešit, jak to udělat s konzervami. Nejen, že by byly do batohu těžké, navíc jezdíme často přenocovat do přírody, kde bohužel nedisponujeme ledničkou. A tak by se obsah otevřené konzervy mohl při teplých nocích, jako jsou ty současné, zkazit. Podobně to platí i pro různé psí salámy nebo masové pamlsky. Chlupáčům výraz při balení ale jasně napovídá, že bez psí dobroty nikam nejedeme, a proto s sebou vždycky balím i “nekazící se” alternativy. Každopádně pamlskovník je vždycky plný a pokud to teploty dovolují, ideálně masovými pochoutkami :-).
A na závěr se s vámi ještě podělím, jak přepravovat granule. Mně se nejvíce osvědčily takzvané foodbagy (je to takový nylonový zásobník ve tvaru válce a o rozměrech cca 15x25 cm). Můžu tak s sebou sbalit až 1,5 kg granulí. Dřív jsem ale také vozila krmivo ve větších plastových dózách nebo plastových lahvích. Problém byl ale s objemem. Igelitové sáčky příliš nedoporučuji, tak by se krmení mohlo zapařit, a díky tomu i zkazit. Důležité je, aby tam nešel vzduch, ale také aby nebyly granule na přímém slunci. Když by bylo opravdu velké horko, je ještě dobré to celé zabalit do novin. A pro vodáky prý prodávají i speciální voděodolné vaky.
Jaké jsou vaše zkušenosti se skladováním krmiva nejen na cestách? Máte ještě nějaké další ozkoušené vychytávky? Pokud ano, sem s nimi :-).
Posledně jsem vám doporučila stříhat pejska doma, pokud nerad navštěvuje psí salóny. To se ale snadno řekne, že. Abych vám práci na vizáži vašeho chlupáče usnadnila, přidávám k dobru ještě moje vlastní zkušenosti s domácím stříháním. Třeba se vám můj...
Chtěli byste vycestovat se psem na Island? Pokud ano, raději se na to pečlivě připravte.
Když po mně chtěl veterinář vzorek Kulajdiny moči poprvé, nevěřícně jsem na něj vykulila oči a v duchu si říkala, jestli bych se neměla poohlédnout po doktorovi, který není blázen. Všiml si mého výrazu a dal mi potřebné instrukce:
Léto se blíží a já už pomalu rozmýšlím, kam na dovolenou. Vybírám si samozřejmě místa, na kterých můžu strávit příjemný týden i se psem. Kulajda je maličká a nejsou s ní problémy (až na to, že si často a ráda hraje na alarm). I přesto pokaždé pečlivě...
Posledně jsem vám slíbila, že se tu rozepíšu o tom, co mi řekne veterinář ke Kulajdině falešné březosti. Návštěva ordinace už proběhla a já mám pro vás od doktora Šímy a od výživáře Kváše odpovědi na nejzásadnější otázky:
Nikdy jsem nechtěla malého bílého chundelatého psíka (dále jen MBCHP). Kulajda mi do jednoho z nich vyrostla zcela neplánovaně. Ještě jako poloslepé štěně měla hnědé fleky a tvářila se, že bude mít srst jako liška, leč vyrostla z ní ovečka.
Neuběhly ani dva týdny ode dne, kdy se Kulajda otrávila, a hned ji trápí další problém – falešná březost. Že něco není v pořádku, jsem si uvědomila asi před týdnem. Kulajda totiž začala být doslova posedlá polštářem mého přítele.
Psí hračky to mají děsně těžké. Vážně, nechtěla bych být v jejich kůži. Kulajda například musí všechny plyšáky a balónky za každou cenu zničit. Jednou jsem jí pořídila hračku...
Nedávno se mi dostal do ruky zajímavý článek o tom, jak psi vnímají emoce. Byl trošku složitě napsaný, tak jsem se rozhodla – pro vás i pro sebe – převést jeho obsah do čtivější podoby. Popisoval výsledky výzkumu maďarských vědců, kteří jako první...
Občas mám pocit, že většina lidí si neumí venčení užít a dokonce si ho i zbytečně komplikuje. Dost často myslí hlavně na to, aby už jejich pes konečně vykonal potřebu. Požitek zvířete z procházky bývá až na druhém místě, ostatní pejskaři na třetím a...
Fanoušci Britu se prostřednictvím Facebooku zúčastnili menšího výzkumu, ze kterého vyplynulo, jak jsou nejčastěji namíchaní čeští kříženci. Majitelé voříšků posílali úžasné fotky, rozhodně si je na facebookových stránkách Britu prohlédněte. Celkem bylo...
das
