Venčení v dešti
Není ani tak hrozné, když vám pes zmokne, jako když zůstane mokrý. Na možná rizika jsem se zeptala MVDr. Jana Šímy.
Také už jste řešili, jak na to nejen se skladováním (suchého) krmiva během letních pařáků? Anebo třeba na cestách? Pro mě je to teď víc jak aktuální téma. Doma máme sice příjemné teploty a tak nehrozí nic ani našim chlupáčům, ani jejich granulím. Blíží se nám však letní dovolená, a tak jsem začala řešit, jak nejlépe uchovat granule čerstvé i mimo zázemí domova.
Ať už doma nebo na dovolené, vždy se řídím pravidlem, že granule by vždycky měly být čerstvé a voňavé. Ano, psí granule by měly vonět. Někdy se mi také stává, že připravuji krmení ve spěchu, například když spěchám do práce nebo večer za kulturou, a ne vždy tak ke granulím čichnu. Jinak je ale raději kontroluji pravidelně. Obzvláště teď v létě, kdy je větší riziko, že by v dlouho otevřeném pytli mohly žluknout.
To se mi naštěstí ještě nikdy nestalo, ale pár mých známých, kteří žijí v panelácích, a během velkých veder krmivo špatně skladovali, s tím mají neblahou zkušenost. V letních vedrech se musí skladovat granule obzvlášť pečlivě (ideálně by se měly uchovávat v teplotách do 25 stupňů Celsia), tedy v chladnějších a stinnějších místnostech a nejlépe v menších baleních. Sama dávám přednost větším balením granulí. I když je v mém případě pravda, že když se sejde celá naše psí smečka, tak máme celkem spotřebu a dlouho otevřený pytel tak u nás nehrozí.
Jenže vysoké teploty nejsou jedinou nástrahou správného skladování krmení. Vlhko - to je neřád číslo dvě. A není dobré jej podceňovat. Už se mi totiž stalo, že mi granule pro psy mojí vinou provlhly. A mohla za to lenost. Dovezla jsem na chalupu pytel granulí a načatý jsem ho tam ve sklepě nechala do další návštěvy. Ještě že jsem si toho všimla, mohla by se tam pak snadněji vytvořit plíseň! A ta nemusí být na pohled vůbec patrná. Je tak lepší se vlhku úplně vyvarovat. Už je to dávno a dnes jsem poučená a granule i na chalupě skladuji v plastovém neprodyšně uzavíratelném barelu.
Doma je to samozřejmostí od úplného začátku, kdy jsme přibrali do party prvního čtyřnohého kamaráda. To by totiž člověk neřekl, jak spolu může souviset nedostatek úložných prostor a skladování granulí. Můj první pes alias “věčný hlad” totiž vyčenichal své granule úplně všude a byl schopný vynaložit značné úsilí, aby se do pytle probojoval. Naštěstí jsem včas odhalila tuto jeho vlastní iniciativu, jenže nebylo žádné volné místo, kam je schovat. Špajz jsme bohužel neměli. Stačilo se poradit v té době se zkušenějšími známými, kteří nám poradili právě ony zmíněné barely. Ty seženete jak plastové, tak plechové a to v různých velikostech. A někdy jsou i docela pěkně designově řešené.
Jenže i barely mají své mouchy, které se ale dají vychytat. Jednou se mi totiž stalo, že jsem nové balení krmiva zcela automaticky přesypala a obal bezmyšlenkovitě vyhodila. Možná se divíte, proč by to mělo vadit. Zapomněla jsem si totiž zkontrolovat datum trvanlivosti. Je to tak, ani psí granule nevydrží věčně. Někteří výrobci, např. krmiva od Britu, garantují u neotevřených pytlů trvanlivost 18 měsíců od data výroby. U načatého je lepší se řídit pravidlem, že čím dříve ho váš pes spotřebuje, tím lépe. U nás to vychází přibližně na jedno balení měsíčně. Výhodou je i to, že na granule nemůžou jiní záškodníci. Tím mám na mysli především moučné moly, ale v případě chalupy například i myši.
No a jak s tím cestováním? Je to podobné jako doma. Když shrnu dva nejdůležitější body, kterými se snažím řídit i na cestách, jsou to:
Jak na to ale prakticky? Venkovní teplotu neovlivním, co ale ovlivnit můžu, je to, co psovi beru s sebou a jak to zabalím. Tím, že doma krmím z 99 % suchým krmivem, tak ani na cesty nemusím řešit, jak to udělat s konzervami. Nejen, že by byly do batohu těžké, navíc jezdíme často přenocovat do přírody, kde bohužel nedisponujeme ledničkou. A tak by se obsah otevřené konzervy mohl při teplých nocích, jako jsou ty současné, zkazit. Podobně to platí i pro různé psí salámy nebo masové pamlsky. Chlupáčům výraz při balení ale jasně napovídá, že bez psí dobroty nikam nejedeme, a proto s sebou vždycky balím i “nekazící se” alternativy. Každopádně pamlskovník je vždycky plný a pokud to teploty dovolují, ideálně masovými pochoutkami :-).
A na závěr se s vámi ještě podělím, jak přepravovat granule. Mně se nejvíce osvědčily takzvané foodbagy (je to takový nylonový zásobník ve tvaru válce a o rozměrech cca 15x25 cm). Můžu tak s sebou sbalit až 1,5 kg granulí. Dřív jsem ale také vozila krmivo ve větších plastových dózách nebo plastových lahvích. Problém byl ale s objemem. Igelitové sáčky příliš nedoporučuji, tak by se krmení mohlo zapařit, a díky tomu i zkazit. Důležité je, aby tam nešel vzduch, ale také aby nebyly granule na přímém slunci. Když by bylo opravdu velké horko, je ještě dobré to celé zabalit do novin. A pro vodáky prý prodávají i speciální voděodolné vaky.
Jaké jsou vaše zkušenosti se skladováním krmiva nejen na cestách? Máte ještě nějaké další ozkoušené vychytávky? Pokud ano, sem s nimi :-).
Není ani tak hrozné, když vám pes zmokne, jako když zůstane mokrý. Na možná rizika jsem se zeptala MVDr. Jana Šímy.
Domestikace psa je téměř nevyčerpatelné téma. Nikdy se nedozvíme, jak přesně tenkrát probíhala, přece jenom už je to nějakých deset tisíc let. Stále se ale dozvídáme něco nového a kousek po kousku odhalujeme její tajemství ve snaze dozvědět se co...
I malí psi se dají vycvičit. Nepodceňujte je, důvěřujte jim, nebuďte úzkostliví, zkrátka jim dopřejte plnohodnotný společenský život.
Ježci a podzim už k sobě neodmyslitelně patří. Spousta z vás si při pohledu na ně pomyslí: Chudáci, možná nestihnou zazimovat, co když potřebují teplo a jídlo? Také jsem tak přemýšlela – až do loňského podzimu. Dnes mi při pohledu na ježka prolétne...
Rok 2014 je rokem oslav – máme za sebou krásných 20 let!
Naposledy tímto zdravím všechny ty, kteří drželi pěsti českému týmu – moc všem děkujeme!
Včerejší ne úplně ideální den jsme hodili za hlavu a do soboty vstoupili s novými očekáváními a nadějemi. Ráno v 6.54 měla poslušnost Míša Kuncová, a tak jsme posbírali síly, vypotáceli se z vyhřátých postelí a jeli jí fandit na stadion. Studené ráno...
Mezi malým a velkým zvířetem je znatelný rozdíl, to dá rozum. Občas si to ale neuvědomíme a krmíme všechny psy stejně jako sebe, velikost, nevelikost. Jenomže bišonek vyžaduje zcela jiný způsob stravování, než třeba vlčák, a jeho potřebám je při volbě...
Pokud budeme vzpomínat na páteční den na Mistrovství světa ve Švédsku, tak asi jako na smolný, poznamenaný především stopami Petra Foltyna a Jirky Čejky. Bohužel Péťův Auzzy dostal 45 bodů, Jirka 0, nicméně postupně…
Středa byla prvním dnem, kdy už se toho opravdu hodně dělo. A začala pro mne telefonátem z kanceláře závodu, že se mění program, a to posunem zkušebního psa na 14.30 a porady vedoucích týmu na 15.30. Čekala jsem, kdy se co dalšího ještě změní, nicméně...
Na stopách mi bude stačit „tolik a tolik“, slyšela jsem sem tam z našeho týmu v předchozích dnech. Ovšem to ještě všichni počítali s hlínou, resp. uvláčenou podmítkou, a tak hypotetické odhady závodníků nebyly nijak nereálné. Ovšem skutek utek aneb...
Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.