20 let Britu
Rok 2014 je rokem oslav – máme za sebou krásných 20 let!
Dnes jsem si pro vás připravila další ze série článků o psích sportech. A tentokráte věnovaný sportovní disciplíně, která původně nahrazovala “pasení” pro ovčácké psy. Treibball si však pro řadu pozitivních aspektů oblíbila celá řada pejskařů a zdaleka se nejedná jen o majitele “pasáka ovcí”.
Na tento sport mě nedávno přivedla kamarádka, když jsem jí říkala, že bych chtěla s naší rok a půlroční briardicí zkusit něco nového. Je totiž neskutečně učenlivá a hravá, zároveň někdy umí být velmi divoká a také občas dosti paličatá :-). Kamarádka mne přesvědčovala, že treibball je přesně pro nás - pes by nejen trénoval povely, zároveň by se dostatečně vyřádil hrou s míči.
Začnu tím, co mne na treibballu zaujalo, když jsem si o tomto sportu začala zjišťovat víc. Sami provozovatelé této psí aktivity říkají, že se jedná o skvělou příležitost k prohloubení vzájemné komunikace a spolupráce mezi člověkem a jeho psem. Krom toho, že psovi poskytnete dostatečný a zároveň pro jeho aparát nenáročný pohyb (narozdíl například od agility), rozvíjíte touto hrou i jeho psychické dovednosti. V neposlední řadě máte v treibballu možnost vypilovat vaši povelovou sestavu.
A jak tento sport vznikl? Jak název napovídá, původ má tento sport v Německu, kde ho v roce 2003 představil holandský kynolog Jan Nijboer. Zjistila jsem, že slovní spojení treibball, které v překladu z němčiny znamená “hnát” (treiben) a “míč” (ball), potvrzuje původní účel této běhací aktivity pro aktivní psy, kdy na počátku stála snaha o rozvoj přirozených instinktů ovčáků.
V ČR se treibball objevil teprve nedávno (dle dostupných zdrojů po roce 2010), proto jsme jej ani já ani většina mých známých se psy ještě nevyzkoušeli. Od jeho začátků se také prý objevila řada obměn a stal se tak z něj sport vhodný pro všechny psy, různých plemen, velikostí i věku (ano, treibball je nejen díky rozmanité velikosti dostupných balónů vhodný i pro štěňata, psí seniory či zdravotně znevýhodněné psy) .
V praxi se jedná o navádění míčů do branky dle pokynů psovoda. Pes do balonů (nejčastěji gymnastických) šťouchá čenichem a balón na jeho trase navádí i tělem. Jediné, co by z toho mělo být vyloučeno, jsou tlapky - za to byste během soutěže mohli získat trestné body. Nápad mi to nepřijde špatný, jen mne zajímalo, jaké jsou základní dovednosti, které pes musí mít, než s touto aktivitou začne.
Dočetla jsme se, že mezi tři nejzákladnější určitě patří: setrvání u nohy na místě, lehnutí z pohybu, postavení za míč směrem k vám (takzvané “vyslání” či “outrun”). Já osobně s naším chlupáčem vidím jako nejnáročnější postavení za míčem, tak aby zvíře chápalo, co po něm vlastně chci. Zjistila jsem si, že k tomu se prý využívají takzvané “targety”, které jsou prý v treibbalu využívány relativně často.
Jedná se o pomůcky určené k fyzickému kontaktu zvířete s určitou věcí, kterou se pes učí takové povely, které by pro něj jinak byly nesrozumitelné, např. jít za míč. Během tréninku se můžete setkat s targety ve formě mističky nebo jakéhokoli materiálu, na který se pes předními tlapami postaví. Kamarádky mi také doporučila zpočátku trénovat bez míčů, pes by se jimi mohl nadchnout natolik, že by se nesoustředil na nic jiného. Dobré je tedy si nejdříve osvojit základní povely pro hru, až pak zapojit balóny.
Také si říkáte, že to všechno zní hezky, ale jak v praxi naučit psa “hnát” míč? Byla by jistě škoda nechat se odradit na první pohled náročnými základními dovednostmi. Nás to neodradilo a tak již nacvičujeme :-). Navíc z vyprávění nadšených treibballistů jednoznačně vyplývá, že to je investice, která se vyplatí.
Nejen, že se psem trávíte aktivně váš čas pro něj skvělou hrou, což pozitivně ovlivňuje váš vzájemný vztah, ale také se pes přiučí novým povelům. Treibball tak přináší velké plus v podobě dalšího zdokonalení poslušnosti vašeho chlupáče.
Na závěr jen v krátkosti shrnu, jaká jsou oficiální pravidla treibballu v ČR. S mojí briardicí sice asi soutěžit nepůjdeme (i když kdo ví :-)). Ale i tak myslím, že je dobré se orientovat a mít přehled.
Dovolím si zakončit asi jedinou nevýhodou, na kterou jsem v souvislosti s tímto sportem narazila, a to je skladování a přeprava míčů potřebných k tréninku. Pokud však máte rovnou louku za domem či velké auto a prostorný sklep, tak vám a vašemu čtyřnohému příteli nestojí nic v cestě :-).
(Zdroj: www.treibball.cz/domains/treibball.cz/)
Rok 2014 je rokem oslav – máme za sebou krásných 20 let!
Včerejší ne úplně ideální den jsme hodili za hlavu a do soboty vstoupili s novými očekáváními a nadějemi. Ráno v 6.54 měla poslušnost Míša Kuncová, a tak jsme posbírali síly, vypotáceli se z vyhřátých postelí a jeli jí fandit na stadion. Studené ráno...
Mezi malým a velkým zvířetem je znatelný rozdíl, to dá rozum. Občas si to ale neuvědomíme a krmíme všechny psy stejně jako sebe, velikost, nevelikost. Jenomže bišonek vyžaduje zcela jiný způsob stravování, než třeba vlčák, a jeho potřebám je při volbě...
Pokud budeme vzpomínat na páteční den na Mistrovství světa ve Švédsku, tak asi jako na smolný, poznamenaný především stopami Petra Foltyna a Jirky Čejky. Bohužel Péťův Auzzy dostal 45 bodů, Jirka 0, nicméně postupně…
Středa byla prvním dnem, kdy už se toho opravdu hodně dělo. A začala pro mne telefonátem z kanceláře závodu, že se mění program, a to posunem zkušebního psa na 14.30 a porady vedoucích týmu na 15.30. Čekala jsem, kdy se co dalšího ještě změní, nicméně...
Na stopách mi bude stačit „tolik a tolik“, slyšela jsem sem tam z našeho týmu v předchozích dnech. Ovšem to ještě všichni počítali s hlínou, resp. uvláčenou podmítkou, a tak hypotetické odhady závodníků nebyly nijak nereálné. Ovšem skutek utek aneb...
Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Druhá noc na švédských matracích už byla pro některé členy naší výpravy malinko neklidnější, jednak za to mohou příliš měkké matrace, a pak se nám začíná krátit čas do samotného závodu... Nicméně atmosféra je stále uvolněná a pohodová. Dnes jsem s...
Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do...
Konečně jsme se s Lukášem prokousali nezbytnými technickými základy focení a můžeme se věnovat postřehům z praxe psího fotografa. Někteří psi se fotí sami, s jinými je to trochu těžší. Lukáš pro vás napsal, jak hodnotí své modely on (a předpokládám, že...
Je to tu! V pátek vyvrcholily poslední naše přípravy na cestu, dostali jsme s sebou skvělé dárky od sponzorů, zadali kódy do navigace, přestěhovali své životně důležité věci do aut a – v sobotu ráno konečně cesta do švédského Malmö, kynologické Mekky...
Taky to vašemu psovi tolik chutná? A smutně kouká? A nezaslouží si jíst pořád dokola to samé? A proto dostane něco dobrého tu z ledničky, tu pod stolem? Jeden lichý argument za druhým. Jediný důvod, proč pořád dokola slyšíme, že se to nemá, je ten, že...