Také jste měli jako děti rádi orientační běhy? A nyní rádi vyrážíte na výlety do terénu ve volné přírodě, kde putujete krajinou? A vždy vás při tom doprovází váš chlupáč? Pokud jste na všechny tři otázky odpověděli ano, tak je pro vás ideální dogtrekking.
O co jde?
Pod názvem dogtrekking si představte orientační pochod se psem. Oficiální pravidla jej řadí mezi extrémní kynologické vytrvalostní sporty. Jak název napovídá, treky se psem se vyznačují jednak náročnějším terénem a druhak délkou trasy, která se pohybuje okolo hranice 100 km (minimum dle oficiálních pravidel je 80 km). Trek tak bývá zpravidla vícedenní a počítá s možností přespání v krásné přírodě.
V České republice se jedná o relativně mladý sport, který se zde podle dostupných zdrojů objevil po roce 2000. A ačkoliv se tomuto sportu neformálně věnuje řada nadšenců, oficiálně proběhlo od té doby jen relativně málo dogtrekkingových akcí či podniků (slovníkem dog-trekerů). Co vlastně musíte jako účastníci dogtrekkingu splňovat?
Základní rysy dogtrekkingu
Dogtrekking potrénuje vaši orientaci - cílem je při oficiálním podniku absolvovat organizátory předem vytyčenou trasu pomocí mapy, itineráře a v rámci daného časového limitu.
Dogtrekking otestuje nejen vaše fyzické zdatnosti, ale i psychické - náročnost terénu a celodenní pobyt venku s pocitem odkázání jen na vás samotné dá zpočátku zabrat každému.
Dogtrekking posílí vzájemný vztah s vaším psím společníkem - na trek totiž nejste sami, máte s sebou vašeho čtyřnohého parťáka, se kterým tak díky společně stráveným chvílím a odvedené fyzické práci prohloubíte vztah i vzájemné poznání.
Dogtrekking podpoří vzájemnou věrnost - po celou dobu pochodu musíte být se svým psem spojeni, ať už pomocí vodítka či šňůry mezi postrojem psa a bederním pásem psovoda.
Dogtrekking z vás udělá dobrodruhy - stakilometrové vzádlenosti, několik kilo vážící zátěž, časový limit, přenocování pod širým nebem a neuvěřitelný pocit zadostiučinění, když dorazíte do cíle. To vše z vás záhy udělá nadšené dobrodruhy.
Dogtrekking učí respektu - tento psí sport neučí jen respektu k přírodě, k vám samotným a vašemu psovi, ale také k ostatním účastníkům a jejich zvířatům. Trek můžete jít jak společně ve skupince, tak i sami, pokud dáváte přednost klidu a samotě.
Vybavení
A co všechno budete k dogtrekkingu potřebovat? Mezi základní vybavení psa a jeho pána patří následující:
vodítko a obojek;
amortizační šňůra;
postroj pro psa;
bederní pás či opasek;
psí batohy nebo brašny;
další doplňky jako např. ochranné boty pro psa (2 boty na psa) či pláštěnka pro psa (nepovinná).
Při oficiálním doktrekkingovém podniku určuje povinnou výbavu dvojice psovod-pes na jejich společný pochod pořadatel (v takzvaných propozicích). Co s sebou do batohu vždy určitě sbalíte je: spacák, karimatka (případně alumatka, deka či hamaka), čelovka, mapa, lékárnička, krmení a voda pro psa (min. 1 litr) včetně misky, jídlo a pití pro vás.
Jak začít?
Dogtrekking, obdobně jako canicross, se řadí mezi psí sporty, které jsou dle slov jejich provozovatelů určeny úplně pro každého. Nezáleží tak ani na velikosti, ani na plemeni psa. Co však tento terénní sport do začátku vyžaduje, je určitá základní fyzická zdatnost vaše i vašeho psího parťáka. Jsem však živým důkazem toho, že (neoficiální) trek se psem lze přežít i s nepříliš velkou fyzickou kondicí, kterou si navíc časem budete oba zlepšovat :-).
Velkou výhodou je stejně jako v canicrossu, že můžete využít opory vašeho pejska a s pomocí jeho tahu, jste-li spojení pomocí šňůry mezi postrojem a bederním pásem, snáze překonáte náročný horský terén. Rozhodně v začátcích nemusíte začínat rovnou 100 km trasou, ale můžete si sami vyzkoušet trasu kratší (doporučuji alespoň 30 - 40 km).
Celá řada outdoorových agentur dnes již také nabízí “zážitek” v podobě jedno- až tříhodinové tůry v zápřahu se sáňovým psem. Nemáte-li vlastního pejska, ale chtěli byste si tento sport vyzkoušet, je to ideální příležitost. Tuto možnost nabízí již i některé horské hotely. Dogtrekking se totiž v převážné míře odehrává v horském prostředí. Dogtrekkingového podniku se tak můžete zúčastnit ve většině českých pohořích.
Na internetových fórech se určitě neváhejte poradit, dogtrekeři jsou obecně velmi přátelští a vždy poradí. Třeba tak najdete i nové parťáky na trekové výlety :-).
Jak vás tento psí sport oslovil? Máte s ním již nějaké zkušenosti? Podělte se s ostatními čtenáři :-).
Prvního psa, Dixiho, jsem si pořídila s bývalým přítelem ještě na střední škole. Bylo to jedno z těch horších rozhodnutí v mém životě. Ani jeden z nás toho o psech moc nevěděl a o Dixiho jsme se starali dost podobně, jako o sebe – roztržitě a...
Lovecký výcvik může být tou správnou cestou pro vašeho psa, aniž byste byli myslivec nebo měli zalíbení ve zbraních. Můžete být dokonce i zapřisáhlý vegetarián. Pokud bydlíte v přírodě a bojíte se, že by váš pes mohl prohánět zvěř jako divý, díky...
Někteří lidé považují soužití psa a hlodavce za nesmysl. Já se jim ani nedivím, vždyť jsme vyšlechtili plemena přímo za účelem lovu hlodavců. Z toho plyne obava, že pes bude chtít každé drobné domácí zvířátko ulovit. To ale vůbec nemusí být pravda –...
Tančení se psem není pro každého. Nejde ale jen o velikost nebo rasu pejska, záleží hlavně na tom, jak jste pilní vy sami. Potvrdila by vám to i Vanda Gregorová, která své psy dovedla k mnohým oceněním za dogdancing. Její čivava Roxy a australský ovčák...
Psi si podzim vychutnávají, ať už se válí v listí nebo v blátě. Jejich majitelé si ho užívají o poznání méně – po příchodu z procházky je dost často místo pohodičky s nohama nahoře čeká koupání, sušení a v některých případech i trocha zápasení. Pokud...
Nedávno jsem se setkala s člověkem, který pronesl, že kočku by doma mít nechtěl, protože se na rozdíl od psa nedá vychovat. S tímhle názorem rozhodně nemůžu souhlasit.
Domestikace psa je téměř nevyčerpatelné téma. Nikdy se nedozvíme, jak přesně tenkrát probíhala, přece jenom už je to nějakých deset tisíc let. Stále se ale dozvídáme něco nového a kousek po kousku odhalujeme její tajemství ve snaze dozvědět se co...
Ježci a podzim už k sobě neodmyslitelně patří. Spousta z vás si při pohledu na ně pomyslí: Chudáci, možná nestihnou zazimovat, co když potřebují teplo a jídlo? Také jsem tak přemýšlela – až do loňského podzimu. Dnes mi při pohledu na ježka prolétne...