Krásná srst psa je vizitkou nejen zvířete, ale i jeho majitele. Nejedná se však pouze o estetickou záležitost. Srst představuje přirozenou ochranu organismu. Chrání tělo před zimou, přehřátím, vlhkostí i mechanickým poškozením. A právě proto se s měnícími se ročními obdobími přizpůsobuje aktuálním podmínkám. Na podzim přichází další přirozený cyklus – přelínávání. Tento proces, který je u většiny plemen zcela běžný, si ale žádá vědomou péči. Nejen kvůli pohodlí psa, ale i kvůli jeho zdraví.
Co se na podzim děje?
Přelínávání na podzim je přirozenou součástí cyklu, kterým se psí organismus přizpůsobuje proměnlivým podmínkám vnějšího prostředí. Letní srst, která bývá jemnější a vzdušnější, postupně uvolňuje místo hustší a teplejší podsadě. Ta slouží jako účinná ochrana v období chladu a vlhkosti. U některých plemen je tato proměna zřetelná, u jiných probíhá téměř nepozorovaně. Záleží nejen na genetice, ale také na délce dne, vnitřní teplotě v domácnosti nebo míře času stráveného venku. Důležité je vnímat tento proces nikoliv jako obtíž, ale jako projev zdravé adaptability těla, a včas na něj zareagovat vhodnou péčí.
Průběh přelínávání může hodně napovědět o celkovém zdravotním stavu zvířete. Srst, která vypadává ve shlucích, je matná, lámavá nebo řídká, může signalizovat výživové nedostatky, stres nebo zdravotní problém. V takovém případě je namístě nejen úprava péče, ale i návštěva veterináře, který identifikuje příčinu a podle toho vám poradí, jak dál postupovat.
Pro správné línání je klíčová rovnováha. Pes by neměl ztrácet srst příliš rychle, ale ani v ní takzvaně uvíznout. Zbytková odumřelá srst může bránit tvorbě nové a vést ke kožním problémům (zapaření, záněty, výskyt parazitů). Pravidelná péče je proto zásadní.
Jak psovi pomoci?
Pravidelné vyčesávání je základ. Nezáleží jen na plemeni, i krátkosrstí psi totiž profitují z pravidelného vyčesávání. Odstranění odumřelé srsti umožní kůži dýchat, podpoří růst nové srsti a snižuje riziko dermatologických potíží. Vhodné pomůcky (hřebeny, kartáče, furminátory) vybírejte podle typu srsti. U dlouhosrstých plemen zabraňuje česání i zacuchávání a tvoření dredů.
Kromě vyčesávání hraje klíčovou roli kvalitní výživa. Zdravá srst začíná uvnitř, klíčová je tedy strava. Pro obnovu srsti by měla obsahovat dostatek esenciálních mastných kyselin, vitaminů A, E, biotinu, zinku i vyvážený poměr bílkovin. Pokud je krmivo výživné a pes netrpí jinými potížemi, neměl by být přelínávací proces problematický. Při potížích je namístě zvážit i doplňky stravy – ideálně po konzultaci s veterinářem.
Podpora imunity a hormonální rovnováhy je dalším důležitým bodem. Hormonální změny, stres i snížená imunita mohou narušit přirozený cyklus línání. Změny prostředí (např. vytápění domácnosti) mohou mít na srst větší vliv, než si mnohdy uvědomujeme. Vhodné je proto podpořit zvíře i pravidelným pohybem, denním režimem a dostatkem mentální stimulace.
Přechodová období jsou vždy vhodným momentem zastavit se a věnovat pozornost tomu, co se děje nejen navenek, ale i uvnitř. Přelínávání není jen o padající srsti. Je to součást celkového přizpůsobování organismu změně. A přestože může být lákavé zasáhnout radikálně (třeba srst ostříhat nebo zcela oholit) u plemen, která srst přirozeně obnovují, je to často spíše na škodu. Může dojít k narušení její ochranné funkce a zbytečnému podráždění kůže. Stejně tak byste neměli přehlížet, pokud pes líná příliš dlouho nebo mimo běžné sezóny. Celoroční nadměrné línání totiž často signalizuje hlubší problém – například hormonální nerovnováhu, alergii nebo špatnou výživu. Namísto rychlých zásahů je tedy lepší vnímat přelínávání jako důležitou informaci o zdraví psa.
Péče o srst tak není jen estetickou záležitostí, ale cestou k prevenci, zdraví a pohodě. Na podzim, kdy se příroda stahuje do klidu, můžeme zvolnit i my a věnovat čas tomu, co často bereme jako samozřejmost. Zdravé zvíře je totiž vždy víc než lesklá srst. Ale ta je dobrým začátkem.
Když je venku delší dobu počasí pod psa a dlouhé procházky nepřipadají v úvahu, moji chlupáči se pak doma začínají nudit a tropit neplechu. Vždycky se jim snažím vymyslet nějakou domácí aktivitu pro jejich zabavení. Nejlépe se mi osvědčily hlavolamy....
Žebrá váš pes u stolu o jídlo? Loudí i u cizích lidí, když jste v restauraci? Pak byste měli vědět, že za to s téměř stoprocentní jistotou můžete vy sami. Pokud se pes naučí žebrat o lidské jídlo, je to výchovná chyba. Dobrá zpráva ale je, že ho to...
Stručně řečeno – o dost líp, než my lidé. A kočky dokonce slyší ještě lépe než psi. Ze zkušenosti ale můžu říct, že taky záleží na tom, co a koho chtějí poslouchat . Jak je to u psů?
Nemusíte mít doma malou zoo jako já, abyste se zamýšleli nad případným potomstvem vašeho mazlíka nebo mazlíků. Rozhodnutí stát se z majitele chovatelem byste ale neměli brát na lehkou váhu. A rozhodně to není pro každého. Moje psí smečka se například...
Vždy jsem si myslela, že své čtyřnohé parťáky znám do posledního chloupku, ale stále mě něco dokáže překvapit a stále je toho dost co se o nich učit. Některé mýty jsou ale tak zažité, že člověka ani nenapadne se nad jejich pravdivostí zamýšlet. Tak...
Přivolání je bezpochyby jeden z nejdůležitějších povelů, který by pes měl spolehlivě ovládat za každé situace. Nejčastěji psa přivoláváme na povel „ke mně“, ale můžeme ho dále zdůraznit píšťalkou. Ta se vyplatí hlavně v situacích, kdy se od vás pes...
Pokud si zakládáte na pěkně upravené zahradě a váš pes patří do kategorie takzvaných hrabáčů, asi vám to moc radosti nedělá. Ovšem zuřivé hrabání v hlíně nepotěší ani ty z nás, kdo nad pár dírami v trávníku přimhouříme oko. Místo chlupáče nám totiž po...
Potíže s tlapkami patří u mého pejska k těm nejčastějším. Zrovna minulý týden jsme museli na veterinu poté, co si při běhání na zledovatělém chodníku ulomil až do masa hned dva drápky najednou. Jak se o psí tlapky starat tak, abychom podobným potížím...
Jaký pán, takový pes. Asi vám už někdo řekl, že se k vám váš pes skvěle hodí a nebo dokonce, že jste si podobní. Aspoň mně se to stává často. To, že se psi někdy chovají jako lidé a jsou nám díky tomu v lecčems podobní, ale povrzuje i celá řada...
Člověk nemusí mít doma malou zoo jako já, aby přemýšlel nad případným potomstvem svých mazlíků. Rozhodnutí stát se z majitele chovatelem byste určitě neměli brát na lehkou váhu. A rozhodně to není pro každého. Moje smečka se například skládá jak z...
Nejsem kdovíjak velký koňák, ale projížďku na koni čas od času ráda podniknu. Své chlupáče obvykle nechávám doma. Přítomnost koní je totiž vyvádí z míry. Když jsem si pořizovala své čtyřnohé psí parťáky, nepomyslela jsem na to, že ne všechna plemena...
Roztomilé pískomily jsem jako malá vždycky obdivovala v pražské ZOO. Zatímco mladší bratr chtěl vždycky pospíchat na slony, hrochy, lvy a tygry, mě nejvíc bavila ta zvířata, která obvykle stojí stranou největšího zájmu návštěvníků. Kdybych neměla doma...
