Se psy jsem vyrůstala, jsem jimi obklopena i nyní v dospělém věku a k lásce ke všem zvířatům budu vychovávat i své děti. Za tu dlouhou dobu jsem poznala, že ne každý sdílí mé chovatelské nadšení a někteří lidé se psů dokonce velmi bojí. Jak můžete poznat, že trpíte strachem ze psů, tak zvanou kynofobií, a jak s ní lze bojovat?
Se psy jsem vyrůstala, jsem jimi obklopena i nyní v dospělém věku a k lásce ke všem zvířatům budu vychovávat i své děti. Za tu dlouhou dobu jsem poznala, že ne každý sdílí mé chovatelské nadšení a někteří lidé se psů dokonce velmi bojí. Jak můžete poznat, že trpíte strachem ze psů, tak zvanou kynofobií, a jak s ní lze bojovat?
Začněme tím, co vlastně kynofobie znamená. Název je složeninou řeckého slova kyón (pes) a phobia (chorobný strach). Velmi zjednodušeně se jedná o panickou až iracionální hrůzu ze psů. Je to stav, který si dotyčný sice uvědomuje, ale není s ním schopen, v momentu konfrontace se zvířetem, nic dělat. Pokud psi nepatří mezi vaše nejoblíbenější společníky, ale zvládnete s nimi být v jedné místnosti, tak se pravděpodobně o kynofobii nejedná. Ta se projevuje až úzkostlivými pocity, a to například i když psa slyšíte jen štěkat v dáli. Nemusí záležet ani na velikosti - bát se můžete stejně tak velkého, jako malého psa.
Znám mnoho lidí, kteří měli zejména v dětství nepříjemný zážitek se psem, který se podepsal na jejich celoživotním vztahu k nim. Přitom se třeba nejednalo ani o agresivního jedince. Dítě má zcela jinou perspektivu toho, jak vnímá okolní svět a my dospělí máme někdy tendence na to zapomínat. Pokud dítě nevyrůstá v rodině se psem, tak ho první setkání s tímto tvorem může pěkně polekat. No představte si, že hledíte do očí neznámému tvorovi, který je o hlavu větší než vy. K vyvolání pláče kolikrát stačí zcela přátelské psí olíznutí.
A co teprve šlápneme-li psovi omylem na ocas a on se po nás ožene? Moji kamarádku v dětství kousl věrný hlídač její tety. Nebojácný jezevčík Aryk, který v tu chvíli, kdy ho chtěla pochovat v náručí bohužel nedokázal rozlišit, že se nejedná o vetřelce, ale o návštěvu jeho paničky. Strachu ze psů se nezbavila dodnes, ačkoli ji to moc mrzí. Líbí se jí, jak ji vyprávím, co vše jsme společně s mým chlupáčem zažili. Když ji ale nabídnu, že je seznámím osobně, začne panikařit a říkat, že to chce čas.
Jednou jsem viděla dokument z pražské zoo, kde právě spouštěly projekt určený lidem trpící arachnofobií - strachem z pavouků. Zájemci mohli přijít a pod dohledem ošetřovatelů překonat svůj strach tím, že si nechali dát velkého chlupatého pavouka do dlaně. Většina návštěvníků, která to zkusila, poté do kamery říkala, že se po chvilce neskutečného strachu, uklidnila. A že si myslí, že jim to opravdu pomohlo strach překonat. Ne všichni se ovšem řadíme mezi takovéto odvážlivce. To, co je ale na tomto projektu zajímavé, je práce se strachem.
Je to totiž jako začarovaný kruh. Kdysi jsem mívala sousedku, která trpěla kynofobií. Kdykoli jsem ji potkala se svým pejskem na chodbě, ten na ni začal štěkat jak šílený. Ze začátku jsem se divila, proč se jinak zcela mírumilovné zvíře najednou chová jak běs. Nebylo to tím, že by ji chtěl ještě více trápit, jen vycítil její strach - tedy hormony, které pejskům nevoní a způsobují pocit strachu v nich samotných. Jakmile jsem celou situaci pochopila, zašla jsem za ní a vše jí vysvětlila a snažila se s ní najít řešení. Sousedka souhlasila, že se nechá psem očuchat. Před tím jsem jí dala pamlsek, který psovi dala a odvážila se ho i pohladit. Vše probíhalo pod mým dohledem a ačkoli bylo cítit napětí, jakmile měli možnost se vzájemně seznámit, nastala všeobecná úleva. Sousedka se přestala bát, že ji můj pes “sní” a on v ní přestal cítit ohrožení. Kamarádi se z nich sice nestali, ale nehrozili jsme se vzájemných setkání.
Řešili jste už také někdy podobnou situaci? A trpí někdo z vašeho okolí kynofobií? Podělte se s námi o vaše zkušenosti, jak podobné situace řešit.
Nakrmit psa rozhodně není totéž jako nakrmit kočku. A nejde jen o to, komu je snazší se jídlem zavděčit. Složení jejich krmiv a rituály krmení se v mnohém liší. O nejzásadnějších rozdílech jsem si popovídala s odborníkem na výživu Ing. Martinem Kvášem:
Podzim je asi nejfotogeničtější roční období, proto jsem požádala Lukáše Skalického, aby se s fanoušky Britu podělil o svoje bohaté zkušenosti se zachycováním psů uprostřed barevného listí. Tady jsou jeho postřehy:
Že vlk a pes nejsou stejní, je známá věc a leckdo by si řekl, že už není potřeba ji dál „rozmazávat“. Mě osobně ale sledování oněch drobných nuancí, které je dělají jiným druhem po psychické stránce, zkrátka baví. Díky výzkumům, které provádějí dámy...
Jel jsem s Michalem a bylo to fajn, jelikož řídil tam i zpět (samozřejmě nejen kvůli tomu). Není vůbec špatný se nechat vozit. To z práce fakt neznám.
Dnes nemám chuť na odborná témata. Nemám myšlenky na výživu, výchovu nebo péči o zvířata. Tentokrát se chci věnovat vzpomínání.
Počasí je na nás přísné, tak jsem tentokrát zvolila trošku odlehčenější téma: spánek a pohoda. Určitě to sami dobře znáte – občas se v pohodlné posteli převalujete, ne a ne usnout, a když se odevzdaně vydáte strávit zbytek noci u televize, zaberete na...
Bílá zvířata s nadýchaným kožíškem jsou krásná – ovšem jen pokud se o ně dobře staráte. Každodenní česání a mytí nejeden pejskař vyřeší praktickým ostříháním. Jak se ale vypořádat s nažloutlými a načervenalými skvrnami, které se psům a kočkám objevují...
Podávání krmiva je obřad, který slouží k budování vztahů mezi člověkem a psem. Pokud člověk ví, jak na to, je jídlo významným nástrojem upevňování jeho pozice ve smečce, tedy vůči jeho psovi. Detaily o vhodném krmení mi prozradil výživový odborník...
Už několikrát jsem se setkala s tvrzením, že chůze ze schodů může být pro štěňata, a pro malá plemena i v dospělosti, nezdravá. Prý je náročná pro jejich páteř a může způsobit trvalé následky zapříčiněné skřípnutým nervem, zablokovaným obratlem a tak...
Podzim a línání přicházejí ruku v ruce. Výměna srsti se ale u psů změnila v závislosti na jejich soužití s člověkem. Může se zdát, že probíhá celý rok nebo naopak téměř vůbec. A snadno ji lze zaměnit i s nemocí. Pokud se vám zdá, že se letošní...
Vycvičit loveckého psa můžete, i když s ním na skutečný hon třeba nikdy nevyrazíte. Je to zábavný způsob výchovy a navíc v přírodě. O svých začátcích mi vyprávěla Irena Schneiderová, hrdá majitelka německé krátkosrsté ohařky Arlety. Když začala působit...
Život v teráriu může být pro hlodavce dokonce příjemnější než „divočina“. Zvlášť pokud uděláte všechno pro jejich spokojenost – to se týká i péče o jejich sociální vyžití. Ne všechny druhy hlodavců žijí ve volné přírodě o samotě a bez vhodné...
