Kynofobie aneb nebojme se s naším strachem pracovat

Se psy jsem vyrůstala, jsem jimi obklopena i nyní v dospělém věku a k lásce ke všem zvířatům budu vychovávat i své děti. Za tu dlouhou dobu jsem poznala, že ne každý sdílí mé chovatelské nadšení a někteří lidé se psů dokonce velmi bojí. Jak můžete poznat, že trpíte strachem ze psů, tak zvanou kynofobií, a jak s ní lze bojovat?

Se psy jsem vyrůstala, jsem jimi obklopena i nyní v dospělém věku a k lásce ke všem zvířatům budu vychovávat i své děti. Za tu dlouhou dobu jsem poznala, že ne každý sdílí mé chovatelské nadšení a někteří lidé se psů dokonce velmi bojí. Jak můžete poznat, že trpíte strachem ze psů, tak zvanou kynofobií, a jak s ní lze bojovat?

Začněme tím, co vlastně kynofobie znamená. Název je složeninou řeckého slova kyón (pes) a phobia (chorobný strach). Velmi zjednodušeně se jedná o panickou až iracionální hrůzu ze psů. Je to stav, který si dotyčný sice uvědomuje, ale není s ním schopen, v momentu konfrontace se zvířetem, nic dělat. Pokud psi nepatří mezi vaše nejoblíbenější společníky, ale zvládnete s nimi být v jedné místnosti, tak se pravděpodobně o kynofobii nejedná. Ta se projevuje až úzkostlivými pocity, a to například i když psa slyšíte jen štěkat v dáli. Nemusí záležet ani na velikosti - bát se můžete stejně tak velkého, jako malého psa.

Znám mnoho lidí, kteří měli zejména v dětství nepříjemný zážitek se psem, který se podepsal na jejich celoživotním vztahu k nim. Přitom se třeba nejednalo ani o agresivního jedince. Dítě má zcela jinou perspektivu toho, jak vnímá okolní svět a my dospělí máme někdy tendence na to zapomínat. Pokud dítě nevyrůstá v rodině se psem, tak ho první setkání s tímto tvorem může pěkně polekat. No představte si, že hledíte do očí neznámému tvorovi, který je o hlavu větší než vy. K vyvolání pláče kolikrát stačí zcela přátelské psí olíznutí.

A co teprve šlápneme-li psovi omylem na ocas a on se po nás ožene? Moji kamarádku v dětství kousl věrný hlídač její tety. Nebojácný jezevčík Aryk, který v tu chvíli, kdy ho chtěla pochovat v náručí bohužel nedokázal rozlišit, že se nejedná o vetřelce, ale o návštěvu jeho paničky. Strachu ze psů se nezbavila dodnes, ačkoli ji to moc mrzí. Líbí se jí, jak ji vyprávím, co vše jsme společně s mým chlupáčem zažili. Když ji ale nabídnu, že je seznámím osobně, začne panikařit a říkat, že to chce čas.

Jednou jsem viděla dokument z pražské zoo, kde právě spouštěly projekt určený lidem trpící arachnofobií - strachem z pavouků. Zájemci mohli přijít a pod dohledem ošetřovatelů překonat svůj strach tím, že si nechali dát velkého chlupatého pavouka do dlaně. Většina návštěvníků, která to zkusila, poté do kamery říkala, že se po chvilce neskutečného strachu, uklidnila. A že si myslí, že jim to opravdu pomohlo strach překonat. Ne všichni se ovšem řadíme mezi takovéto odvážlivce. To, co je ale na tomto projektu zajímavé, je práce se strachem.

Je to totiž jako začarovaný kruh. Kdysi jsem mívala sousedku, která trpěla kynofobií. Kdykoli jsem ji potkala se svým pejskem na chodbě, ten na ni začal štěkat jak šílený. Ze začátku jsem se divila, proč se jinak zcela mírumilovné zvíře najednou chová jak běs. Nebylo to tím, že by ji chtěl ještě více trápit, jen vycítil její strach - tedy hormony, které pejskům nevoní a způsobují pocit strachu v nich samotných. Jakmile jsem celou situaci pochopila, zašla jsem za ní a vše jí vysvětlila a snažila se s ní najít řešení. Sousedka souhlasila, že se nechá psem očuchat. Před tím jsem jí dala pamlsek, který psovi dala a odvážila se ho i pohladit. Vše probíhalo pod mým dohledem a ačkoli bylo cítit napětí, jakmile měli možnost se vzájemně seznámit, nastala všeobecná úleva. Sousedka se přestala bát, že ji můj pes “sní” a on v ní přestal cítit ohrožení. Kamarádi se z nich sice nestali, ale nehrozili jsme se vzájemných setkání.

Řešili jste už také někdy podobnou situaci? A trpí někdo z vašeho okolí kynofobií? Podělte se s námi o vaše zkušenosti, jak podobné situace řešit.

Související články

Poznáte, když kočku něco bolí?

O tom, jak cítí bolest psi a jak ji (ne)projevují, už jsem psala. Pojďme se tedy podívat, jak je to s kočkami. U nich totiž není mnohdy jednoduché bolest vůbec zpozorovat. Pro jejich zdraví a pohodu je ale včasné rozpoznání problému důležité.

Jak zajistit morčátku maximální komfort

Morčata patří k nejčastějším mazlíčkům, které rodiče pořizují dětem. Jsou totiž podstatně méně náročná na péči než kočka či pes. Mezi hlodavci zase vynikají svojí společenskostí, mazlivostí a bezproblémovostí. Velkou výhodou také je, že na rozdíl od...

Záhada kočičích jazyků

Jistě jste si všimli, že kočky mají dost jedinečné jazyky. Jsou drsné a tak nějak škrábou. Americkým biologům tato podivnost vrtala hlavou. Proto se rozhodli, že tomu přijdou na kloub.

Dog racing: Psí závody pro neúnavné běžce

V Česku poměrně nový psí sport zvaný dog racing „připlul“ do Evropy ze zámoří. Zatímco v USA je tento sport výhradně pro teriéry, v našich končinách se mu mohou věnovat prakticky kterákoliv psí plemena, včetně kříženců. A v čem že toto závodění spočívá?

Když vám kočka nechce pít

Kočky jsou známé svou malou chutí k pití. To ale neznamená, že pravidelný a hlavně dostatečný příjem tekutin není pro jejich zdraví potřebný. Víte, jak můžete kočičce zvýšit chuť k pití?

Jak pečovat o srst domácích hlodavců

Možná by vás to před koupí hlodavce nenapadlo, ale i u těchto domácích mazlíčků je záhodno myslet na péči o srst. Na českém trhu seženete řadu produktů, které vám tuto starost usnadní a navedou vás, jak na to.

Psí aplikace pro trénink i zábavu

Technologie se rozvíjejí neuvěřitelnou rychlostí, a tak není divu, že vznikají i aplikace pro naše domácí mazlíky. Některé jsou jen pro zábavu, jiné nám mají pomoci s výchovou. Pokud se vám nechce brouzdat po internetu, pár z nich vám tu představím.

5 příkladů špatného mazlení kočky

Každá kočka si samozřejmě užívá jiný způsob mazlení. Ta má nejraději hlazení na temeni, ta zas na hřbetě. Existuje ale pár pravidel, které platí téměř na každou z nich. Pokud už nějaký čas žijete v kočičí domácnosti, jistě jsou vám tato pravidla známá....