Ačkoliv se traduje, že pes a kočka jsou přirozenými nepřáteli, v mnoha případech si mohou vytvořit silné přátelství. Jejich soužití pod jednou střechou opravdu nemusí být soubojem dvou neslučitelných rivalů. Důležité je překonat trochu krušnější začátky a k seznamování přistupovat pomalu a opatrně.
Patříte mezi milovníky psů i koček, ale bojíte se, že by se tito dva domácí mazlíčci navzájem nesnesli? Pokud víte, že byste chtěli mít v domácnosti zástupce psího i kočičího světa, nejjednodušší je si oba mazlíčky pořídit v podobnou chvíli, tedy v době, kdy jsou ještě mláďátka. Díky vzájemné hře a společnému objevování světa mezi sebou vytvoří silný přátelský vztah přirozenou cestou. Na nového člena domácnosti si ale zvykne i dospělý jedinec, ale bude pravděpodobně vyžadovat o něco více času. Pokud už doma jedno zvíře máte, je také dobré myslet na povahové rysy svého mazlíčka a rozmyslet si, jestli je nový člen smečky opravdu dobrý nápad.
Postupné zvykání
Klíčem k úspěšnému soužití je postupné a klidné seznámení, během kterého budou mít obě zvířata dostatek času na to, aby si na sebe zvykla. Do jedné místnosti vezměte nejprve koťátko, potom společně místnost opusťte a vezměte do místnosti psa. Můžete také provést výměnu pelíšků nebo deky. Při prvním kontaktu pak nebudou zvířata tolik překvapená, protože už navzájem znají svůj pach. Počítejte ale s tím, že první seznámení bude velmi ostražité a mělo by probíhat za vašeho dohledu. Nedoporučujeme pejskovi dávat vodítko ani náhubek. Přestože se vám to může zdát bezpečnější, psovi to bude nepříjemné a setkání s kočkou si spojí se svým nepohodlím. Lepší je být pejskovi nablízku. Nemusíte se ale bát, při prvním setkání si kočka pejska pravděpodobně jen velmi opatrně prohlédne a potom rychle vyhledá bezpečný úkryt.
Poskytněte každému svůj prostor
Pes i kočka potřebují mít vlastní útočiště, kam mohou odejít, pokud budou chtít mít klid. Kočka často ocení vysoké poličky nebo škrabadla, kam pes nemá přístup. Pes bude zase spokojený ve svém pelíšku ve vaší blízkosti. Některá psí a kočičí přátelství ale mohou nakonec skončit tak, že spolu budou pelíšek sdílet. Je však důležité, aby měl každý své útočiště.
Nezapomínejte také zařídit oddělená místa k jídlu. Kočičí misku umístěte nejlépe do jiné místnosti nebo na vyvýšené místo, kam nebude mít pes přístup. Dopřejete tak kočce pocit bezpečí a klidu při jídle. Psi a kočky mají navíc odlišný stravovací režim. Zatímco kočky jsou zvyklé jíst v průběhu celého dne, psa krmte maximálně dvakrát denně. Jemu byste neměli potravu nechávat ležet v misce vůbec, pokud o ni nejeví zájem.
Chce to čas!
Určitě byste neměli očekávat, že se z vašich dvou mazlíčků stanou nejlepší přátelé na první pohled. Začátky budou nejspíš v nejlepším případě nesmělé. V horším případě počítejte s tím, že si váš pes možná vyslouží pár sekanců drápky. Může se také stát, že pes bude mít tendence na kočku dorážet. V takových případech jim dejte důsledně najevo, že nesmí. Zároveň psovi dejte najevo, co by naopak dělat měl. Můžete ho poslat na místo a klidným hlasem mu vysvětlit, že kočka je kamarád a ne jídlo. U kočky zase pomůže, pokud ji ze začátku zastřihnete drápky.
Důležité je oběma projevovat náklonnost a pozornost ve stejné míře. Také pamlsky jim dávejte zároveň, aby ani jeden neměl pocit, že jej zanedbáváte. Postupem času si na přítomnost jeden druhého zvyknou. A přestože to může trvat i několik měsíců, nakonec se z nich stane nerozlučná dvojka.
Ať už se chystáte vyrazit kamkoli do zahraničí, před odjezdem vždy doveďte psa k veterináři, i když víte, že jste splnili základní požadavky pro cestování a de facto za hranice můžete. Mít v cestovním pasu čerstvé potvrzení o dobrém zdravotním stavu...
Všichni moc dobře víme, jak dovedou být třicetistupňová vedra nepříjemná. A teď si představte, že na sobě máte kožich a vaše tělo na všechno reaguje znatelně rychleji. Já bych v takovém počasí rozhodně nechtěla být v psí kůži. Zeptala jsem se pana...
Nevím, jak vy, ale já klíšťata prostě nesnáším. Miluju všechna zvířata včetně pavouků, hadů a škvorů, ale klíšťata prostě ne. Postrádají smysl. Možná že dřív žil nějaký živočišný druh, který se jimi živil, ale dnes už je ani nic nežere. Takže já důvody...
Já jsem se s vámi podělila o zážitky s Kulajdinou otravou, vy jste se zase podělili o svoje zkušenosti. Moc vám děkuji za rady. Napsala jsem i na jejich základě tento článek. Je určený nejen těm, kdo se starají o malé štěně, ale i ostříleným páníčkům s...
Už jsem tady zmiňovala, jak mi jeden veterinář řekl, že v Praze je víc pohotovostí pro zvířata, než pro lidi. Prolétla jsem internet a udělala pro vás seznam nejen pražských nonstop ambulancí seřazený abecedně podle jednotlivých měst z různých koutů...
Už jsem tu jednou naťukla, že beru Kulajdu s sebou do kina. Dělám to jednoduše proto, že nechci, aby celé dny trávila zavřená v bytě a myslela na hlouposti (jako jsou například vymyšlená štěňátka). Když venku prší a ani jedné z nás se nechce běhat v...
Vzpomínám si, že když jsme si pořizovali první z našich koček, britskou modrou, chtěli jsme, aby zůstala tak světle stříbrná, jak se narodila. Chovatelka nám tehdy prozradila, že krmiva s mořskou řasou podporují tu správnou tmavě modrou barvu srsti...
Mnozí z vás jistě zaznamenali, že 22. 5. 2014 se v Senátu konala evropská konference Stát a ochrana zvířat. Pořádala ji místopředsedkyně Senátu Miluše Horská. K ústřednímu tématu psích množíren se vyjádřila jasně: