Udržte si přírodu na uzdě

Jsem milovníkem přírody a nijak se tím netajím. I proto se snažím veškerý volný čas trávit se svým chlupáčem někde v přírodě. Často opustíme městské parky a vydáváme se do české divočiny prozkoumávat pro nás dosud neobjevené. Jenže les není město a je třeba hrát podle jiných pravidel. Jak si tedy proti sobě nepoštvat pány lesa a současně si vycházku užít?

Jsem milovníkem přírody a nijak se tím netajím. I proto se snažím veškerý volný čas trávit se svým chlupáčem někde v přírodě. Často opustíme městské parky a vydáváme se do české divočiny prozkoumávat pro nás dosud neobjevené. Jenže les není město a je třeba hrát podle jiných pravidel. Jak si tedy proti sobě nepoštvat pány lesa a současně si vycházku užít?

Strašně ráda se cítím volná jako pták. A mám radost, když vidím i svého pejska spokojeně běhat zelenou trávou. S přítelem se snažíme trávit každou volnou chvilku v přírodě a oddechnout si od každodenního stresu a shonu velkoměsta. Jenže každé hřiště má svá pravidla a nejinak tomu je v případě lesa a luk. I proto mě můj dobrý kamarád, který se s rodinou rozhodl žít v horách, upozornil na zákonitosti lesa.

Pokud se totiž rozhodnete v Čechách vydat s čtyřnohým přítelem za hranice města či vesnice, vaše kroky se od té chvíle řídí zákonem o myslivosti. Ten jasně zakazuje nechat zvíře volně pobíhat v honitbě mimo vliv svého majitele. Což v srozumitelném jazyce znamená, že bez vodítka už dále ani krok. Pokud byste se chtěli se zákonem seznámit detailněji, najdete vše podrobně vysvětleno v § 2 zákona č. 449/2001 Sb. :-)

Patříte li mezi “průzkumníky-začátečníky” je dobré se vedle přípravy svačiny porozhlédnout po vhodném vodítku. Každý pejsek je jinak vycvičený a pro každý terén se navíc hodí jiný typ vodítka. Já osobně vodítka kombinuji. Ve městě, stejně jako velká část pejskařů, používám natahovací vodítko. Vyhovuje mi, protože má dlouhou šňůru a pejskovi můžu dopřát relativní pocit svobody. Na druhou stranu si ho rychle - třeba na přechodu nebo v tlačenici lidí zkrátím. Do lesa ale moc ideální není. U prvního stromu se mi hned zachytilo a omotalo a následné vyproštění mi způsobilo pěkných pár pobodání od smrkových jehliček.

Pokud váš  mazlík nepatří mezi mistry v chůzi na vodítku, doporučuji předem nácvik podle Training Tips a jako vodítko zkusit kratší nebo delší verzi tzv. couračky. Jedná se v podstatě o ucho vyrobené z pevného materiálu a zakončené karabinou, kterou jednoduše připnete k obojku psa. Couračka má obrovskou výhodu v tom, že psovi nepřekáží, když ho máte možnost opět pustit navolno.

Na pořádnou túru se mi zatím jako nejvhodnější osvědčila tzv. přepínačka. V obchodě ji poznáte tak, že má karabinky na obou koncích a pomocí kroužků vám umožní různé protažení délky. V lesa i na louce mi přijde ideální a navíc praktická díky jednoduše nastavitelnému zkrácení. A také příjemné ceně :-).

A jaký typ vodítka nejvíce vyhovuje vám? Budu ráda za vaše zkušenosti a tipy. Další víkend se chystáme s chlupáčem vyrazit do Jeseníků, takže se s vámi následně podělím o zajímavé cestovatelské tipy:-)

Související články

Devět životů nemají, ale padat kočky skutečně umějí

Mnohokrát jsem zůstala při padacích manévrech své kočičí parťačky udiveně zírat s otevřenou pusou. Nedalo mi to a začala jsem hledat více informací o tom, kde se vzala kočičí šikovnost dopadnout vždycky na všechny čtyři a být… jak to říct… gumová.

Psi a kočky ve světě III: Psi na Srí Lance

Srí Lanka – dovolenkový ráj v jihovýchodní Asii, pro cestovatele země zaslíbená. Domluvit se anglicky tam není problém, ceny jsou vcelku nízké, domorodci jsou chudí, ale přátelští… Milovníkům psů se tam však naskýtá kromě pohádkových panoramat i smutný...

Mazlení s kočkami může i léčit

Domácí mazlíček přináší radost, to ví každý, kdo s nějakým žije v jedné domácnosti. Svojí hravostí a nepodmíněnou láskou nás často odpoutá od stresujících myšlenek a povinností. Učí nás žít tady a teď, soustředit se chvíli na přítomnost. Možná i to je...

Psí historie IV.: Bobbie

V tomto cyklu se seznámíme se slavnými psími osobnostmi. Psi v našem životě hrají přeci důležitou roli, tak se pojďme podívat, co vše už za dobu našeho soužití dokázali. Bobbie ušel neuvěřitelných 4000 kilometrů, aby se vrátil ke své rodině.

Kočičí rekordy

Stejně jako psích rekordmanů, i těch kočičích najdeme dost. Víte třeba, jaký je rekord v počtu koček žijících pod jednou střechou?