Kočičí muzika

Kočky a jejich vášeň pro hudbu - pro mě do nedávna velká neznámá. Díky vědeckému zkoumání je náš svět zase o něco bohatší, a to i ten zvířecí. Výzkum univerzity Milwaukee ve Wisconsinu (USA) zabývající se otázkou, jak naše hudba ovlivňuje zvířata, odhalil, že kočky mají prostě raději hudbu vlastní.

Kočky a jejich vášeň pro hudbu - pro mě do nedávna velká neznámá. Díky vědeckému zkoumání je náš svět zase o něco bohatší, a to i ten zvířecí. Výzkum univerzity Milwaukee ve Wisconsinu (USA) zabývající se otázkou, jak naše hudba ovlivňuje zvířata, odhalil, že kočky mají prostě raději hudbu vlastní.

Co si pod tímto závěrem představit? Američtí vědci tvrdí, že existuje vztah mezi hudebními tóny a emocemi a že tento vztah je v případě našich čtyřnohých kočičích přátel stejně specifický jako v případě lidí. Hudba tak lze upravit každému zvířeti na míru a to podle vypozorovaných hlavních charakteristik daného druhu, v tomto případě tedy koček.

Poté, co si vědci ověřili svou hypotézu na opičce zvané tamarin pinčí, pustili se do kompozice kočičích skladeb. Co by taková kočičí muzika měla obsahovat? Nejdříve je potřeba začít od toho, jak vlastně funguje sluch koček. Ten je ještě o něco lépe vyvinutější než u psů a kočky jsou tak schopné vnímat a i samy vydávat zvuky - velmi vysoké tóny, konkrétně až do frekvence 60 kHz (to je 3x více než je schopen slyšet člověk).

Tomu jsou přizpůsobeny i kočičí uši. Kočičí ušní boltec je díky 27 svalům skvěle pohyblivý a velmi dobře tak zachycuje prostorové zvuky, především ty signalizující nějaké nebezpečí. To vše se děje i během doby, kdy kočka spí. Stejně jako ostatní zvířata i kočky v sobě mají takzvané vrozené zvukové vzory. To znamená, že i kotě, které je ještě nezkušené, je například schopné rozeznat zvuk ohrožení a reagovat na něj.

Vědci takto pracovali s přirozenými zvuky, z nichž vybírali pro kočky ty příjemné, tedy především zvuky spojené například s jejich odpočinkem. Kočičí hudební mix, který sestavili, zahrnuje:

  • jak zvuky předení a především sání mléka koťat od matky (takzvaná kočičí balada),
  • tak i zvuky pestré, venkovní stimulující kočičí zvědavost (takzvané kočičí popěvky)
  • a v neposlední řadě i zvuky dýchacího rytmu během předení (takzvané kočičí nádechy).

Jednou jsem četla, že kočky mají dokonce rády muzikálovou hudbu. Jak je tomu ale s vnímáním zvuků u koček ve skutečnosti?

Z reakcí a komentářů k článku “Zajímá vašeho psa televize”, ale i vlastních zkušeností vím, že zvířata reagují na každodenní zvuky a může to být i v rádiu či v televizi. Ve většině případů se jedná o výrazné zvuky v reklamách nebo zvuky zvířat, nikoli hudbu jako takovou. Upřímně pouštět našemu kocourovi písničky mne nikdy nenapadlo, ale všechno je jednou poprvé, tak proč mu život nezpříjemnit :-).

Teď už jen vyřešit, kde najít speciálního kočičího skladatele a kočičí hudební seance může začít. Přiznávám, že jsem viděla na internetu prodávat cd s relaxační hudbou pro psy i kočky, ale nemám je vyzkoušené a tak je prozatím nemohu doporučit. Pokud je některý z vás v tomto ohledu zkušenější, budu ráda za tip a doporučení:) Ukázku toho, co sestavili vědci v rámci zmiňovaného výzkumu, můžete vyzkoušet zde.

Tento vědecký projekt je zajímavý tím, že staví na myšlence základních zvířecích práv, kam podle autorů nepatří jen ochrana ve smyslu správné péče o zvíře, ale rovněž obohacování jeho života. A tak se zmiňovaní vědci rozhodli, že kočkami to nekončí a i další zvířata se dočkají pro ně speciálně složené hudby.

Dnešní odlehčenější článek si dovolím skončit citátem spisovatelky Emily Brontëové: „Není důležité, zda si chcete pohrát s kočkou – rozhodující je, zda si ona chce hrát s vámi.

(Více o výzkumu: www.musicforcats.com)

Související články

Mistrovství světa FCI IPO Švédsko – den sedmý

Včerejší ne úplně ideální den jsme hodili za hlavu a do soboty vstoupili s novými očekáváními a nadějemi. Ráno v 6.54 měla poslušnost Míša Kuncová, a tak jsme posbírali síly, vypotáceli se z vyhřátých postelí a jeli jí fandit na stadion. Studené ráno...

5 zásad správného krmení malých plemen

Mezi malým a velkým zvířetem je znatelný rozdíl, to dá rozum. Občas si to ale neuvědomíme a krmíme všechny psy stejně jako sebe, velikost, nevelikost. Jenomže bišonek vyžaduje zcela jiný způsob stravování, než třeba vlčák, a jeho potřebám je při volbě...

Mistrovství světa FCI IPO Švédsko - den čtvrtý

Středa byla prvním dnem, kdy už se toho opravdu hodně dělo. A začala pro mne telefonátem z kanceláře závodu, že se mění program, a to posunem zkušebního psa na 14.30 a porady vedoucích týmu na 15.30. Čekala jsem, kdy se co dalšího ještě změní, nicméně...

Mistrovství světa FCI IPO Švédsko - den pátý

Na stopách mi bude stačit „tolik a tolik“, slyšela jsem sem tam z našeho týmu v předchozích dnech. Ovšem to ještě všichni počítali s hlínou, resp. uvláčenou podmítkou, a tak hypotetické odhady závodníků nebyly nijak nereálné. Ovšem skutek utek aneb...

Proč mají štěňata zavěšené uši?

Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.

Mistrovství světa FCI IPO Švédsko - den druhý

Druhá noc na švédských matracích už byla pro některé členy naší výpravy malinko neklidnější, jednak za to mohou příliš měkké matrace, a pak se nám začíná krátit čas do samotného závodu... Nicméně atmosféra je stále uvolněná a pohodová. Dnes jsem s...

Mistrovství světa FCI IPO Švédsko - den třetí

Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do...

5 typů psů, kteří se nejhůř fotí

Konečně jsme se s Lukášem prokousali nezbytnými technickými základy focení a můžeme se věnovat postřehům z praxe psího fotografa. Někteří psi se fotí sami, s jinými je to trochu těžší. Lukáš pro vás napsal, jak hodnotí své modely on (a předpokládám, že...

Mistrovství světa FCI IPO Švédsko - den první

Je to tu! V pátek vyvrcholily poslední naše přípravy na cestu, dostali jsme s sebou skvělé dárky od sponzorů, zadali kódy do navigace, přestěhovali své životně důležité věci do aut a – v sobotu ráno konečně cesta do švédského Malmö, kynologické Mekky...

„Když ono mu to tak chutná…“

Taky to vašemu psovi tolik chutná? A smutně kouká? A nezaslouží si jíst pořád dokola to samé? A proto dostane něco dobrého tu z ledničky, tu pod stolem? Jeden lichý argument za druhým. Jediný důvod, proč pořád dokola slyšíme, že se to nemá, je ten, že...