Cestování s mazlíčkem dopravními prostředky zažíváme jakožto majitelé zvířectva ať už denně, nebo alespoň několikrát do roka. Může se jednat o cestu k veterináři nebo například někam na výlet či k vodě. Důvodů k cestě může být mnoho, stejně tak jako prostředků a pravidel, které se na pro přepravu zvířat vztahují. A protože se blíží čas dovolených, přiblížím vám dnes pár faktů, jak je tomu s cestováním autem.
Cestování s mazlíčkem dopravními prostředky zažíváme jakožto majitelé zvířectva ať už denně, nebo alespoň několikrát do roka. Může se jednat o cestu k veterináři nebo například někam na výlet či k vodě. Důvodů k cestě může být mnoho, stejně tak jako prostředků a pravidel, které se na pro přepravu zvířat vztahují. A protože se blíží čas dovolených, přiblížím vám dnes pár faktů, jak je tomu s cestováním autem.
Se psem jezdím autem odjakživa, přesněji od štěněcích let mého prvního psího parťáka. Za tu dobu se toho relativně hodně změnilo. Na silnicích se jezdí rychleji, zato i o něco bezpečněji. Dříve se to tedy možná tolik neřešilo, dnes se však bezpečnostní opatření vztahují i na naše zvířectvo. A to k velkému překvapení řady majitelů.
Česká republika se řadí k těm zemím, kde jsou požadavky na přepravu zvířat formulovány relativně volně. Například není dané, že by se zvíře muselo poutat. Přesto však za jejich nedodržení hrozí pokuta až ve výši 2 000 Kč. To už je opravdu lepší, pravidla dodržet a za ušetřené peníze koupit například něco dobrého na zub pro vás i vašeho čtyřnohého kamaráda.:)
Dnes se zaměřím na cestu autem především se psem, neboť většina lidí stále ještě mívá psy v autě na volno. U koček a hlodavců je situace trochu odlišná. Přeci jen se ne každý dokáže soustředit na řízení a neohrožovat jízdou ostatní, když mu před předním sklem pobíhá například potkánek. Ve většině případů je proto vidíme cestovat v přepravkách, a tak tomu často bývá i v autě.
Z vlastní zkušenosti mohu říct, že otázka rozptylování se za jízdy psem někdy bývá trochu podceňována. Jedni moji známí mají hyperaktivního malého psíka. Mám ho moc ráda, ale jezdit autem se s ním nedá. Hned je tady a tu zas jinde. Někdy se bojím, aby při tom všem pobíhání nevypadl z otevřeného okna.
Zákon (konkrétně silniční zákon č. 361/2000 Sb., paragraf 5) se na situaci dívá tak, že byste při přepravě zvířat měli zajistit bezpečnost všech na palubě auta a zajistit zvířete tak, aby neohrožovalo řidiče ani případné spolujezdce. Volně přeloženo: zvíře by nemělo zasahovat do řízení a při prudkém zabrždění či nárazu by nemělo dojít k jeho vymrštění do prostoru.
A jak na to?
Cestování se psem autem by ale nemělo být jen bezpečné, ale pro zvíře i co nejpohodlnější. Není se pak čemu divit, pokud se pes bojí nasednout do auta, pokud se při poslední jízdě bouchal ze strany na stranu od stěn kufru. I to se stává a nemusí to být úmyslem. Nejčastěji si to majitelé spíše neuvědomují.
Ne všichni psi cestu autem dobře snášejí a jsou často hodně vystresovaní. Zpříjemnit můžete psovi cestu tím, že mu v autě vyrobíte nějaký pelíšek, použít můžete i starší deku. Záleží na tom, pro co z výše uvedených možností se rozhodnete. Myslet je třeba i na dostatečný přísun čerstvého vzduchu a to především v letních měsících. Pamlsky spíše doporučuji až do cílové stanice.
Všem cestovatelům šťastnou cestu a mnoho nových zážitků!
Zahrádky už ožily a všechen ten rybíz, jahody, ředkvičky a spousty dalších dobrot lákají nejen nás, ale i naše psy. Něco z naší sklizně jim prospívá a něco naopak vyloženě škodí. Připravila jsem pro vás stručný přehled toho, co by pes mohl v divočině...
Líbí se vám Kulajda na úvodní fotce tady na blogu? Mně moc. Hlavně proto, že si pokaždé, když ji vidím, vzpomenu na to divadýlko okolo.
Ať už se chystáte vyrazit kamkoli do zahraničí, před odjezdem vždy doveďte psa k veterináři, i když víte, že jste splnili základní požadavky pro cestování a de facto za hranice můžete. Mít v cestovním pasu čerstvé potvrzení o dobrém zdravotním stavu...
Všichni moc dobře víme, jak dovedou být třicetistupňová vedra nepříjemná. A teď si představte, že na sobě máte kožich a vaše tělo na všechno reaguje znatelně rychleji. Já bych v takovém počasí rozhodně nechtěla být v psí kůži. Zeptala jsem se pana...
Nevím, jak vy, ale já klíšťata prostě nesnáším. Miluju všechna zvířata včetně pavouků, hadů a škvorů, ale klíšťata prostě ne. Postrádají smysl. Možná že dřív žil nějaký živočišný druh, který se jimi živil, ale dnes už je ani nic nežere. Takže já důvody...
Já jsem se s vámi podělila o zážitky s Kulajdinou otravou, vy jste se zase podělili o svoje zkušenosti. Moc vám děkuji za rady. Napsala jsem i na jejich základě tento článek. Je určený nejen těm, kdo se starají o malé štěně, ale i ostříleným páníčkům s...
Jestli se letos chystáte na dovolenou k moři, tak vám zaprvé závidím a zadruhé pro vás mám pár užitečných pejskařských rad:
Vážně, není. Kulajdu sprchuji bez boje a naučím to i vás.
Už jsem tady zmiňovala, jak mi jeden veterinář řekl, že v Praze je víc pohotovostí pro zvířata, než pro lidi. Prolétla jsem internet a udělala pro vás seznam nejen pražských nonstop ambulancí seřazený abecedně podle jednotlivých měst z různých koutů...
Už jsem tu jednou naťukla, že beru Kulajdu s sebou do kina. Dělám to jednoduše proto, že nechci, aby celé dny trávila zavřená v bytě a myslela na hlouposti (jako jsou například vymyšlená štěňátka). Když venku prší a ani jedné z nás se nechce běhat v...
Zase jednou jsem se dozvěděla něco nového. Vy jste věděli, že pitbul vlastně vůbec není uznané plemeno?
Vzpomínám si, že když jsme si pořizovali první z našich koček, britskou modrou, chtěli jsme, aby zůstala tak světle stříbrná, jak se narodila. Chovatelka nám tehdy prozradila, že krmiva s mořskou řasou podporují tu správnou tmavě modrou barvu srsti...
