Autem na výlet i veterinu

Cestování s mazlíčkem dopravními prostředky zažíváme jakožto majitelé zvířectva ať už denně, nebo alespoň několikrát do roka. Může se jednat o cestu k veterináři nebo například někam na výlet či k vodě. Důvodů k cestě může být mnoho, stejně tak jako prostředků a pravidel, které se na pro přepravu zvířat vztahují. A protože se blíží čas dovolených, přiblížím vám dnes pár faktů, jak je tomu s cestováním autem.

Se psem jezdím autem odjakživa, přesněji od štěněcích let mého prvního psího parťáka. Za tu dobu se toho relativně hodně změnilo. Na silnicích se jezdí rychleji, zato i o něco bezpečněji. Dříve se to tedy možná tolik neřešilo, dnes se však bezpečnostní opatření vztahují i na naše zvířectvo. A to k velkému překvapení řady majitelů.

Česká republika se řadí k těm zemím, kde jsou požadavky na přepravu zvířat formulovány relativně volně. Například není dané, že by se zvíře muselo poutat. Přesto však za jejich nedodržení hrozí pokuta až ve výši 2 000 Kč. To už je opravdu lepší, pravidla dodržet a za ušetřené peníze koupit například něco dobrého na zub pro vás i vašeho čtyřnohého kamaráda.:)

Dnes se zaměřím na cestu autem především se psem, neboť většina lidí stále ještě mívá psy v autě na volno. U koček a hlodavců je situace trochu odlišná. Přeci jen se ne každý dokáže soustředit na řízení a neohrožovat jízdou ostatní, když mu před předním sklem pobíhá například potkánek. Ve většině případů je proto vidíme cestovat v přepravkách, a tak tomu často bývá i v autě.

Z vlastní zkušenosti mohu říct, že otázka rozptylování se za jízdy psem někdy bývá trochu podceňována. Jedni moji známí mají hyperaktivního malého psíka. Mám ho moc ráda, ale jezdit autem se s ním nedá. Hned je tady a tu zas jinde. Někdy se bojím, aby při tom všem pobíhání nevypadl z otevřeného okna.

Zákon (konkrétně silniční zákon č. 361/2000 Sb., paragraf 5) se na situaci dívá tak, že byste při přepravě zvířat měli zajistit bezpečnost všech na palubě auta a zajistit zvířete tak, aby neohrožovalo řidiče ani případné spolujezdce. Volně přeloženo: zvíře by nemělo zasahovat do řízení a při prudkém zabrždění či nárazu by nemělo dojít k jeho vymrštění do prostoru.

A jak na to?

Určitě nikdy nenechávejte psa sedět samotného na přední sedačce. Pes by neměl sedět ani u nikoho na klíně, už vůbec ne v přední části auta. A ani pes ukrytý pod nohami spolujezdce není také nejlepším řešením.
Pes může sedět na zadní sedačce, ale měl by být bezpečně upoután. Slouží k tomu speciální postroje - polstrovaný pás s kšíry. Pozor, nikdy kdy psa nepoutejte za obojek. Cena se pohybuje v řádu stovek korun. Jako užitečný doplněk nejen proti chlupům můžete využít autopotah.
Pokud necestujete s plným zavazadlovým prostorem, jako ideální vychází umístění zvířete právě v kufru. Ten by měl pro takové případy být od zbylého prostoru mříží. Cena závisí na typu auta, ale jedná se o dražší variantu (až 20 000 Kč).
O něco méně bezpečnější, ale za to relativně využívané bývají (nylonové) autosítě. Síť můžete použít namísto mříže nebo ji můžete umístit i mezi přední a zadní sedačky. Cena je podobná jako u postrojů.
Další alternativou jsou přepravky a klece. Ať už se jedná o malého hlodavce či středního psa, věnujete čas pořádnému upevnění klece v autě.

Cestování se psem autem by ale nemělo být jen bezpečné, ale pro zvíře i co nejpohodlnější. Není se pak čemu divit, pokud se pes bojí nasednout do auta, pokud se při poslední jízdě bouchal ze strany na stranu od stěn kufru. I to se stává a nemusí to být úmyslem. Nejčastěji si to majitelé spíše neuvědomují.

Ne všichni psi cestu autem dobře snášejí a jsou často hodně vystresovaní. Zpříjemnit můžete psovi cestu tím, že mu v autě vyrobíte nějaký pelíšek, použít můžete i starší deku. Záleží na tom, pro co z výše uvedených možností se rozhodnete. Myslet je třeba i na dostatečný přísun čerstvého vzduchu a to především v letních měsících. Pamlsky spíše doporučuji až do cílové stanice.

Všem cestovatelům šťastnou cestu a mnoho nových zážitků!