Cestování s mazlíčkem dopravními prostředky zažíváme jakožto majitelé zvířectva ať už denně, nebo alespoň několikrát do roka. Může se jednat o cestu k veterináři nebo například někam na výlet či k vodě. Důvodů k cestě může být mnoho, stejně tak jako prostředků a pravidel, které se na pro přepravu zvířat vztahují. A protože se blíží čas dovolených, přiblížím vám dnes pár faktů, jak je tomu s cestováním autem.
Cestování s mazlíčkem dopravními prostředky zažíváme jakožto majitelé zvířectva ať už denně, nebo alespoň několikrát do roka. Může se jednat o cestu k veterináři nebo například někam na výlet či k vodě. Důvodů k cestě může být mnoho, stejně tak jako prostředků a pravidel, které se na pro přepravu zvířat vztahují. A protože se blíží čas dovolených, přiblížím vám dnes pár faktů, jak je tomu s cestováním autem.
Se psem jezdím autem odjakživa, přesněji od štěněcích let mého prvního psího parťáka. Za tu dobu se toho relativně hodně změnilo. Na silnicích se jezdí rychleji, zato i o něco bezpečněji. Dříve se to tedy možná tolik neřešilo, dnes se však bezpečnostní opatření vztahují i na naše zvířectvo. A to k velkému překvapení řady majitelů.
Česká republika se řadí k těm zemím, kde jsou požadavky na přepravu zvířat formulovány relativně volně. Například není dané, že by se zvíře muselo poutat. Přesto však za jejich nedodržení hrozí pokuta až ve výši 2 000 Kč. To už je opravdu lepší, pravidla dodržet a za ušetřené peníze koupit například něco dobrého na zub pro vás i vašeho čtyřnohého kamaráda.:)
Dnes se zaměřím na cestu autem především se psem, neboť většina lidí stále ještě mívá psy v autě na volno. U koček a hlodavců je situace trochu odlišná. Přeci jen se ne každý dokáže soustředit na řízení a neohrožovat jízdou ostatní, když mu před předním sklem pobíhá například potkánek. Ve většině případů je proto vidíme cestovat v přepravkách, a tak tomu často bývá i v autě.
Z vlastní zkušenosti mohu říct, že otázka rozptylování se za jízdy psem někdy bývá trochu podceňována. Jedni moji známí mají hyperaktivního malého psíka. Mám ho moc ráda, ale jezdit autem se s ním nedá. Hned je tady a tu zas jinde. Někdy se bojím, aby při tom všem pobíhání nevypadl z otevřeného okna.
Zákon (konkrétně silniční zákon č. 361/2000 Sb., paragraf 5) se na situaci dívá tak, že byste při přepravě zvířat měli zajistit bezpečnost všech na palubě auta a zajistit zvířete tak, aby neohrožovalo řidiče ani případné spolujezdce. Volně přeloženo: zvíře by nemělo zasahovat do řízení a při prudkém zabrždění či nárazu by nemělo dojít k jeho vymrštění do prostoru.
A jak na to?
Cestování se psem autem by ale nemělo být jen bezpečné, ale pro zvíře i co nejpohodlnější. Není se pak čemu divit, pokud se pes bojí nasednout do auta, pokud se při poslední jízdě bouchal ze strany na stranu od stěn kufru. I to se stává a nemusí to být úmyslem. Nejčastěji si to majitelé spíše neuvědomují.
Ne všichni psi cestu autem dobře snášejí a jsou často hodně vystresovaní. Zpříjemnit můžete psovi cestu tím, že mu v autě vyrobíte nějaký pelíšek, použít můžete i starší deku. Záleží na tom, pro co z výše uvedených možností se rozhodnete. Myslet je třeba i na dostatečný přísun čerstvého vzduchu a to především v letních měsících. Pamlsky spíše doporučuji až do cílové stanice.
Všem cestovatelům šťastnou cestu a mnoho nových zážitků!
Pokud přemýšlíte, že si do rodiny adoptujete psího chlupáče, měli byste dobře zvážit, co život se psem obnáší. Velikost plemene hraje při rozhodování bezpochyby velmi důležitou roli. Jaké (ne)výhody přináší pořízení malého plemene?
Vlastnosti jako barva a délka srsti nebo třeba stavba těla jsou podmíněné geneticky. Jestliže tedy znáte vlastnosti rodičů a prarodičů plánovaných koťat, lehce určíte i jejich přibližný vzhled.
Zima je konečně pryč. Květiny a stromy začínají pomalu kvést a nastává období sluníčka a teplého počasí. Stejně jako pro člověka, tak i pro vašeho pejska nebo kočku začíná nové roční období, se kterým se musí vypořádat každý po svém.
Vlk, který se ale daleko víc chová jako pes. Temperamentní, svérázný, neúnavný, zato oddaný svému pánovi až za hrob. Československý vlčák je vzhledem a povahou podobný vlkovi karpatskému, po německém ovčákovi zdědil hlavně pracovitost a oddanost...
Život bez svého mazlíka si dokáže představit málokterý chovatel. Stejně tak si řada cestovatelů neumí představit život bez nových zahraničních dobrodružství. Co když máte možnost vyrazit na cestu kolem světa, ale zároveň už jste do rodiny přijali...
Více než polovina obyvatel naší planety vlastní nějakého domácího mazlíčka. Nejvíce „mazlíčkofilů“ žije ve Spojených státech amerických, Jižní Americe a Rusku a nejméně naopak v Asii. V Evropě vedou kočky nad psy. V Latinské Americe preferují malé...
Při návštěvě některé z asijských zemí si nelze nevšimnout spousty volně se potulujících psů. Většina z nich je navíc ve zbídačeném stavu. Často jsou nemocní a nevrlí. Boj o přežití je pro ně každodenní záležitostí.Díky aktivitám a osvětě místních...
Občanský zákoník z roku 2014 zvýšil ochranu zvířat, když uznal, že smysly nadaní živí tvorové nejsou věci. Přesto stále slýcháme o kauzách týrání hospodářských i domácích zvířat. Co dělat, když se s týráním zvířecích mazlíků setkáte ve vašem okolí?
Ekologové odhadují, že v Česku dnes žije okolo pěti až šesti vlčích smeček. Na naše území se vlci začali vracet zhruba před třiceti roky. A přestože se počet smeček v posledních dvou letech téměř zdvojnásobil, mohou být čeští vlci opět v ohrožení.
Někdy jsou nazýváni „mazlíčci do kapsy“, a to především kvůli jejich malé velikosti. Mezi oblíbené hlodavce doma i ve světě bezpochyby patří křečci syrští, kteří jsou typičtí svou zlatou barvou srsti a její saténovou strukturou.
Jiný kraj, jiný mrav. To platí i pro chov domácích mazlíčků. V některých zemích světa se v několika posledních letech rozmohl nový a rychle rostoucí trend, a sice nechat svého zvířecího miláčka žít věčně.
Asi vás nepřekvapí, že německý ovčák je nejen nejrozšířenějším pracovním plemenem ve světě, ale i nejrozšířenějším psím plemenem vůbec. Jsou to inteligentní, vytrvalí a neohrožení psi, kteří rádi pracují - a jen tak jsou spokojení.
