20 let Britu
Rok 2014 je rokem oslav – máme za sebou krásných 20 let!
Venčit kočku v parku, na louce či v lese? Proč ne. Nejen psi, ale i kočky a další zvířata potřebují pro svůj zdravý tělesný i duševní vývoj dostatek pohybu. V případě takzvaných “bytových” koček jim ho ne vždy můžeme doma zaručit. Řešením může být speciální kočičí postroj s vodítkem a pak už jen překonat první obavy a vyrazit venčit ...
Venčit kočku v parku, na louce či v lese? Proč ne. Nejen psi, ale i kočky a další zvířata potřebují pro svůj zdravý tělesný i duševní vývoj dostatek pohybu. V případě takzvaných “bytových” koček jim ho ne vždy můžeme doma zaručit. Řešením může být speciální kočičí postroj s vodítkem a pak už jen překonat první obavy a vyrazit venčit ...
Když jsme si před lety pořídili do bytu kotě, začala jsem prvně přemýšlet v jaké nevýhodě se vlastně kočky chované doma ocitají. A to nejen oproti jiným domácím kočkám, které mají přístup na zahradu, ale i dalšímu zvířectvu žijícímu ve městech. Osobně jsem potkala majitele venčícího jeho kočku v městském parku pouze jedenkrát. Proč tomu tak ale je?
V dnešní době jsou kočky chovány čím dál častěji v bytech bez volného výběhu ven. Mnoho z nás možná ani nenapadlo, že bychom kočku mohli venčit. Není to příliš nebezpečné? A co všichni ti psi venku? A co kdyby se nechtělo samotné micce? Nejlepší odpovědí na všechny dotazy je jít a vyzkoušet to.
Určitě je potřeba nepodcenit přípravu, než prvně vyrazíte ven. Musíme si uvědomit, že kočka není pes a že ji s největší pravděpodobností nenaučíme na povely “u nohy”, “stůj” či “ke mně”. Ačkoli jsou kočkaři, kteří mají se svou kočkou vybudovaný tak důvěrný vztah, že ji volně vypustí a poté opět odchytí, do začátku raději doporučuju využít speciálního postroje s vodítkem.
Jak už víme, kočky nemají rády změny. Vaše kočka tedy asi nebude nadšená z nového postroje, jedno jestli se jedná o kotě či dospělého jedince. Postroj s vodítkem nejdříve zkoušejte kočce doma, aby si na něj zvykala. Vybírat můžete ze základních modelů s páskem přes hrudník a za předními tlapkami, ale i důmyslnějších “veštičkových” postrojů. Zkušenější radí i takzvané flexi (samonavíjecí) vodítko.
Bytová kočka si ovšem bude muset zvyknout i na do té doby zcela cizí venkovní prostředí. Nebuďte na ni příliš hrr. Zpočátku bude pravděpodobně velmi vystresovaná, obzvlášť při prvním setkání se zvířecím kolegou - psem. (Pokud tedy doma nechováte zároveň i psa a vaše kočka už tak není zvyklá.) Ideální je kočku zvykat nejen na postroj, ale celkově na venčení již od kotěte.
Naše první kočičí venčení byla velmi krátká - kocourek sám naznačil, že se necítí bezpečně a že chce zpět domů. Znejistěla jsem, jestli ho náhodou netrápíme a jestli máme podnikat další vycházku. Rozhodla jsem se to tehdy znovu zkusit. Kocourek už byl mnohem klidnější a zároveň i zvědavější. Před psy je lepší brát kočku do ruky, pokud vidíte, že se bojí a mohla by reagovat nějak zbrkle, například snahou vyšplhat na nejbližší strom.
Ačkoli může vaše kočka působit dojmem největšího pecivála pod sluncem, nenechte se zmást. Jakmile ji jednou ukážete svět venku, bude chtít vidět víc a víc. Bohužel u nás to vedlo k tomu, že nám naše kočka začala utíkat. Naučila se otvírat dveře od bytu, naštěstí jsme ji vždy včas odchytili v domě. Nerada bych tímto přiznáním váhavé kočičí majitele odradila, jen je potřeba si lépe zabezpečit dveře od bytu :-).
Na závěr bych ráda doplnila, že vycházkami s (bytovou) kočkou ven kočku nezbavíme vykonávání její potřeby i doma na kočičím záchodku. U kočkařů - začátečníků by to snadno mohlo vést k mylným očekáváním, pokud by jim například vadil kočičí zápach. Ten však lze snadno eliminovat koupí kvalitního kočičího písku a dalšího vybavení. Kočku chovanou v bytě bychom také neměli venčit celoročně. Přeci jen tomu nemá uzpůsobený kožíšek a mohla by snadno prostydnout.
Rok 2014 je rokem oslav – máme za sebou krásných 20 let!
Včerejší ne úplně ideální den jsme hodili za hlavu a do soboty vstoupili s novými očekáváními a nadějemi. Ráno v 6.54 měla poslušnost Míša Kuncová, a tak jsme posbírali síly, vypotáceli se z vyhřátých postelí a jeli jí fandit na stadion. Studené ráno...
Mezi malým a velkým zvířetem je znatelný rozdíl, to dá rozum. Občas si to ale neuvědomíme a krmíme všechny psy stejně jako sebe, velikost, nevelikost. Jenomže bišonek vyžaduje zcela jiný způsob stravování, než třeba vlčák, a jeho potřebám je při volbě...
Pokud budeme vzpomínat na páteční den na Mistrovství světa ve Švédsku, tak asi jako na smolný, poznamenaný především stopami Petra Foltyna a Jirky Čejky. Bohužel Péťův Auzzy dostal 45 bodů, Jirka 0, nicméně postupně…
Středa byla prvním dnem, kdy už se toho opravdu hodně dělo. A začala pro mne telefonátem z kanceláře závodu, že se mění program, a to posunem zkušebního psa na 14.30 a porady vedoucích týmu na 15.30. Čekala jsem, kdy se co dalšího ještě změní, nicméně...
Na stopách mi bude stačit „tolik a tolik“, slyšela jsem sem tam z našeho týmu v předchozích dnech. Ovšem to ještě všichni počítali s hlínou, resp. uvláčenou podmítkou, a tak hypotetické odhady závodníků nebyly nijak nereálné. Ovšem skutek utek aneb...
Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Druhá noc na švédských matracích už byla pro některé členy naší výpravy malinko neklidnější, jednak za to mohou příliš měkké matrace, a pak se nám začíná krátit čas do samotného závodu... Nicméně atmosféra je stále uvolněná a pohodová. Dnes jsem s...
Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do...
Konečně jsme se s Lukášem prokousali nezbytnými technickými základy focení a můžeme se věnovat postřehům z praxe psího fotografa. Někteří psi se fotí sami, s jinými je to trochu těžší. Lukáš pro vás napsal, jak hodnotí své modely on (a předpokládám, že...
Je to tu! V pátek vyvrcholily poslední naše přípravy na cestu, dostali jsme s sebou skvělé dárky od sponzorů, zadali kódy do navigace, přestěhovali své životně důležité věci do aut a – v sobotu ráno konečně cesta do švédského Malmö, kynologické Mekky...
Taky to vašemu psovi tolik chutná? A smutně kouká? A nezaslouží si jíst pořád dokola to samé? A proto dostane něco dobrého tu z ledničky, tu pod stolem? Jeden lichý argument za druhým. Jediný důvod, proč pořád dokola slyšíme, že se to nemá, je ten, že...