Martina Bolehovská: dogfrisbee je sport s jedinečnou atmosférou
Dogfrisbee je jedinečný psí sport, který zaujme nejen milovníky psů, ale také ty, kdo hledají akční zábavu. Martina Bolehovská, která v dogfrisbee závodí od svých 10 let, nám v rozhovoru prozradila, co všechno tento sport obnáší – od triků plných adrenalinu, přes rychlost až po tvůrčí volnost. Dogfrisbee je sport plný nečekaných momentů a přátelské atmosféry.
Mohla byste nám představit dogfrisbee? Co by měl vědět každý, kdo by s tímto sportem chtěl začít?
Dogfrisbee je jeden z nejkrásnějších psích sportů. Každá z disciplín je zaměřená na něco jiného, takže si to své zde najde opravdu každý. Během dogfrisbee trénujete svou kreativitu, pohyblivost, ale hlavně můžete ukázat své propojení se psem.
Dogfrisbee je sport, který nemá žádné hranice, protože každému z nás jde něco jiného, máme různé nápady a schopnosti. To je krása dogfrisbee – nic zde není stejné a záleží na vás, jak to celé bude vypadat. Ve svých sestavách můžete dělat opravdu náročné a občas nebezpečné prvky, vždy ale dbejte na bezpečí psa, a až jednou vyrazíte na závody, nezapomeňte se hlavně dobře bavit.
Co mě na dogfrisbee nejvíce baví, je to přátelské prostředí. Do České republiky pravidelně jezdí spousta zahraničních hráčů a všichni vždy mezi sebou najdeme společnou řeč. A když se vaše vystoupení úplně nepovede, tak vám vždy někdo zvedne náladu. Atmosféra dogfrisbee je jedinečné.
Pro jaké pejsky je určená? Jedná se o sport vhodný pro každého?
Na hřišti nejčastěji potkáte border kolie nebo australské ovčáky, ale dogfrisbee je jedinečné tím, že ho mohou dělat téměř všechna plemena. Na závodech tak můžete potkat welsh corgi pembrokea, louisianského leopardího psa, chodského psa nebo třeba i eurohounda. Důležité je brát v potaz proporce psa a dbát na jeho bezpečnost. Pokud si váš pes hraje s hračkami, neváhejte vyzkoušet dogfrisbee, které ho určitě bude také bavit.
Dogfrisbee má mnoho podob, můžete nám stručně představit základní disciplíny?
Dogfrisbee se dělí na 2 skupiny: freestyle a distanční disciplíny.
Freestyle je takzvaná královská disciplína, pro oko diváka nejvíce zajímavá, ale zároveň nejnáročnější na natrénování. V této disciplíně nejvíce využijete kreativitu, synchronizaci apod. Vaši sestavu hodnotí 4 rozhodčí, přičemž každý sleduje něco jiného – vás, psa, tým a chycené/nechycené disky. Každý má možnost zvolit si svou hudbu, v této disciplíně se dělají různé odrazy od těla hráče, dogcatch, přeskoky a další.
Distanční disciplíny jsou čtyři a každá je úplně jiná. První z nich je Quadruped, což jsou hody na dálku. Druhou disciplínou je Super Pro Toss & Fetch, kde máte 90 sekund na házení disků do pěti zón, počítá se 5 nejlepších hodů týmu a k výsledku se přičítají bonusové body za výskok a chycení disku ve středové zóně.
Dále následují doplňkové disciplíny, ve kterých se nepořádá žádný vyšší závod, jako je například MČR. Pokud je váš pes rychlý, bude se vám líbit disciplína s názvem Time trial, kde pes musí dvakrát chytit disk za čárou vzdálenou 20 metrů od startovní čáry, dále postupují nejúspěšnější a nejrychlejší jedinci, ti nejlepší potom závodí ve dvou drahách. Poslední disciplínou je Dogdartbee – psí šipky, disciplína je vhodná i pro psí seniory, protože není tolik náročná. Házíte disky na nakreslený terč na zemi a snažíte se nasbírat co nejvíce bodů, záleží ale na tom, kam dopadne pes, když disk chytí, na své vystoupení máte pouze 9 hodů.
Jaká z nich vás baví nejvíce?
Naše srdcová záležitost je Quadruped. Hlavně proto, že se nemusíte nijak silově omezovat. Ale pozor, často nevyhraje ten, který hodí nejdelší hod, jak se může na první pohled zdát. Krása Quadrupedu je, že vítězem se stane ten, který umí dlouhou vzdálenost hodit opakovaně, a pes mu ji musí pokaždé chytit. Často se stává, že člověk hází dlouhé vzdálenosti a pes to nechytá. Jedná se ale o týmový sport a nevíme, co našeho čtyřnohého miláčka třeba teď trápí. Letos jsme si v této disciplíně již dvakrát posunuly osobní rekord, který teď měří něco málo přes 73 metrů a letos jsme zatím vyhrály 3 ze 3 závodů, kterých jsme se zúčastnily. Samozřejmě je to také o štěstí a třeba i o tom, komu jak zrovna zafouká vítr. Přece jenom je to docela dlouhá vzdálenost a na druhém konci často fouká opravdu jinak. Líbí se mi na této disciplíně také to, že musíte pracovat stejně tak na pejskovi jako na sobě.
Mohla byste nám popsat ideální start tréninku? Kdy a jak začít? Jak pejsky nejlépe motivovat?
Určitě je fajn začít již od štěňátka, nemusíte hned s disky, ale stačí rozvíjet kořistnický pud. Poté můžete začít s neoprenovými disky, a až na to bude váš pes zralý, tak je čas začít s normálními pevnými disky. Začít učit náročnější prvky, jako jsou odrazy, přeskoky a další se doporučuje nejdříve v 1 roce, ale často je to individuální. Obecně mají pejsci velmi rádi rollery – disky, které se kutálí po zemi, ty jsou pro začátky ideální. Hlavní je, aby to byla pro oba zábava, proto je lepší někdy volit jen krátký trénink a nezapomínat na to, že se musí v nejlepším skončit, aby to psa stále tak moc bavilo a těšil se na příště.
Co bychom si měli pořídit kromě létajícího talíře?
Je super mít neoprenové disky, protože se o ně dá přetahovat a většinou toho vydrží více než závodní disk. Pokud máte v plánu různé odrazy od těla, doporučuji pořídit vaultovací vestu nebo pás na nohu. Tyto pomůcky jsou vyrobeny z neoprenu a zabrání těm největším škrábancům, pokud se teda pes netrefí vedle. Při výběru je ale dobré vyzkoušet si ji třeba předem na některých závodech, aby vám dobře sedla. Vždy, když je trénink náročnější (nebo i po závodech), používáme různé vychytávky na doplnění energie, jako jsou nápoje nebo takzvaná psí čokoláda. Jinak vám stačí pes a nějaký rovný a bezpečný povrch.
Co je podle vás na tomto sportu nejkrásnější?
Určitě to, že si to celé můžete užívat se svým pejskem. Nikdy na nic nejste sami, protože jste na hřišti na nervozitu a vše okolo dva. Krásná je také variabilita, protože každý prvek má miliony provedení, protože každý z nás má jiný styl. I když třeba sestavy vidíte poněkolikáté, nikdy vás neomrzí. Většina věcí se dá trénovat opravdu kdekoliv, kde je to bezpečné. Veliké plus u dogfrisbee je ta atmosféra kolem, spousta lidí vám fandí, po závodech se hrají různé hry, zkrátka se jedná o opravdu přátelské prostředí.
První a zcela základní otázka zní – proč? Jestliže chcete svému psovi pořídit čtyřnohého parťáka proto, špatně snáší pobyt sám doma, nemusí se to vůbec vyplatit. Lehce se totiž může stát, že místo jednoho stresovaného a naříkajícího pejska, budete mít...
Život se psem ve městě má mnoho nástrah. Jednou z nich je bezpochyby pohyb přes silnici a v její blízkosti. Nemusí se však jednat jen o frekventovanou silnici ve větším městě. I na venkovské cestě vás a vašeho psa může překvapit nečekaný automobilový...
Jedním z nejčastěji skloňovaných kroků v souvislosti s výchovou štěněte je bezpochyby jeho socializace. Každý, kdo si domů přinesl malinkého chlupáče, o tom určitě už něco slyšel. A kdyby náhodou ne, měl by ho hned při první návštěvě poučit veterinář....
Všude se povalující kaštany a spadané listí, to moji chlupáči milují. S kaštany hrají něco jako psí fotbal a listí honí sem a tam, jak si s ním vítr zrovna pohrává. Jenže podzim dovede i pěkně potrápit. Kýchání a kašlání se tak nemusí ozývat jen od...
Jedním ze způsobů, jak psi vyjadřují pocit osamělosti, je kňučení, štěkání a vytí. Říkají tím: “Jsem sám doma a mám strach, protože mě má smečka opustila”. Je to tedy určitá forma komunikace s vnějším světem, i když nemusí být zrovna všem sousedům...
Jako nadšení pejskaři určitě znáte psí desatero, které se čas od času v různých obměnách objevuje na pejskařských webech. První věta tohoto desatera zní “ Můj život trvá deset až patnáct let. Každé odloučení od Tebe mi působí smutek. Pamatuj. Ty sis mě...
Už jste také na procházce s vaším chlupáčem potkali páníčky držící v rukou něco, co připomínalo dálkové klíče od auta? Jedná se o klikery, zajímavou výcvikovou pomůcku pro psy. Ta slibuje naučit povely, které by pro ně jinak byly nepochopitelné. Jak?...
Bolavá záda netrápí jen nás dvounožce, ale i naše čtyřnohé zvířecí kamarády. A za bolestmi se nemusí skrývat jen páteř, někdy stačí jen špatně namáhaný kloub. Nedávno jsem doslechla o jemné a šetrné terapeutické metodě, která může pomoct i zvířatům.
Zatím máme za okny jen deštivo, ale nebude to dlouho trvat a začnou pravé podzimní plískanice. A to bývá počasí, že by jeden ani psa nevyhnal. Naši chlupáči to můžou jednohlasně potvrdit.
Jestliže máte kočku, která se může volně pohybovat venku, a není to kočka takzvaně bytová, možná už jste se bohužel s případem otravy setkali. Občas se totiž stává, že venkovní kočky chytí živou myš, která ale před tím sežrala jed na hlodavce.
Pes je od přírody zvíře smečkové. Domestikací se z něj stal tvor společenský, neustále obklopený člověkem. Neznám v podstatě žádného psa, který by byl nadšený, že zůstává doma sám. Samota v nich vyvolává strach, protože mají geneticky zafixované, že...
Věděli jste, že o víkendu měli naši mazlíčci svůj svátek? Na neděli 4. října totiž připadl Mezinárodní den zvířat. Akce pro návštěvníky si nepřipravili jen zoologické zahrady, ale i řada organizací pomáhající týraným či opuštěným zvířatům. A jak jste...