Jestli patříte spíše k nočním tvorům a uvažujete o tom, že byste si pořídili nějakého zvířecího společníka, tak by vám mohla padnout do oka činčila. Sama občas ponocuji, vždy je to ale spíše v klidovém režimu, kdy ležím na gauči obklopená svým zvířectvem a sleduji nějaký ten film. Činčila je naopak známá tím, že miluje noční aktivitu. Pokud je vám tato vlastnost blízká, tak vám přináším pár základních rad a tipů k péči o tohoto hlodavce.
Jestli patříte spíše k nočním tvorům a uvažujete o tom, že byste si pořídili nějakého zvířecího společníka, tak by vám mohla padnout do oka činčila. Sama občas ponocuji, vždy je to ale spíše v klidovém režimu, kdy ležím na gauči obklopená svým zvířectvem a sleduji nějaký ten film. Činčila je naopak známá tím, že miluje noční aktivitu. Pokud je vám tato vlastnost blízká, tak vám přináším pár základních rad a tipů k péči o tohoto hlodavce.
Tento původně jihoamerický živočich je, jak jsem již naznačila, velmi čiperný a to nejen přes den, ale především v nočních hodinách. K dalším specifickým vlastnostem patří potřeba neustálého ohlodávání téměř všeho, co mu přijde pod “zub”.
Nejlépe uděláte, pokud činčilu budete pravidelně zásobovat větvičkami, třeba z ovocných stromů, případně k tomu určených dřívek či pamlsků v podobě tyčinek. S jejich “hyperaktivitou” je potřeba jim zajistit dostatek prostoru. Činčila ráda běhá, šphá, skáče, objevuje. Myslete na to při pořizování vhodného domečku. Nezapomeňte zde umístit i jednu či více poliček, domeček na spaní a mističku. Plus vystlat klec podestýlkou a pískem pro čištění kožichu (jedná se o speciální jemný koupací písek). Pokud ji plánujete pouštět na toulky po bytě, dejte si pozor na volně přístupné kabely!
Na co je třeba dávat u chovu činčily obzvlášť pozor je vlhko, které souvisí s typicky suchým prostředím původu. Její velmi jemná a hustá srst při kontaktu s vodou nasákne jak houba na školní tabuli a vysychání trvá opravdu dlouho. U činčily tak ve vlhku hrozí i nebezpečí plísní.
A u jemného kožíšku to nekončí. V péči o činčilu musíte věnovat náležitou pozornost také potravě. Stejně jako i další býložraví hlodavci i činčila má svá specifika, která jsou opět dána prostředím původu. Ideální je pro ně kombinace granulí, sena a vody. Co se týče přísunu čisté pitné vody, namísto mističky raději zvolte napáječku.
Určitě neublížíte sem tam i nějakým tím pamlskem (např. sušený šípek či rozinka), ovšem všeho v rozumné míře. Činčile stačí malé množství - doporučené dávkování je jedna lžíce granulí denně. Aby toho nebylo málo, je činčila velmi náchylná ke střevním obtížím. Nedoporučuje se tedy příliš často střídat značky krmiva a dokrmování něčím navíc, např. čerstvou trávou. Ta ji nadýmá.
Činčila se obecně řadí k více dlouhověkým hlodavcům - dožívá se od 10 do 15 let. Ačkoli je velmi temperamentní, může chvíli trvat, než si získáte její důvěru. Tu můžete budovat tím, že zvířeti v kleci nabídnete nataženou dlaň s pamlskem uprostřed. Pokud si na vás již zvyklo, můžete jej vyndat a pochovat. Vždy tak, aby se vás nelekalo.
Na závěr si dovolím pár zajímavostí, které jsem se o činčile dočetla. Činčila nemá potní žlázky a nepotí se (šťastlivec:-). Bohužel to může v nepříznivých podmínkách chovu vést až ke zdravotním komplikacím v podobě zápalu plic. Klec proto umísťujte raději vždy mimo průvan. I teplota by zde měla být stabilní, ideálně okolo 20 stupňů, maximálně však 25°C.
Další zajímavostí je, že v případě ohrožení jsou schopny uvolnit srst a usnadnit si tak únik v původním andském prostředí. Raději je však vyhýbejte stresovým situacím.
Činčila i přes svou náročnější “povahu” je skvělým společenským zvířátkem a nudit se s ním doma rozhodně nebudete. Hopsající šedý kožíšek má prostě něco do sebe!
Více než polovina obyvatel naší planety vlastní nějakého domácího mazlíčka. Nejvíce „mazlíčkofilů“ žije ve Spojených státech amerických, Jižní Americe a Rusku a nejméně naopak v Asii. V Evropě vedou kočky nad psy. V Latinské Americe preferují malé...
Při návštěvě některé z asijských zemí si nelze nevšimnout spousty volně se potulujících psů. Většina z nich je navíc ve zbídačeném stavu. Často jsou nemocní a nevrlí. Boj o přežití je pro ně každodenní záležitostí.Díky aktivitám a osvětě místních...
Občanský zákoník z roku 2014 zvýšil ochranu zvířat, když uznal, že smysly nadaní živí tvorové nejsou věci. Přesto stále slýcháme o kauzách týrání hospodářských i domácích zvířat. Co dělat, když se s týráním zvířecích mazlíků setkáte ve vašem okolí?
Ekologové odhadují, že v Česku dnes žije okolo pěti až šesti vlčích smeček. Na naše území se vlci začali vracet zhruba před třiceti roky. A přestože se počet smeček v posledních dvou letech téměř zdvojnásobil, mohou být čeští vlci opět v ohrožení.
Někdy jsou nazýváni „mazlíčci do kapsy“, a to především kvůli jejich malé velikosti. Mezi oblíbené hlodavce doma i ve světě bezpochyby patří křečci syrští, kteří jsou typičtí svou zlatou barvou srsti a její saténovou strukturou.
Jiný kraj, jiný mrav. To platí i pro chov domácích mazlíčků. V některých zemích světa se v několika posledních letech rozmohl nový a rychle rostoucí trend, a sice nechat svého zvířecího miláčka žít věčně.
Asi vás nepřekvapí, že německý ovčák je nejen nejrozšířenějším pracovním plemenem ve světě, ale i nejrozšířenějším psím plemenem vůbec. Jsou to inteligentní, vytrvalí a neohrožení psi, kteří rádi pracují - a jen tak jsou spokojení.
Aby vaše kočka prospívala, byla spokojená a zdravá, je třeba věnovat jí náležitou péči. Krom naší pozornosti a kvalitní stravy se musíme starat i o její kožíšek, drápky, uši, oči a chrup. A ačkoli potřeby se samozřejmě liší podle plemene, typu srsti i...
Tím nejznámějším a nejrozšířenějším kočičím plemenem ve světě je bezesporu perská dlouhosrstá kočka. Mimo jiné pro její velmi vyrovnanou a přítulnou povahu. Péče o její srst je ale dosti náročná.
Strávit několik dní mimo civilizaci - v lese, na hřebenech hor - daleko od ruchu měst, v divoké přírodě a ideálně se svým psem. Pomyslný návrat k přírodě je trendem, který se nevyhnul ani světu domácích mazlíčků. Co je ale vlastně na divočině tak...
Rozhodnutí pořídit si domácího mazlíčka neznamená pouze koupit mu potřebné věci. Jedná se o změnu v chodu celé rodiny a jejího denního rytmu. Musíme počítat s tím, že každé zvíře má svá specifika a je jedinečné, proto bychom měli mít na paměti, že mu...
Možná si říkáte, že naše země je malá, ne tak bohatá na přírodu nebo hory jako u našich sousedů. Přesto se u nás ale před nedávnem konal už 22. ročník Šediváčkova longu - jednoho z nejtěžších závodů psích spřežení na dlouhé vzdálenosti v Evropě. Víte,...
