Jestli patříte spíše k nočním tvorům a uvažujete o tom, že byste si pořídili nějakého zvířecího společníka, tak by vám mohla padnout do oka činčila. Sama občas ponocuji, vždy je to ale spíše v klidovém režimu, kdy ležím na gauči obklopená svým zvířectvem a sleduji nějaký ten film. Činčila je naopak známá tím, že miluje noční aktivitu. Pokud je vám tato vlastnost blízká, tak vám přináším pár základních rad a tipů k péči o tohoto hlodavce.
Jestli patříte spíše k nočním tvorům a uvažujete o tom, že byste si pořídili nějakého zvířecího společníka, tak by vám mohla padnout do oka činčila. Sama občas ponocuji, vždy je to ale spíše v klidovém režimu, kdy ležím na gauči obklopená svým zvířectvem a sleduji nějaký ten film. Činčila je naopak známá tím, že miluje noční aktivitu. Pokud je vám tato vlastnost blízká, tak vám přináším pár základních rad a tipů k péči o tohoto hlodavce.
Tento původně jihoamerický živočich je, jak jsem již naznačila, velmi čiperný a to nejen přes den, ale především v nočních hodinách. K dalším specifickým vlastnostem patří potřeba neustálého ohlodávání téměř všeho, co mu přijde pod “zub”.
Nejlépe uděláte, pokud činčilu budete pravidelně zásobovat větvičkami, třeba z ovocných stromů, případně k tomu určených dřívek či pamlsků v podobě tyčinek. S jejich “hyperaktivitou” je potřeba jim zajistit dostatek prostoru. Činčila ráda běhá, šphá, skáče, objevuje. Myslete na to při pořizování vhodného domečku. Nezapomeňte zde umístit i jednu či více poliček, domeček na spaní a mističku. Plus vystlat klec podestýlkou a pískem pro čištění kožichu (jedná se o speciální jemný koupací písek). Pokud ji plánujete pouštět na toulky po bytě, dejte si pozor na volně přístupné kabely!
Na co je třeba dávat u chovu činčily obzvlášť pozor je vlhko, které souvisí s typicky suchým prostředím původu. Její velmi jemná a hustá srst při kontaktu s vodou nasákne jak houba na školní tabuli a vysychání trvá opravdu dlouho. U činčily tak ve vlhku hrozí i nebezpečí plísní.
A u jemného kožíšku to nekončí. V péči o činčilu musíte věnovat náležitou pozornost také potravě. Stejně jako i další býložraví hlodavci i činčila má svá specifika, která jsou opět dána prostředím původu. Ideální je pro ně kombinace granulí, sena a vody. Co se týče přísunu čisté pitné vody, namísto mističky raději zvolte napáječku.
Určitě neublížíte sem tam i nějakým tím pamlskem (např. sušený šípek či rozinka), ovšem všeho v rozumné míře. Činčile stačí malé množství - doporučené dávkování je jedna lžíce granulí denně. Aby toho nebylo málo, je činčila velmi náchylná ke střevním obtížím. Nedoporučuje se tedy příliš často střídat značky krmiva a dokrmování něčím navíc, např. čerstvou trávou. Ta ji nadýmá.
Činčila se obecně řadí k více dlouhověkým hlodavcům - dožívá se od 10 do 15 let. Ačkoli je velmi temperamentní, může chvíli trvat, než si získáte její důvěru. Tu můžete budovat tím, že zvířeti v kleci nabídnete nataženou dlaň s pamlskem uprostřed. Pokud si na vás již zvyklo, můžete jej vyndat a pochovat. Vždy tak, aby se vás nelekalo.
Na závěr si dovolím pár zajímavostí, které jsem se o činčile dočetla. Činčila nemá potní žlázky a nepotí se (šťastlivec:-). Bohužel to může v nepříznivých podmínkách chovu vést až ke zdravotním komplikacím v podobě zápalu plic. Klec proto umísťujte raději vždy mimo průvan. I teplota by zde měla být stabilní, ideálně okolo 20 stupňů, maximálně však 25°C.
Další zajímavostí je, že v případě ohrožení jsou schopny uvolnit srst a usnadnit si tak únik v původním andském prostředí. Raději je však vyhýbejte stresovým situacím.
Činčila i přes svou náročnější “povahu” je skvělým společenským zvířátkem a nudit se s ním doma rozhodně nebudete. Hopsající šedý kožíšek má prostě něco do sebe!
Někdo potkany vnímá jen jako přerostlé myši žijící v kanálech. Přitom ale může jít o ideálního mazlíčka - společenského, inteligentního a přítulného. Dosvědčí vám to všichni, kdo si toto zvířátko, původně vyšlechtěné pro laboratorní testy, pořídili.
Pro jedny samozřejmost, pro druhé sci-fi. O čem je řeč? O psí kanceláři. Chtěli byste také vyrazit se psem do práce? Nejprve si zjistěte, jestli to u vás nenarazí na šéfa nebo směrnice. Jak na to a co dalšího je potřeba promyslet?
Ať už má pes srst dlouhou nebo krátkou, hrubou nebo kudrnatou, starat se o ni musíme. Víte, jaký typ hřebenu nebo kartáče se hodí pro kožich právě toho vašeho parťáka? Výběr správného náčiní a přístupu k péči o srst je důležitá, abychom neporušili její...
Co si budeme povídat, díky své energetické povaze se naši psí parťáci mohou snadno dostat do maléru a zranit se. Kolikrát za to ale může jen blbá náhoda nebo cizí nepozornost. Jednoduše řečeno, každý pes se může v důsledku zranění dostat do ohrožení...
Odměňování psa pamlsky je důležitou součástí vytváření vzájemné vazby. Nestačí ale parťákovi odměnu jen tak házet. Načasování je velmi důležité stejně jako volba správných pamlsků.
Zima se nám pomalu blíží a podle všeho bude pěkně tuhá. Je tedy načase si připomenout, co to znamená pro psí tlapky, a jak se o ně v tomto pro ně náročném období starat.
Hledáte pro svou kočku kvalitní a vyváženou stravu? Pak by vás mohlo zajímat, jak jsme dopadly s testováním granulí Brit.
Každý, kdo žije s kočkou, se již nejspíš s trichobezoárem setkal, ať už o tom ví, nebo ne. Co to tedy vlastně je, jak se tvoří a proč jsou pro kočku nebezpečné?
Pokud se váš pes dostane do bitky s jiným psem a vyjde z ní se zraněním, je dobré vědět, že v takovém případě máte právo na náhradu škody. To samé platí v případě, že na vašeho psa zaútočí člověk. Nový občanský zákoník pro takovou situaci obsahuje...
Kočka a pes a jejich vztah k člověku se od sebe velmi liší. Nesmíme na to zapomínat ani při jejich výchově. Zatímco u psa může trest nežádoucí chování eliminovat, u kočky způsobí spíše ještě větší škodu.
Česání kočky je důležité pro její zdraví i pro utužování vzájemných vztahů. Jak často ale česat a jaký hřeben nebo kartáč je právě pro tu vaši kočku ten nejvhodnější?
Not even our pets can avoid heart disease. And they fall ill increasingly more often. It's not only about overbreeding of the breeds, but an important role is also played by the environment where they live. The right prevention is mainly a good way of...
