Zvířecí rekordmani z Guinessovy knihy rekordů

Sem tam internetem či televizí prolétne zpráva o tom, že se na jednom či druhém konci světa objevil nový kandidát na titul nejvyšší pes světa, popřípadě že máme novou kočičí rekordmanku v kategorii nejdéle žijící kočky. Nedalo mi to a jala jsem se zjistit, jaké další zvířecí rekordy jsou zapsány v Guinessově knize rekordů.

Sem tam internetem či televizí prolétne zpráva o tom, že se na jednom či druhém konci světa objevil nový kandidát na titul nejvyšší pes světa, popřípadě že máme novou kočičí rekordmanku v kategorii nejdéle žijící kočky. Nedalo mi to a jala jsem se zjistit, jaké další zvířecí rekordy jsou zapsány v Guinessově knize rekordů.

Guinessova kniha rekordů vychází od roku 1954 a kategorie zvířat patří mezi ustálené rubriky. Vybrala jsem pro vás z mého pohledu nejzajímavější a svým způsobem i nejvíce kuriózní zápisy psů do světa rekordů.

Psí rekordmani

Mezi rekordy pokořené našimi čtyřnohými přáteli se najde celá řada zajímavých činností od jízdy na skatebordu přes běh na předních tlapkách až po balancování s plechovkou na hlavě zvířete. Nejrychlejší jízdou na skatebordu se může chlubit pes Jumpy z Kalifornie, který překonal vzdálenost 100 metrů za necelých 20 sekund (přesně 19,65 s). Naproti tomu fena Rose, rovněž ze Spojených států, dokáže v tlamě udržet až 7 létajících talířů najednou. Mým favoritem mezi psími rekordmany je ovšem pes Konjo (do třetice Američan), který v roce 2014 ušel vzdálenost 5 metrů za neuvěřitelný čas 2,39 sekund, a to celé na předních tlapkách. Mezi další nezvyklé psí rekordy zapsané Guinessovce patří fena australského ovčáka a border kolie Sweet Pea, která dokáže balancovat celých 100 metrů s plechovkou na hlavě v čase 2 minuty a 55 sekund.  

Nejmenší, největší, nejušatější, …

To by jeden nevěřil, jak je ta příroda nevyzpitatelná – titulem psa s nejdelšíma ušima, které měří 31,1 (levé) a 34,3 centimetru (pravé), se od roku 2010 pyšní Harbor, americký mývalí pes z Colorada. Pekingský palácový psík jménem Puggy se do knihy rekordů zapsal délkou svého jazyka – ten měří 11,43 centimetru. Vzhledem k velikosti tohoto plemene se to zdá minimálně velmi nepraktické. Když se ovšem vracíme z procházky lesem s naší briardicí, kde si i trochu zaběháme, vždy mi přijde, že má vypláznutý jazyk až po její „psí kolena“.

Nejmenším žijícím psem je čivava Milly z Portorika, která ve svých dvou letech měřila 9,65 centimetru. Nejkratším psem je rovněž čivava, jedná se o Heaven Sent Brandy z Floridy, která na délku svého těla měří pouhých 15,2 centimetru. Nejvyššího psa už asi ani není třeba představovat, neboť se z něj stala hvězda internetu – jedná se o německou dogu se jménem Zeus, někdy také přezdívaný „Giant George“, pocházející z Michiganu, měřící neuvěřitelných 111,8 centimetru na výšku. Zeuse by však s klidem přeskočila fenka chrta se jménem Cinderella May a Holly Grey z Floridy, která v roce 2006 přeskočila tyč ve výšce 172,7 centimetru.

Rekordy psích záchranářů

Guneissova kniha rekordů ovšem obsahuje i seriózní rekordy jako je například ten, kdy Jack the Black vom Muehlrad, novofundlandský pes z Německa, vytáhl za pouhou jednu minutu a 36 vteřin osobu z vody ve vzdálenosti 25 metrů. Psi záchranáři však nemusí být zapsaní v knize rekordů, aby nás přesvědčily o tom, jak úžasnými pomocníky pro lidi jsou. O historii záchranářských psů si můžete přečíst v jednom z předchozích článků zde.

Který rekord vás nejvíce zaujal? A pokud jsem nějaký rekord zapomněla, podělte se o vaše postřehy .

P.S. Já osobně už vymýšlím, jak se s mým zvířectvem zapsat alespoň do té české Guinessovy knihy.

(Zdroj: http://www.guinnessworldrecords.com/explore-records/animals?page=2)

 

Související články

Rozdíly v krmení koček a psů

Nakrmit psa rozhodně není totéž jako nakrmit kočku. A nejde jen o to, komu je snazší se jídlem zavděčit. Složení jejich krmiv a rituály krmení se v mnohém liší. O nejzásadnějších rozdílech jsem si popovídala s odborníkem na výživu Ing. Martinem Kvášem:

Focení v barvách podzimu

Podzim je asi nejfotogeničtější roční období, proto jsem požádala Lukáše Skalického, aby se s fanoušky Britu podělil o svoje bohaté zkušenosti se zachycováním psů uprostřed barevného listí. Tady jsou jeho postřehy:

Vlci a gesta

Že vlk a pes nejsou stejní, je známá věc a leckdo by si řekl, že už není potřeba ji dál „rozmazávat“. Mě osobně ale sledování oněch drobných nuancí, které je dělají jiným druhem po psychické stránce, zkrátka baví. Díky výzkumům, které provádějí dámy...

I zvířata mají duši

Dnes nemám chuť na odborná témata. Nemám myšlenky na výživu, výchovu nebo péči o zvířata. Tentokrát se chci věnovat vzpomínání.

Pelíšek není vždycky to správné místo

Počasí je na nás přísné, tak jsem tentokrát zvolila trošku odlehčenější téma: spánek a pohoda. Určitě to sami dobře znáte – občas se v pohodlné posteli převalujete, ne a ne usnout, a když se odevzdaně vydáte strávit zbytek noci u televize, zaberete na...

Jak zbavit světlou srst nežádoucích skvrn

Bílá zvířata s nadýchaným kožíškem jsou krásná – ovšem jen pokud se o ně dobře staráte. Každodenní česání a mytí nejeden pejskař vyřeší praktickým ostříháním. Jak se ale vypořádat s nažloutlými a načervenalými skvrnami, které se psům a kočkám objevují...

Podávání krmiva – kdy a kolik?

Podávání krmiva je obřad, který slouží k budování vztahů mezi člověkem a psem. Pokud člověk ví, jak na to, je jídlo významným nástrojem upevňování jeho pozice ve smečce, tedy vůči jeho psovi. Detaily o vhodném krmení mi prozradil výživový odborník...

Mýtus o schodech

Už několikrát jsem se setkala s tvrzením, že chůze ze schodů může být pro štěňata, a pro malá plemena i v dospělosti, nezdravá. Prý je náročná pro jejich páteř a může způsobit trvalé následky zapříčiněné skřípnutým nervem, zablokovaným obratlem a tak...

Línání, nebo nemoc?

Podzim a línání přicházejí ruku v ruce. Výměna srsti se ale u psů změnila v závislosti na jejich soužití s člověkem. Může se zdát, že probíhá celý rok nebo naopak téměř vůbec. A snadno ji lze zaměnit i s nemocí. Pokud se vám zdá, že se letošní...

Lovec začátečník

Vycvičit loveckého psa můžete, i když s ním na skutečný hon třeba nikdy nevyrazíte. Je to zábavný způsob výchovy a navíc v přírodě. O svých začátcích mi vyprávěla Irena Schneiderová, hrdá majitelka německé krátkosrsté ohařky Arlety. Když začala působit...

Pároví hlodavci

Život v teráriu může být pro hlodavce dokonce příjemnější než „divočina“. Zvlášť pokud uděláte všechno pro jejich spokojenost – to se týká i péče o jejich sociální vyžití. Ne všechny druhy hlodavců žijí ve volné přírodě o samotě a bez vhodné...