Dnes bych se s vámi ráda podělila o krátkou úvahu na téma děti a psi. Ne všichni jsou nadšenými pejskaři a už vůbec ne všichni jsou jimi od malička. Já osobně o psa pečuji a starám se od svých čtyř let a věřím, že mi to soužití se psem dalo mnoho pozitivního do života. Jak to tedy je ve vztahu děti a psi?
Dnes bych se s vámi ráda podělila o krátkou úvahu na téma děti a psi. Ne všichni jsou nadšenými pejskaři a už vůbec ne všichni jsou jimi od malička. Já osobně o psa pečuji a starám se od svých čtyř let a věřím, že mi to soužití se psem dalo mnoho pozitivního do života. Jak to tedy je ve vztahu děti a psi?
Kdybych neměla absolutně žádné zkušenosti se zvířaty, asi bych se jako první ptala na otázku: Existují nějaká vhodná plemena do rodiny s dětmi? Internet se hemží články, které se pokouší poskytnout odpověď s výčtem doporučených ras. Selský rozum mi však v první řadě říká, že bychom se měli řídit následujícími dvěma faktory:
věkem dítěte
a našimi časovými možnostmi.
Co si pod tím konkrétního představit? Určitě je rozdíl mezi tím, když plánujeme pořídit psa pro celou rodinu, kde by se jednotliví členové střídali např. při venčení, ale hlavní zodpovědnost by zůstávala především na dospělých. Na druhé straně někteří rodiče mohou pořízením nového čtyřnohého člena do rodiny sledovat to, aby se jejich dítě postupně učilo přebírat odpovědnost za živého tvora. V takovém případě může větší díl zodpovědnosti za výchovu a péči ležet na malém pánovi, i když stále pod dohledem dospělých.
Dítě se přitom neučí pouze odpovědnému chování. Při výchově a výcviku zvířete se necvičí jen zvíře samotné, ale také jeho majitel, a to především trpělivosti a zvládání emocí. Například když pes ignoruje náš povel, kterým ho k sobě přivoláváme, mohli bychom rychle ztratit trpělivost. Někteří majitelé pak psa namísto pochvaly, když k nim přijde zpět, zvýšením hlasu kárají. Pes je pak zmatený, co vlastně udělal špatně. Nejlépe fungují pozitivní vzory a motivace – jak v psím, tak i v tom dětském světě :-). Dítě se tak učí, jak být psovi správným pánem.
V neposlední řadě dítě tráví svůj volný čas aktivně a smysluplně na čerstvém vzduchu namísto za televizními či počítačovým monitorem :-). Pes se stává jeho přítelem, který je tu pro něj vždy a nikdy nevyzradí tajemství :-). Pozor ovšem na situace, kdy by se pes stal dětskou hračkou nebo by byl dokonce týrán. Děti nemusí zvířeti ubližovat úmyslně, stejně tak nemusí postřehnout varovné signály psa, když se mu něco nelíbí. Rodiče by proto vždy měli působit v roli jakýchsi supervizorů a do pokročilejšího věku dítěte jej nenechávat se psem úplně samotné.
Rovněž by měli dítěti vysvětlit základní principy soužití se psem – o jeho životním prostoru, potřebách a dalším. Samostatnější a soustavnější péči, např. pravidelné krmení, zvládají již děti školního věku. Větší zodpovědnost za výcvik a trénink je pak doporučován dětem o něco starším, cca od 13 let výše.
Když se vrátíme zpět k vhodným plemenům, není nad to řídit se obecnými doporučeními pro výběr nového psího přírůstku – jejich shrnutí najdete v článku „Výběr štěněte“. Každý pes je individualita, proto je dobré zjistit od chovatele více informací o rodičích štěněte, ale i obecných charakterových rysech. Příliš se k dětem nedoporučují pracovní a lovecká plemena, která potřebují relativně hodně pohybu a interakce s pánem.
Naopak doporučování bývají psi asistenční jako např. labradorský a zlatý retrvír, ale i bernský salašnický či novofundlandský pes, dále kolie, pudlové a bíglové. Na velikosti záleží částečně – říká se, že jsou spíše vhodná větší „bytelnější“ plemena, která se například při neopatrném kroku ihned nebrání. Na druhou stranu k většímu plemeni je potřeba i určitá fyzická síla, aby majitel psa udržel. Při výběru bychom tak měli zhodnotit i předpokládanou váhu psího parťáka.
A jaké jsou vaše zkušenosti se soužitím dětí a psů?
Srí Lanka – dovolenkový ráj v jihovýchodní Asii, pro cestovatele země zaslíbená. Domluvit se anglicky tam není problém, ceny jsou vcelku nízké, domorodci jsou chudí, ale přátelští… Milovníkům psů se tam však naskýtá kromě pohádkových panoramat i smutný...
Domácí mazlíček přináší radost, to ví každý, kdo s nějakým žije v jedné domácnosti. Svojí hravostí a nepodmíněnou láskou nás často odpoutá od stresujících myšlenek a povinností. Učí nás žít tady a teď, soustředit se chvíli na přítomnost. Možná i to je...
V tomto cyklu se seznámíme se slavnými psími osobnostmi. Psi v našem životě hrají přeci důležitou roli, tak se pojďme podívat, co vše už za dobu našeho soužití dokázali. Bobbie ušel neuvěřitelných 4000 kilometrů, aby se vrátil ke své rodině.
Nejen psi se v horku mohou přehřát. Toto nebezpečí hrozí i kočkám. Sice si libují ve vyhřívání na sluníčku, ale jako u všeho - čeho je moc, toho je příliš. Tady máte pár tipů, jak se o kočku starat ve vedrech a jak ji popřípadě zchladit.
Věděli jste, že takové hlídky existují? Můžete se do nich zapojit i vy. Zmínku o tom, že nějaké takové hlídky existují, jsem poprvé zaslechla letos na dovolené při přechodu Šumavy. A musela jsem si samozřejmě zjistit víc!
Zajímá vás, jak velký je nejvyšší pes, jak malý je zas ten nejmenší, nebo třeba kolik míčků si pes dokázal nejvíc nacpat do pusy? Mezi těmi klasickými rekordy jako je věk nebo velikost najdeme i pár kurioznějších, pojďme se na některé z rekordů podívat.
Každému chovateli kočky je jasné, že chlupáč potřebuje nějaké to své místo, kde se bude cítit v bezpečí, kde může lenošit, hrát si, škrábat a lézt. Ne každá kočka si škrabadlo nebo strom oblíbí, ale pokud ta vaše patří mezi jejich milovníky, nastává...
Každý, kdo má kočku doma, si jistě uvědomuje její blahodárný vliv. Když je vám smutno nebo máte starosti, není nad to, když se vám vrnící klubíčko usídlí na klíně nebo vás začne masírovat drápky. Věděli jste ale, že vrnění má na lidské tělo významný...