Když je miluješ, není co řešit. Opravdu? Každý, pes i člověk, má nějaké nedostatky a ty menší je opravdu snadné tolerovat. Problém nastane ve chvíli, kdy vám zlozvyky vašeho čtyřnohého parťáka začnou přerůstat přes hlavu. Potýkáte se s věčným kousáním bot a nábytku? Uteče váš pes při každé příležitosti? Nebojte, nejste v tom sami. V tomto článku vám poradíme, jak bojovat s nejčastějšími problémy v chování psů.
Zlozvykům předcházejte správným výcvikem
Přestože to nikdo neuslyší rád, většina problematického chování má kořeny ve výchově. Úplně nejsnazší způsob, jak se vypořádat s psími zlozvyky je jim zavčasu předcházet. S výcvikem je proto nejlepší začít opravdu hned a být trpěliví a důslední. Nenechte se obměkčit štěněcí roztomilostí!
Nebojte se vsadit na jistotu a v případě, že si výchovou nejste jistí, obraťte se na odborníka. Pravidelné tréninky pod vedením zkušeného výcvikáře vám s výchovou určitě pomůžou!
Pokud vám pes začne přerůstat přes hlavu až v dospělosti, nezoufejte! S každým zlozvykem se dá pracovat. I staršího psa je možné převychovat, jen má už svou hlavu a výcvik bude vyžadovat více práce a trpělivosti. U starších psů, u kterých se vyskytne problematické chování je také zásadní hledat příčinu a psi bez rozmyslu netrestat.
Psí oči na mě neplatí!
Jedním z nejčastějších zlozvyků, se kterým se setkáváme, je neustálé loudění u stolu. To bohužel většina páníčku podporuje tím, že svému parťákovi nechce nic odpírat. Dobré je myslet na to, že přestože váš pes vypadá, že dva dny nejedl, pravděpodobně hlad opravdu nemá. Lidské jídlo navíc není pro psy vůbec zdravé!
I v případě loudění je důležitá důslednost. Psovi dávejte najíst pravidelně vždy ve stejnou dobu a miska by měla být umístěná vždy na svém místě. Pokud pes loudí, ignorujte jeho psí oči a důrazně ho pošlete na místo. Psovi opravdu od stolu nic nedávejte, pokud jednou polevíte, bude velmi těžké ho to odnaučit.
Kousání z nudy
Máte doma psa-ničitele, který kouše všechno, na co přijde? Tento zlozvyk se bohužel objevuje nejen u štěňat, ale i u dospělých psů. Přestože je kousání věcí pro psa přirozené a pomocí něj od malička poznává svět, nikdo nechce mít doma vše zničené. Již ve štěněcím věku je proto dobré pejskovi ukazovat, co může kousat a co ne. Proto pokud ho přistihnete u kousání nohy u židle, nebo vaší boty, dejte mu důrazně najevo, že to, co dělá, je špatně. Důležité je ale také psovi ukázat náhradu, kterou kousat může – ideálně mu proto ukažte na jednu z kousacích hraček, na které si postupně zvykne a váš nábytek nechá na pokoji.
V dospělosti patří mezi nejčastější příčiny kousání věcí nuda a stesk. Kousání věcí se tak může objevit u psů, kteří zůstávají doma dlouho sami. Proti nudě, je dobré naučit psa odpočívat a trávit nějaký čas o samotě. Ukažte mu místo, které bude jen pro něj a po procházkách, nebo například po jídle ho tam ukládejte.
Psa berte ale také na dlouhé procházky, kde vybije přebytečnou energii. Vybavte se různými hračkami, které psa zabaví i po dobu, kdy budete pryč. Ideální jsou takové, které zaměstnají i jeho mysl. Přemýšlení totiž psa unaví mnohdy daleko více než procházka, která ho může i rozdovádět!
Pravidelný režim na prvním místě
Dalším nepříjemným nešvarem, se kterým se majitelé psů setkávají, je nechávání loužiček všude po bytě. Zde se je znovu dobré ptát na příčinu. Dodržujete pravidelný venčící režim? Ideální je pejska naučit na pravidelnost, kterou budete poctivě dodržovat. Ven by měl pes chodit vždy po probuzení, poté například po krmení. Pes tak bude vědět, že i po určité činnosti půjde ven.
Pokud se váš pes začne z ničeho nic počůrávat až v pozdějším věku, měli byste zbystřit. Zanechávání loužiček v bytě nemusí být nutně poruchou chování, ale může být zapříčiněno nějakým zdravotním problémem. Pokud je pes zdravý, může tím dávat najevo například svou nespokojenost – nepřišla nedávno nějaká významná změna, jako je například stěhování, nový člen domácnosti nebo i změna jídelníčku?
Vodítko pro útěkáře
Pes na útěku. Toho se bojí snad každý páníček aktivních plemen. Pokud chcete psa pouštět na volno, útěkům je téměř nemožné zabránit. Pokud ale nemáte zvládnutý základní výcvik a pokyny, psa z vodítka nepouštějte. Přivolání je dobré cvičit nejprve na uzavřených místech, jako je například psí výběh, kde je riziko útěku minimální. Začínejte v klidném prostředí a poté ho učte, aby byl odvolatelný i v přítomnosti rušivých elementů. Odměny a pamlsky jsou po příchodu samozřejmostí.
Ve volné přírodě je dobré trénovat se stopovacími vodítky, které psovi dopřejí určitou dávku volnosti a představují tak mezistupeň mezi klasickým krátkým vodítkem a úplnou volností.
Psa na volno ale pouštějte hlavně v prostředí, které dobře znáte a jen tehdy, kdy s ním máte opravdu dobrý vztah a věříte, že pes na přivolání přijde. Pojistit se můžete také tak, že psa vybavíte GPS lokátorem, díky kterému psa najdete v případě, že se vám přece jen zaběhne!
Pokud si zakládáte na pěkně upravené zahradě a váš pes patří do kategorie takzvaných hrabáčů, asi vám to moc radosti nedělá. Ovšem zuřivé hrabání v hlíně nepotěší ani ty z nás, kdo nad pár dírami v trávníku přimhouříme oko. Místo chlupáče nám totiž po...
Potíže s tlapkami patří u mého pejska k těm nejčastějším. Zrovna minulý týden jsme museli na veterinu poté, co si při běhání na zledovatělém chodníku ulomil až do masa hned dva drápky najednou. Jak se o psí tlapky starat tak, abychom podobným potížím...
Jaký pán, takový pes. Asi vám už někdo řekl, že se k vám váš pes skvěle hodí a nebo dokonce, že jste si podobní. Aspoň mně se to stává často. To, že se psi někdy chovají jako lidé a jsou nám díky tomu v lecčems podobní, ale povrzuje i celá řada...
Člověk nemusí mít doma malou zoo jako já, aby přemýšlel nad případným potomstvem svých mazlíků. Rozhodnutí stát se z majitele chovatelem byste určitě neměli brát na lehkou váhu. A rozhodně to není pro každého. Moje smečka se například skládá jak z...
Nejsem kdovíjak velký koňák, ale projížďku na koni čas od času ráda podniknu. Své chlupáče obvykle nechávám doma. Přítomnost koní je totiž vyvádí z míry. Když jsem si pořizovala své čtyřnohé psí parťáky, nepomyslela jsem na to, že ne všechna plemena...
Roztomilé pískomily jsem jako malá vždycky obdivovala v pražské ZOO. Zatímco mladší bratr chtěl vždycky pospíchat na slony, hrochy, lvy a tygry, mě nejvíc bavila ta zvířata, která obvykle stojí stranou největšího zájmu návštěvníků. Kdybych neměla doma...
Každý, kdo má doma psa, určitě potvrdí, že jsou to empatická a citlivá zvířata. Jsem přesvědčená, že po náročném pracovním dni můj chlupáč prostě pozná, že jsem unavená a mám špatnou náladu a chová se jinak, než když jsem veselá a plná energie. To, co...
Jestliže máte koček víc, tak jako já, asi se shodneme, že zcela jednoznačná odpověď neexistuje. Podle mých zkušeností dokonce neexistuje ani jednoznačná odpověď na to, zda kočky vůbec hlazení mají rády. Můj nejdivočejší kočičák ho třeba vůbec...
Zimní počasí dává zabrat především psím tlapkám. Chodníky a cesty ošetřené posypovou solí tak v tomto období představují pro pejskaře a jejich psí společníky nepřítele číslo jedna. Víte, jak správně pečovat o psí tlapky v zimě? Opakování je matka...
Ptáte se, jak vypadá hyperpes? Říkám tak všem psím chlupáčům, kteří milují pohyb doma i venku a energie mají stále na rozdávání. Jsou to malí i velcí neposedové i nepolehové, věční průzkumníci a vytrvalí přinašeči balónků i nejvěrnější vítači....
S péčí o psí a kočičí chlupáče se pojí i řada mýtů. Mezi jeden takový já osobně řadím i onemocnění zvané toxoplazmóza. Jedná se o parazita, který způsobuje spíše více paniky, než skutečných problémů. Navíc se netýká jen koček nebo kočičích majitelů,...
Ježek si napichuje na bodliny jablka a kočka ráda pije z mističky kravské mléko. Tyhle dva obrázky se mi do hlavy zaryly v dětství, protože v celé řadě knížek pro děti byli ježci a kočky nakreslení právě při těchto činnostech. Bohužel se ale jak v...
