Psi a kočky ve světě III: Psi na Srí Lance

Srí Lanka je pro Evropany jako otevřená zoologická zahrada bez klecí a výběhů. Na tomto ostrově, kde je celoročně teplé klima, žijí mimo jiné krokodýli, sloni, želvy, opice, hadi a roztodivná hmyzí havěť, na níž je lepší nenarazit. Místní lidé se k cestovatelům chovají přívětivě, a protože se už od školy učí anglicky, bez komplikací se s nimi na všem domluvíte. Mnozí Srílančané o přízeň turistů doslova bojují, jelikož jsou zdrojem jejich obživy.

Kromě toho, že se na Srí Lance můžete svézt na slonovi, je tam běžným dopravním prostředkem tuk-tuk neboli asijská tříkolka (jen si musíte dát pozor, ať vás jejich řidiči neošidí). Když už vážíte tu dalekou cestu z Evropy, je fajn po ostrově hojně cestovat i pěšky. Srí Lanka totiž nenabízí zdaleka jen dlouhé písečné pláže jako z filmu, ale také hory, národní parky a rezervace.

Srílanští psí tuláci

Stejně jako v celé Asii a v dalších vzdálených končinách světa, narážejí evropští turisté na Srí Lance na řadu kulturních rozdílů. Pojďme si jako věrní pejskaři jeden konkrétní ukázat na hafanech.

Vzhledem k tomu, že mám doma dobře živeného pejska, kterému se denně dostává veškeré péče a lásky, pokaždé mě rozesmutní pohled na apatické psí tuláky a obecně zvířata, o něž se nikdo nestará. Na Srí Lance je takových psů mnoho. Některé statistiky uvádějí dokonce číslo vyšší než dva milióny. Nepředstavitelné, že? Jsou pohublí, živí se jen tím, co najdou – přesněji odpadky, a když nenatrefí na nic k snědku, může se stát, že dlouhé dny hladoví. Kdo máte psa, tak víte, že jejich žaludky jsou bezedné. O to smutnější je realita těch skutečně hladovějících.

Obyvatelé Srí Lanky mají k psům spíše neutrální než vřelý vztah. Není tam běžné, na rozdíl od Evropy, aby chovali psi jako domácí mazlíčky. To je spíše výsadou majetnějších vrstev srílanské společnosti. Psí tuláci sem tam něco na zub od lidí dostanou, často se ale nad nimi slitují hlavně turisté. Na ty uhrančivé a dojemné psí oči platí. Psi bez domova můžete na Srí Lance potkat na písečných plážích stejně jako jinde v přírodě či městské zástavbě.

Během dne psi dávají přednost odpočinku ve stínu. Jakmile teplota začne klesat (a dále také v noci), se pak vydávají hledat zbytky jídla. Na některých z nich můžete pozorovat následky zranění, protože se nezřídka pohybují v okolí silnic, kde se pak připletou pod kola tuk-tuku… Kastrovaní psi se na Srí Lance poznají tak, že jim chybí kus ucha. Jsou takto označení. Tamní vláda se totiž snaží kastrací omezovat psí přemnožování. Zároveň psy bez domova také průběžně očkuje proti vzteklině.

Na závěr snad zbývá jen doufat, že si Srílančané postupně naleznou k psům bližší vztah a zjistí, jak skvělými parťáky umějí být.