Psi jsou nejenom skvělí společníci a věrní přátelé, ale také neuvěřitelní pomocníci. O tom, jak pomáhají v terapeutické oblasti, si můžete přečíst v jednom z předchozích článků „Canisterapie“. Dnes se s vámi ale chci podělit o pár faktů o asistenčních psech všeobecně.
Psi jsou nejenom skvělí společníci a věrní přátelé, ale také neuvěřitelní pomocníci. O tom, jak pomáhají v terapeutické oblasti, si můžete přečíst v jednom z předchozích článků „Canisterapie“. Dnes se s vámi ale chci podělit o pár faktů o asistenčních psech všeobecně.
Na začátku tohoto článku stál můj zájem o to, kdy se vlastně u nás kynologové začali asistenčním psům věnovat, jak se cvičí a jaká plemena jsou proto vůbec vhodná. Přesná definice „asistenčního psa“ v české legislativě není. Najít se dá pouze pojem „vodící pes“ a to v souvislosti s kompenzačními pomůckami pro potřeby handicapovaných. V praxi to znamená, že je možné na jeho pořízení zažádat o státní příspěvek. Náklady na „přípravu“ takového asistenčního psa se ale obecně pohybují okolo 200 až 300 tisíc Kč. A pomáhají je hradit různé odborné organizace z darů, grantů a dalších zdrojů.
Jaké existují asistenční „specializace“?
Vrátím-li se zpátky k definici, mezi odbornými organizacemi, které se věnují výcviku těchto psů, panuje shoda, že se jedná o psa speciálně vycvičeného k pomoci osobám s určitým druhem zdravotního postižení. Asistenční psy tak můžeme rozdělit přibližně do několika kategorií podle jejich specializace na:
Od kdy se psi cvičí?
Výcvik speciálních asistenčních psů se zpočátku specializoval především na psy vodící. Rozvíjel se v průběhu 20. století společně s tím, jak se postupně rozvíjela kynologie samotná. Určitým hybatelem byla válka, která lidem postavila novou překážku v podobě lidí postižených konfliktem. První oficiální výcvikové středisko pro vodící psy vzniklo u nás v roce 1974. Skutečný rozvoj však přišel až v 90. letech.
Dnes u nás najdeme řadu odborných organizací věnující se výcviku celé škále asistenčních psů. Některé z nich rovněž fungují pod mezinárodní iniciativou Assistance Dogs International fungující od roku 1987. Jednou z takových organizací, které se podařilo jako první z “východního bloku” vůbec stát se členem ADS je sdružení Helpess a které je dnes špičkou ve svém oboru v ČR.
Výcvik a vhodná plemena
Výcvik v průměru trvá od 6 do 12 měsíců a je velmi individuální, takřka „šitý na míru“ každému zájemci. Vhodnými plemeny pro výcvik jsou retrívři (např. labradorský, zlatý či flat coated), kolie (border, australská i krátkosrstá kolie), německý ovčák, ale i další ovčácká plemena (belgičtí nebo bílý švýcarský ovčák), knírači, německý boxer a teriéři (jorkširský či australský silky teriér).
Nejdůležitější ovšem je, aby se člověk cítil v přítomnosti svého „asistenta“ dobře a vzájemně si mohli důvěřovat. Proto je možné do asistenčního výcviku přihlásit i vlastního psa, který by ale neměl být starší 2 let a měl by zvládat základní povely (tzv. základní poslušnost).
Aby výběr i následný výcvik byly co nejvíce úspěšné, nejprve probíhá osobní pohovor. Vybrané štěně je poté svěřeno do takzvané „pečovatelské rodiny“, kde probíhá první socializace a základní výchova. Až pak následuje samotná „asistenční škola“, zakončená standardizovanými zkouškami. Následně už zbývá jen seznámení s novým pánem :-).
(Zdroje: http://www.vycvikvodicichpsu.cz/cs/vodici-psi/historie.php a http://www.helppes.cz/psi-pomocnici/)
Před pár týdny spadla v Krkonoších jedna z největších lavin za poslední dobu, která zavalila několik lidí, z nichž jeden bohužel zemřel. To mě přivedlo na dnešní téma, které se věnuje záchranářským psům, kteří pomáhají s vyhledáváním ztracených či...
Jak správně sestavit kočičí jídelníček, čím jej obohatit a na co si dát pozor, těmto otázkám jsme se věnovali v předchozím článku. Dnes se společně s výživovým odborníkem značky Brit, Ing. Martinem Kvášem, podávíme na kočičí jídelníček z té praktické...
O tom, že i dobře vycvičený pes může kousnout a že pokousání je nejčastěji následkem nějaké provokace či k ní dojde v obraně nebo stresové reakci jsme si již říkali v článku „Kousnout může každý“. Dnes se ale zaměříme na praktickou stránku věci, a to...
V minulém díle jsem vám slíbila, že příště nahlédneme pod pokličku toho, jak to chodí na cvičišti. Pro jaká plemena je cvičák vhodný a jaké jsou hlavní principy, které byste si ze cvičáku měly odnést? Nejen na to nám odpověděl odborník na trénink psů,...
Kočky jsou známé nejen svou vybíravostí, ale také mlsností. Jak správně sestavit kočičí jídelníček a nepodlehnout upřenému pohledu na oblíbenou pochoutku? Detaily o vhodném krmení koček mi prozradil výživový odborník značky Brit, Ing. Martin Kváš.
Z médií často slýcháme, že pes napadl dospělého člověka či dítě. Bohužel se občas stává, že i dobře vycvičený pes kousne a většinou nerad. V souvislosti s tímto tématem je velmi důležité si uvědomit, že majitel psa nese zodpovědnost za jakékoliv jeho...
Psi jsou často velmi hravá a energická zvířata. My se pak během jejich života stáváme svědky nikdy nekončící show plné psích kusů. Jak je to ale s jejich výcvikem? Kdy začít a je to vůbec nutné? Na tyto a více dotazů jsme vyzpovídali odborníka na...
Přemýšleli jste někdy nad tím, jestli je váš pes melancholik, cholerik, sangvinik nebo flegmatik? Stejně jako u lidí, i u psů existují různé typy povah. Psi se liší nejen rasou, velikostí, srstí a zbarvením, ale také svým temperamentem. Co z toho...
Jsou malí, hbití, čistotní, velmi inteligentní a přátelští a patří mezi oblíbené hlodavce k chovu doma. Řeč je o potkanech. Ten, kdo měl nebo má doma potkana, ví, že s ním nudu rozhodně nezažil. Věděli jste ale, že potkani mohou být i nesmírně užiteční...
Kočky jsou nezávislá a velmi svérázná stvoření. S lehkostí a svižností akrobatů dokáží pohybovat po podlaze i předmětech různé výšky. Vedle lezení milují taky škrábání všeho, co jim zrovna přijde pod packu. Proč ale kočky vlastně škrábou a k čemu nám...
Venku prší a fouká studený vítr. Také znáte ty dny, kdy, když vykouknete z okna ven, nejraději byste si zalezli zpátky do pelechu? Ani psi nemají rádi počasí pod psa. To, že je na rozdíl od nás zahřívá kožich, neznamená, že nevnímají pocitovou teplotu...
Mezi pejskaři se často traduje, že není zdravé házet psovi sněhové kouličky, nechávat ho nabírat sníh do tlamy nebo kousat rampouchy. Prý by studená voda na zubech ohřívaných horkým dechem mohla způsobit poničení skloviny. Pro mě je to jen další mýtus,...
