Psi jsou nejenom skvělí společníci a věrní přátelé, ale také neuvěřitelní pomocníci. O tom, jak pomáhají v terapeutické oblasti, si můžete přečíst v jednom z předchozích článků „Canisterapie“. Dnes se s vámi ale chci podělit o pár faktů o asistenčních psech všeobecně.
Psi jsou nejenom skvělí společníci a věrní přátelé, ale také neuvěřitelní pomocníci. O tom, jak pomáhají v terapeutické oblasti, si můžete přečíst v jednom z předchozích článků „Canisterapie“. Dnes se s vámi ale chci podělit o pár faktů o asistenčních psech všeobecně.
Na začátku tohoto článku stál můj zájem o to, kdy se vlastně u nás kynologové začali asistenčním psům věnovat, jak se cvičí a jaká plemena jsou proto vůbec vhodná. Přesná definice „asistenčního psa“ v české legislativě není. Najít se dá pouze pojem „vodící pes“ a to v souvislosti s kompenzačními pomůckami pro potřeby handicapovaných. V praxi to znamená, že je možné na jeho pořízení zažádat o státní příspěvek. Náklady na „přípravu“ takového asistenčního psa se ale obecně pohybují okolo 200 až 300 tisíc Kč. A pomáhají je hradit různé odborné organizace z darů, grantů a dalších zdrojů.
Jaké existují asistenční „specializace“?
Vrátím-li se zpátky k definici, mezi odbornými organizacemi, které se věnují výcviku těchto psů, panuje shoda, že se jedná o psa speciálně vycvičeného k pomoci osobám s určitým druhem zdravotního postižení. Asistenční psy tak můžeme rozdělit přibližně do několika kategorií podle jejich specializace na:
vodící – jedná se o psy speciálně vycvičené pro lidi se zrakovým postižením;
signální – možná se jedná o něco méně známou kategorii asistenčních psů - ti se jednak specializují na asistenci lidem se sluchovým postižením a jednak pomáhají lidem trpícím epilepsií či s diabetes – ty jsou schopni upozornit např. na blížící se záchvat;
servisní – do této kategorie bychom mohla zařadit jak asistenční psi pro lidi s tělesným postižením. Mohou sem spadat i psi balanční, to znamená pomáhající svému majiteli s udržením rovnováhy (doslova), např. vstát z postele, od stolu apod.
canisterapeutické – jedná se, v přeneseném slova smyslu, o psi „terapeuty“ pomáhající lidem jak při fyzické, tak i psychické rehabilitaci;
a další asistenční psi pomáhající např. lidem postiženým autismem.
Od kdy se psi cvičí?
Výcvik speciálních asistenčních psů se zpočátku specializoval především na psy vodící. Rozvíjel se v průběhu 20. století společně s tím, jak se postupně rozvíjela kynologie samotná. Určitým hybatelem byla válka, která lidem postavila novou překážku v podobě lidí postižených konfliktem. První oficiální výcvikové středisko pro vodící psy vzniklo u nás v roce 1974. Skutečný rozvoj však přišel až v 90. letech.
Dnes u nás najdeme řadu odborných organizací věnující se výcviku celé škále asistenčních psů. Některé z nich rovněž fungují pod mezinárodní iniciativou Assistance Dogs International fungující od roku 1987. Jednou z takových organizací, které se podařilo jako první z “východního bloku” vůbec stát se členem ADS je sdružení Helpess a které je dnes špičkou ve svém oboru v ČR.
Výcvik a vhodná plemena
Výcvik v průměru trvá od 6 do 12 měsíců a je velmi individuální, takřka „šitý na míru“ každému zájemci. Vhodnými plemeny pro výcvik jsou retrívři (např. labradorský, zlatý či flat coated), kolie (border, australská i krátkosrstá kolie), německý ovčák, ale i další ovčácká plemena (belgičtí nebo bílý švýcarský ovčák), knírači, německý boxer a teriéři (jorkširský či australský silky teriér).
Nejdůležitější ovšem je, aby se člověk cítil v přítomnosti svého „asistenta“ dobře a vzájemně si mohli důvěřovat. Proto je možné do asistenčního výcviku přihlásit i vlastního psa, který by ale neměl být starší 2 let a měl by zvládat základní povely (tzv. základní poslušnost).
Aby výběr i následný výcvik byly co nejvíce úspěšné, nejprve probíhá osobní pohovor. Vybrané štěně je poté svěřeno do takzvané „pečovatelské rodiny“, kde probíhá první socializace a základní výchova. Až pak následuje samotná „asistenční škola“, zakončená standardizovanými zkouškami. Následně už zbývá jen seznámení s novým pánem :-).
(Zdroje: http://www.vycvikvodicichpsu.cz/cs/vodici-psi/historie.php a http://www.helppes.cz/psi-pomocnici/)
Ať už je váš pes útěkář nebo ne, vždycky se vyplatí, aby měl na obojku vaše kontaktní údaje. Pokud má pes na obojku nebo kšírách vaše telefonní číslo a své jméno, případnému nálezci značně usnadníte práci, jak vás najít a kontaktovat. Stačí jeden...
Nedávno si kamarádka pořídila štěně Stafordširského bulteriéra. Netrvalo ale dlouho, aby zjistila, kolik energie se v té malinké fence skrývá. A ani několikahodinové procházky nestačily na její unavení. A právě to jí přivedlo k bull sportům, které jsou...
Radost z prvních teplých slunečných paprsků a přicházejícího jara mají bezesporu i naši čtyřnozí přátelé. Na co si ale dát s prvními jarními dny pozor a jak je chlupáčům co nejvíc zpříjemnit? Přinášíme pár užitečných tipů.
Když je venku delší dobu počasí pod psa a dlouhé procházky nepřipadají v úvahu, moji chlupáči se pak doma začínají nudit a tropit neplechu. Vždycky se jim snažím vymyslet nějakou domácí aktivitu pro jejich zabavení. Nejlépe se mi osvědčily hlavolamy....
Žebrá váš pes u stolu o jídlo? Loudí i u cizích lidí, když jste v restauraci? Pak byste měli vědět, že za to s téměř stoprocentní jistotou můžete vy sami. Pokud se pes naučí žebrat o lidské jídlo, je to výchovná chyba. Dobrá zpráva ale je, že ho to...
Stručně řečeno – o dost líp, než my lidé. A kočky dokonce slyší ještě lépe než psi. Ze zkušenosti ale můžu říct, že taky záleží na tom, co a koho chtějí poslouchat .
Jak je to u psů?
Nemusíte mít doma malou zoo jako já, abyste se zamýšleli nad případným potomstvem vašeho mazlíka nebo mazlíků. Rozhodnutí stát se z majitele chovatelem byste ale neměli brát na lehkou váhu. A rozhodně to není pro každého. Moje psí smečka se například...
Vždy jsem si myslela, že své čtyřnohé parťáky znám do posledního chloupku, ale stále mě něco dokáže překvapit a stále je toho dost co se o nich učit. Některé mýty jsou ale tak zažité, že člověka ani nenapadne se nad jejich pravdivostí zamýšlet. Tak...
Přivolání je bezpochyby jeden z nejdůležitějších povelů, který by pes měl spolehlivě ovládat za každé situace. Nejčastěji psa přivoláváme na povel „ke mně“, ale můžeme ho dále zdůraznit píšťalkou. Ta se vyplatí hlavně v situacích, kdy se od vás pes...
Pokud si zakládáte na pěkně upravené zahradě a váš pes patří do kategorie takzvaných hrabáčů, asi vám to moc radosti nedělá. Ovšem zuřivé hrabání v hlíně nepotěší ani ty z nás, kdo nad pár dírami v trávníku přimhouříme oko. Místo chlupáče nám totiž po...
Potíže s tlapkami patří u mého pejska k těm nejčastějším. Zrovna minulý týden jsme museli na veterinu poté, co si při běhání na zledovatělém chodníku ulomil až do masa hned dva drápky najednou. Jak se o psí tlapky starat tak, abychom podobným potížím...
Jaký pán, takový pes. Asi vám už někdo řekl, že se k vám váš pes skvěle hodí a nebo dokonce, že jste si podobní. Aspoň mně se to stává často. To, že se psi někdy chovají jako lidé a jsou nám díky tomu v lecčems podobní, ale povrzuje i celá řada...