Můj mazlíček je z množírny. Na co se připravit a jak se k němu chovat?

Pořídit si domácího mazlíčka z množírny už není jen otázka pejsků. V dnešní době můžete takto „zaručeně‘‘ levně a rychle pořídit i kočky , nejrůznější druhy hlodavců nebo třeba i ježky. Majitelé množíren jsou navíc stále vynalézavější a sází na nevědomost a neopatrnost lidí. Na co si tak dát pozor, pokud máte podezření, že vaše zvířátko pochází právě z takového prostředí?  

Ať už se jedná o štěně, kočku nebo potkana, jejich pobyt v množírně je na samém počátku života (v pro ně nejdůležitějším období osvojování návyků a socializace) prakticky do puntíku stejný. V naprosté většině případů tohoto způsobu odchovu zvířátka musí přežívat v katastrofických podmínkách – prostory jsou nevyhovující a mnohdy stísněné, kdy se na sobě v malých klecích mačká velký počet zvířat.

Majitelé množíren kupují nejlevnější krmiva, která často bývají málo kvalitní a o malá zvířátka, která mohou být nedostatečně vyživovaná, se ani více nestarají. Hygienické podmínky pak jsou nedostačující, protože majitelé při takto větším počtu nemohou mít na pořádný úklid klecí či ohrad ani čas. Tyto traumatizující podmínky pak ale bohužel mazlíčky poznamenávají do dalšího života.

Potíže zdravotní i povahové

Problémy se mohou začít projevovat už po pár týdnech, co si nového člena vaší domácnosti pořídíte. U každého zvířátka se problémy mohou různit. Obecně je potřeba počítat s tím, že původní majitelé příliš financí do jeho chovu neinvestovali. Množírny jsou totiž v první řadě byznys, kde jde o co nejrychlejší výdělek.

Zvířata tak často nebývají odčervena, nejsou očkována a mohou mít i nejrůznější genetické choroby. Raději proto vemte mazlíčka na preventivní vyšetření, které může některé potíže odhalit hned. Do budoucna ale počítejte i s dalšími výdaji u veterináře. Například u čtyřnohých parťáků je dobré věnovat zvláštní péči vyšetření kostí a kloubů, které mohou být kvůli špatnému stravování a nedostatečnému pohybu zdeformované nebo vykloubené.

Psi, ale obecně i další zvířata, navíc v množírnách strádají i po psychické stránce, protože jim schází větší interakce s okolím nebo dalšími zvířaty a lidmi. Nikdo se o ně pořádně nestaral a nevěnoval jim potřebnou péči. Mají tak pocit, že je nikdo nemá rád. I proto jsou daleko bojácnější, mají strach ze svého okolí, jsou agresivnější a obecně i vůči nové rodině nebezpečnější, protože se bojí opakování předchozích strašných zkušeností.  

Chce to trpělivost  

Je proto nezbytné mít v první řadě s takovým mazlíčkem trpělivost. Je totiž velmi pravděpodobné, že vás nebude hned poslouchat a bude delší dobu trvat, než k vám získá důvěru a bude vás brát za svého. Některé povahové problémy se navíc mohou projevovat i po několika letech, co ho máte v péči. I když ale k němu cítíte lítost, je dobré ho příliš nerozmazlovat a začít budovat vzájemný vztah od nuly. V opačném případě vám totiž může postupně přerůstat přes hlavu a být nezvladatelným. 

Související články

Devět životů nemají, ale padat kočky skutečně umějí

Mnohokrát jsem zůstala při padacích manévrech své kočičí parťačky udiveně zírat s otevřenou pusou. Nedalo mi to a začala jsem hledat více informací o tom, kde se vzala kočičí šikovnost dopadnout vždycky na všechny čtyři a být… jak to říct… gumová.

Psi a kočky ve světě III: Psi na Srí Lance

Srí Lanka – dovolenkový ráj v jihovýchodní Asii, pro cestovatele země zaslíbená. Domluvit se anglicky tam není problém, ceny jsou vcelku nízké, domorodci jsou chudí, ale přátelští… Milovníkům psů se tam však naskýtá kromě pohádkových panoramat i smutný...

Mazlení s kočkami může i léčit

Domácí mazlíček přináší radost, to ví každý, kdo s nějakým žije v jedné domácnosti. Svojí hravostí a nepodmíněnou láskou nás často odpoutá od stresujících myšlenek a povinností. Učí nás žít tady a teď, soustředit se chvíli na přítomnost. Možná i to je...

Psí historie IV.: Bobbie

V tomto cyklu se seznámíme se slavnými psími osobnostmi. Psi v našem životě hrají přeci důležitou roli, tak se pojďme podívat, co vše už za dobu našeho soužití dokázali. Bobbie ušel neuvěřitelných 4000 kilometrů, aby se vrátil ke své rodině.

Kočičí rekordy

Stejně jako psích rekordmanů, i těch kočičích najdeme dost. Víte třeba, jaký je rekord v počtu koček žijících pod jednou střechou?