Pět věcí, které jste možná nevěděli o hlodavcích

Tito malí tvorečkové, které jsme si oblíbili jako plnohodnotné domácí mazlíky stejně jako psy a kočky, jsou mnohem zajímavější, než bychom o nich na první pohled možná řekli. Jakých pět zajímavostí se s tímto nejpočetnějším řádem savců pojí, o nichž by měl každý zvířecí nadšenec vědět? Pojďme trochu oprášit znalosti.

Myši a jejich nekvalitní zrak

U myší je známo, že mají extrémně dobře vyvinutý sluch. Díky němu dokážou rozpoznat pohyb až na dvacet metrů. Co se týká jejich zraku, s ním už je to krapítek slabší. Myši jsou krátkozraké, ostře vidí asi jenom na půl metru. Kromě toho mají omezené vnímání barev, protože jsou od přírody dichromatické – na sítnici mají pouze dva druhy čípků citlivých na modrou nebo zelenou složku světla, receptory pro vnímání červené barvy jim úplně chybí. Kvůli svým malým černým očím, které jsou náchylné na ostré denní světlo, operují tito malí chlupatí ušáčci hlavně v noci nebo vyhledávají temná zákoutí. Přes den, jak asi víte, je těžké je spatřit.

Myši, krysy a jejich sloní paměť

Víte proč se krysy a myši tak často využívají k různým testům a pokusům? Mají totiž naprosto neuvěřitelnou paměť. A narozdíl od jiných zvířat se dají se skvěle a především dlouho trénovat. Vědci tak s nimi často pracují při svých experimentech třeba proto, že si spolehlivě pamatují cestu k potravě. 

Nepotřebují pít

Jak je možné, že myši nepotřebují mnoho pít? Hydratují se totiž skrze potravu. Ano, vodu získávají například ze zrní. To však nemění nic na tom, že jsou schopny se, na rozdíl od jiných tvorů, dopátrat vody téměř kdekoliv. 

Přední zuby hlodavců – jejich největší přednost

Naprosto unikátním charakteristickým rysem hlodavců jsou jejich přední zuby. Ty jim dorůstají po celý život a mohou ročně vyrůst až o 15 centimetrů, proto si je často obrušují. Ostré a silné takzvané dvojité řezáky udržují tito drobní savci v kondici hlavně díky tomu, že je používají nejen k jídlu, ale hlavně k prokousávání různých otvorů, dřev, ale třeba i plastů nebo betonu. Zuby tak patří u hlodavců k nejvyužívanější části těla.

Hlodavec, společenský to tvor

Tam, kde potkáte jednoho, čekejte skupinu dalších. U hlodavců platí jednoduché pravidlo, že vytvářejí takzvané kolonie. Jsou to totiž tvorové společenští. I oni raději pracují v početné skupině a stejně jako třeba včely si v kolonii dělí práci. Pouze ojediněle se jednotlivec vzdaluje od své základny.

Související články

Jak se ze psa stane terapeut

Pokud přemýšlíte o tom, že byste se svým čtyřnohým parťákem rádi pustili do canisterapie, ale nevíte, jestli byste to zvládli, zde najdete stručný přehled toho, jaké vlastnosti by pes měl mít a co všechno by měl umět.

Kočičí problémy s kožichem

Dermatologické problémy jsou jedním z nejčastějších důvodů návštěv veteriny. Často na ně trpí i kočky. Kožní problém se může objevit hned z několika příčin a nemusíme si ho u kočky ihned povšimnout. Třeba i proto, kolik času kočky věnují úpravě svého...

Jak ubytovat králíka

Pokud uvažujete o pořízení králíka, možná vám přijde vhod pár rad o tom, jak ho doma ubytovat. Králík má jako každé zvířátko určité potřeby a je na nás majitelích mu život udělat co nejpohodlnější.

5 základních tipů pro kempování se psem

Rychle se blíží období dovolených a možná uvažujete, kam vyrazit i se svým čtyřnohým parťákem. Pokud byste se s ním chtěli vydat pod stan, je toho určitě hodně, co je třeba zvážit. Musíte plánovat a balit nejen pro sebe, ale i pro chlupáče. Rozhodně se...

Historie kočky domácí I. - starověk

Kočka je společníkem člověka už po 12 000 let. A za tu dobu si toho s námi prošla spoustu. Od uctívání a nošení na rukou až po pronásledování a kruté vyvražďování. Pojďme se tedy nejdřív podívat na začátky soužití člověka a kočky. 

Caviaterapie aneb I morčata mohou léčit

Nikoho už dnes asi nepřekvapí, že pes nebo kočka se mohou stát certifikovanými terapeuty a pomáhat s léčbou psychických i fyzických problémů lidí. Věděli jste ale, že pomáhat léčit může i morče?