Pět věcí, které jste možná nevěděli o hlodavcích

Tito malí tvorečkové, které jsme si oblíbili jako plnohodnotné domácí mazlíky stejně jako psy a kočky, jsou mnohem zajímavější, než bychom o nich na první pohled možná řekli. Jakých pět zajímavostí se s tímto nejpočetnějším řádem savců pojí, o nichž by měl každý zvířecí nadšenec vědět? Pojďme trochu oprášit znalosti.

Myši a jejich nekvalitní zrak

U myší je známo, že mají extrémně dobře vyvinutý sluch. Díky němu dokážou rozpoznat pohyb až na dvacet metrů. Co se týká jejich zraku, s ním už je to krapítek slabší. Myši jsou krátkozraké, ostře vidí asi jenom na půl metru. Kromě toho mají omezené vnímání barev, protože jsou od přírody dichromatické – na sítnici mají pouze dva druhy čípků citlivých na modrou nebo zelenou složku světla, receptory pro vnímání červené barvy jim úplně chybí. Kvůli svým malým černým očím, které jsou náchylné na ostré denní světlo, operují tito malí chlupatí ušáčci hlavně v noci nebo vyhledávají temná zákoutí. Přes den, jak asi víte, je těžké je spatřit.

Myši, krysy a jejich sloní paměť

Víte proč se krysy a myši tak často využívají k různým testům a pokusům? Mají totiž naprosto neuvěřitelnou paměť. A narozdíl od jiných zvířat se dají se skvěle a především dlouho trénovat. Vědci tak s nimi často pracují při svých experimentech třeba proto, že si spolehlivě pamatují cestu k potravě. 

Nepotřebují pít

Jak je možné, že myši nepotřebují mnoho pít? Hydratují se totiž skrze potravu. Ano, vodu získávají například ze zrní. To však nemění nic na tom, že jsou schopny se, na rozdíl od jiných tvorů, dopátrat vody téměř kdekoliv. 

Přední zuby hlodavců – jejich největší přednost

Naprosto unikátním charakteristickým rysem hlodavců jsou jejich přední zuby. Ty jim dorůstají po celý život a mohou ročně vyrůst až o 15 centimetrů, proto si je často obrušují. Ostré a silné takzvané dvojité řezáky udržují tito drobní savci v kondici hlavně díky tomu, že je používají nejen k jídlu, ale hlavně k prokousávání různých otvorů, dřev, ale třeba i plastů nebo betonu. Zuby tak patří u hlodavců k nejvyužívanější části těla.

Hlodavec, společenský to tvor

Tam, kde potkáte jednoho, čekejte skupinu dalších. U hlodavců platí jednoduché pravidlo, že vytvářejí takzvané kolonie. Jsou to totiž tvorové společenští. I oni raději pracují v početné skupině a stejně jako třeba včely si v kolonii dělí práci. Pouze ojediněle se jednotlivec vzdaluje od své základny.

Související články

Kočičí genetika

Vlastnosti jako barva a délka srsti nebo třeba stavba těla jsou podmíněné geneticky. Jestliže tedy znáte vlastnosti rodičů a prarodičů plánovaných koťat, lehce určíte i jejich přibližný vzhled.

Jak vašeho mazlíčka připravit na jaro?

Zima je konečně pryč. Květiny a stromy začínají pomalu kvést a nastává období sluníčka a teplého počasí. Stejně jako pro člověka, tak i pro vašeho pejska nebo kočku začíná nové roční období, se kterým se musí vypořádat každý po svém.

Portréty oblíbených plemen: Československý vlčák

Vlk, který se ale daleko víc chová jako pes. Temperamentní, svérázný, neúnavný, zato oddaný svému pánovi až za hrob. Československý vlčák je vzhledem a povahou podobný vlkovi karpatskému, po německém ovčákovi zdědil hlavně pracovitost a oddanost...

Český vlk v ohrožení

Ekologové odhadují, že v Česku dnes žije okolo pěti až šesti vlčích smeček. Na naše území se vlci začali vracet zhruba před třiceti roky. A přestože se počet smeček v posledních dvou letech téměř zdvojnásobil, mohou být čeští vlci opět v ohrožení.