Další důkaz o spřízněnosti psa a člověka

Nedávno se mi dostal do ruky zajímavý článek o tom, jak psi vnímají emoce. Byl trošku složitě napsaný, tak jsem se rozhodla – pro vás i pro sebe – převést jeho obsah do čtivější podoby. Popisoval výsledky výzkumu maďarských vědců, kteří jako první porovnávali funkce lidského mozku s mozky zvířat (jiných než primátů).

Nedávno se mi dostal do ruky zajímavý článek o tom, jak psi vnímají emoce. Byl trošku složitě napsaný, tak jsem se rozhodla – pro vás i pro sebe – převést jeho obsah do čtivější podoby. Popisoval výsledky výzkumu maďarských vědců, kteří jako první porovnávali funkce lidského mozku s mozky zvířat (jiných než primátů).

Přišli na to, že nejen lidský, ale i psí mozek má pro vnímání hlasu vyvinutou speciální část. Prý se vytvořila už před více než sto miliony let u živočichů, kteří byli společnými předky lidí i psů. To, co pes slyší, se díky ní spojuje i s jeho pocity.

A teď to nejzajímavější – díky této části mozku je podle vědců možné vysvětlit, proč jsou člověk a pes tak dobrými přáteli už víc než deset tisíc let. Z výzkumu lze usuzovat, že psi zpracovávají informace, které dostávají od své smečky, stejným způsobem, jako lidé. V případě lidí jde samozřejmě o společenské informace. Jinými slovy psí mozek reaguje na zvuky specializovanými částmi umístěnými v podobné oblasti, v jaké se nacházejí i u lidí, a sice v zadní partii spánkového laloku. Právě to by mohlo vysvětlovat, proč je zvuková komunikace mezi psem a člověkem tak úspěšná. Podle autorů výsledné studie může tento objev pomoct objasnit, proč se pes dokáže vcítit do nálady svého pána.

Výzkumu se zúčastnilo jedenáct psů naučených nehybně ležet v přístroji na vyšetření mozku magnetickou rezonancí. Vědci jim pustili více než dvě stě různých lidských a psích zvuků a zaznamenávali reakce na každý z nich. Ty pak porovnali s reakcemi lidí, kteří prošli stejnými testy. Psi pochopitelně silněji reagovali na hlas jiných psů, než na ten lidský. Výzkumníky udivilo spíš to, že psi i lidé velmi podobně vnímají hlasité zvuky a mnohem víc reagují na kladné zvuky, jako jsou smích nebo veselé štěkání, než na ty smutné, jako třeba pláč nebo kňučení.

Já osobně z toho vyvozuji jasný závěr, a to že se psem se vždycky lépe domluvíte po dobrém, než po zlém. Není divu, že nás psi neposlouchají, když na ně voláme vztekle nebo bojácně, vždyť jejich mozek daleko lépe reaguje na radostné povely.

Zdroje:
http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/proc-si-rozumime-se-psy-nase-mozky-reaguji-na-zvuky-spojene-s-emocemi

http://www.bbc.com/news/science-environment-26276660

 

Související články

Kočičí genetika

Vlastnosti jako barva a délka srsti nebo třeba stavba těla jsou podmíněné geneticky. Jestliže tedy znáte vlastnosti rodičů a prarodičů plánovaných koťat, lehce určíte i jejich přibližný vzhled.

Jak vašeho mazlíčka připravit na jaro?

Zima je konečně pryč. Květiny a stromy začínají pomalu kvést a nastává období sluníčka a teplého počasí. Stejně jako pro člověka, tak i pro vašeho pejska nebo kočku začíná nové roční období, se kterým se musí vypořádat každý po svém.

Portréty oblíbených plemen: Československý vlčák

Vlk, který se ale daleko víc chová jako pes. Temperamentní, svérázný, neúnavný, zato oddaný svému pánovi až za hrob. Československý vlčák je vzhledem a povahou podobný vlkovi karpatskému, po německém ovčákovi zdědil hlavně pracovitost a oddanost...

Český vlk v ohrožení

Ekologové odhadují, že v Česku dnes žije okolo pěti až šesti vlčích smeček. Na naše území se vlci začali vracet zhruba před třiceti roky. A přestože se počet smeček v posledních dvou letech téměř zdvojnásobil, mohou být čeští vlci opět v ohrožení.

Co obnáší péče o kočku?

Aby vaše kočka prospívala, byla spokojená a zdravá, je třeba věnovat jí náležitou  péči. Krom naší pozornosti a kvalitní stravy se musíme starat i o její kožíšek, drápky, uši, oči a chrup. A ačkoli potřeby se samozřejmě liší podle plemene, typu srsti i...