Tradice psích záchranářů trvá v Česku už téměř jedno století. A naše země se v této disciplíně řadí mezi evropské kynologické špičky. Chlupatí zachránci pomáhají na horách nejen v zimě, ale během celého roku. Při pátrání po pohřešovaných jejich pomoci využívá i policie, obzvlášť v náročném terénu. Na horských hřebenech hledají zbloudilé houbaře, cyklisty i pěší. Přesto Češi o kynologické brigádě Horské služby často příliš nevědí. Aktuálně přitom čítá na dvacet psovodů. Nejpočetněji jsou zastoupeni v Krkonoších a Jeseníkách, nově také pomáhají např. v Krušných horách.
Výlety do českých a moravských hor jsou čím dál tím oblíbenější, a to nejen mezi Čechy, ale i obyvateli sousedních států. Návštěvníci mířící do hor na tůry, cyklotreky nebo jen houby v lesních výšinách ovšem nezřídka podceňují počasí, výbavu i náročnost terénu. Při potížích jsou pak odkázáni na pomoc horských záchranářů a jejich čtyřnohých parťáků. Právě díky psím záchranářům je pátrání po těchto lidech efektivnější a rychlejší. Hledání mohou urychlit až o několik hodin. Psovod se svým psem zvládnou prohledat velmi důkladně několik pátracích sektorů za mnohem kratší dobu než člověk. Navíc velmi dobře znají horský terén a jeho nástrahy. Pes navíc dokáže zachytit pach hledaného až na několik desítek metrů. Štěkáním pak přivolává pomoc.
“Úžasné je, že pes dokáže označit místo, i které se nachází mimo jeho úroveň, tedy nad nebo pod ním. Například posed nebo naopak jámu, kam člověk může zapadnout a zejména večer je pak snadné ji pouhým lidským okem při hledání přehlédnout,” vysvětluje nejnovější posila kynologické brigády horské služby psovod Ondřej Vank, který se svým psem Šuplíkem obsluhuje oblast Západního Krušnohoří. Podle psovoda případů, kdy je využití psů v horách potřeba, přibývá s tím, jak narůstá návštěvnost horských oblastí turisty. “Loni v létě jsme například hledali jednu starší ženu, která se ztratila na houbách, a už se začínalo stmívat. My věděli, že u sebe nemá vodu ani dostatečné oblečení a hrozí ji prochladnutí a vyčerpání,” popisuje Ondřej jeden z případů, kdy by nasazení psa pátrání po ženě mohlo výrazně urychlit. V té době měli se svou krátkosrstou borderkou teprve atestační kynologickou zkoušku před sebou. Letos už s Šuplíkem můžou do ostré akce.
Na území České republiky, která má sedm pohoří, aktuálně slouží na dvacet dvojic horských záchranářů a psů. Ještě vloni to byla téměř polovina. Podle Ondřeje Vanka by na každé horské oblasti měl být ideálně alespoň jeden pohotovostní psovod se psem. Myslí si, že do budoucna je to reálné, potřebnost podle něj nikdo nezpochybňuje. Česko tak patří mezi nejpokrokovější země co se týče psích záchranářů v horských oblastech v Evropě. Zatímco v zahraničí fungují psovodi většinou jen na dobrovolné bázi, u nás je kynologická brigáda plnohodnotnou součástí horské služby. “Hodně úzce spolupracujeme s kolegy z Rakouska, Polska, Slovenska i Slovinska. Nedávno jsme byli školit psovody i v Bosně a Hercegovině. A ačkoliv jsou například rakouští kynologové velmi zkušení, a my se od nich hodně učíme především v přístupu k výcviku psa, nemají takovou podporu jako my tady,” uzavírá krušnohorský psovod. Je to právě ona tradice a obecná česká láska k pejskařství, které vděčíme za horské psí záchranáře.
Přejeme všem psím záchranářům i jejich pánům mnoho sil do nové sezony a ostré akce pouze se šťastnými konci!
FOTO KREDIT: HZČR
Antibiotika si rozhodně zaslouží naši vděčnost, ovšem pozor – všeho moc škodí. Měla by se užívat pouze s rozumem, v opodstatněných případech a správným způsobem. To ale neznamená, že byste se jich měli obávat. Jen je dobré vědět o nich něco víc....
Posoudit kvalitu krmiva pouze ze seznamu surovin není pro běžného chovatele snadné. Chce to nejen rozumět názvům konkrétních surovin a pochopit, co přesně tyto názvy znamenají, ale současně být schopný odhalit i občasné drobné „triky“ některých výrobců.
V podzimních měsících stejně jako nás i psy trápí různá infekční onemocnění způsobující kašel. Tyto infekce mají mezi chovateli spoustu názvů, mezi nimi je i psí chřipka, ale ve skutečnosti se přímo o chřipku nikdy nejedná. Pro příznaky uvedené níže v...
Kdy dělají psi nejvtipnější obličeje? Většinou když běží, že ;) A protože snad každý má rád vtipné fotky svého psa, podíváme se dnes na tuto „disciplínu“ zblízka s fotografem Lukášem Skalickým.
Už jsem měla možnost navštívit mnoho domácností a nešlo si nevšimnout, že některé se potýkají s chomáči chlupů poletujícími po podlaze a přistávajícími všude, kde se dá. Někdo však tento boj vyhrává, zatímco jiný naopak – přitom stačí řídit se...
Nejlepší z cest, jak odhadnout kvalitu krmiva, je přečíst si pečlivě jeho etiketu. Jaké náležitosti musí mít, je pevně dané zákonem, ale i tak se ji někteří výrobci snaží poupravit ve vlastní prospěch. V následujícím textu se dozvíte, jak etiketu...
Nakrmit psa rozhodně není totéž jako nakrmit kočku. A nejde jen o to, komu je snazší se jídlem zavděčit. Složení jejich krmiv a rituály krmení se v mnohém liší. O nejzásadnějších rozdílech jsem si popovídala s odborníkem na výživu Ing. Martinem Kvášem:
Podzim je asi nejfotogeničtější roční období, proto jsem požádala Lukáše Skalického, aby se s fanoušky Britu podělil o svoje bohaté zkušenosti se zachycováním psů uprostřed barevného listí. Tady jsou jeho postřehy:
Že vlk a pes nejsou stejní, je známá věc a leckdo by si řekl, že už není potřeba ji dál „rozmazávat“. Mě osobně ale sledování oněch drobných nuancí, které je dělají jiným druhem po psychické stránce, zkrátka baví. Díky výzkumům, které provádějí dámy...
Jel jsem s Michalem a bylo to fajn, jelikož řídil tam i zpět (samozřejmě nejen kvůli tomu). Není vůbec špatný se nechat vozit. To z práce fakt neznám.
Dnes nemám chuť na odborná témata. Nemám myšlenky na výživu, výchovu nebo péči o zvířata. Tentokrát se chci věnovat vzpomínání.
Počasí je na nás přísné, tak jsem tentokrát zvolila trošku odlehčenější téma: spánek a pohoda. Určitě to sami dobře znáte – občas se v pohodlné posteli převalujete, ne a ne usnout, a když se odevzdaně vydáte strávit zbytek noci u televize, zaberete na...
