Pejskařská etika nejen pro pejskaře
Jako v každé společnosti by měla platit i mezi pejskaři určitá pravidla slušného chování. A to nejen mezi nimi navzájem, ale i mezi nimi a nepejskaři a samozřejmě i naopak. Co by mělo patřit k základní slušnosti?
Plemen psů, která se řadí do kolonky takzvaných obřích, je několik. Spoustu z nich známe a třeba i často vídáme. Čím se takoví psi liší od těch středních či menších? A co vše vyžadují v rámci výživy, výchovy a jak jim ideálně uzpůsobit domov? Na toto téma jsme hovořili s chovatelkou Jaromírou Sojkovou.
Jaká je charakteristika obřího plemene psa?
Hlavním znakem je samozřejmě jejich velikost, což jde ruku v ruce se silnými kostmi, velkými klouby a s náročnějšími nároky na výživu, pohyb, držení a další.
Která konkrétní plemena sem lze zařadit?
Z plemen, která zastřešuje náš klub švýcarských salašnických psů, bych mohla jmenovat hlavně bernského salašnického psa a velkého švýcarského salašnického psa. Dále se sem řadí všichni molosové, různí velcí bulové, bernardýni, různí mastinové, mastifové, dogy, řada pasteveckých plemen, vlkodav či novofundlandský pes.
Jaká jsou specifika, která se váží k péči o obří plemena?
To je těžké zobecnit a liší se to plemeno od plemene. Je těžké srovnávat mastifa s vlkodavem nebo bernardýna s bernským salašnickým psem. Pohledem laika mohou být specifika následující: obří plemena vyžadují více krmiva, dožívají se nižšího věku, mají velké nároky na kloubní podporu, veškerá veterinární péče je náročnější a hlavně, od malička se to nesmí přehánět s pohybem.
Pokud se rozhodneme si psa obřího plemene pořídit domů, na co je dobré se připravit?
Pokud s těmito plemeny psů nemáme zkušenosti, musíme řešit řadu věcí. Pes by určitě měl mít venku prostorný kotec, který bude jeho zázemím. Své místo by v něm měla mít i velká bouda. Pro některá horská plemena nebo hodně osrstěná nemusí být bouda ani zateplená.
Pokud máme zahradu a pes na ni bude mít volný přístup, musíme počítat s tím, že se v průběhu prvních dvou let můžeme rozloučit například s okrasnými květinami, keři a dalším, naopak pak součástí zahrady budou díry. Ty psi vyhrabávají hlavně v létě, aby se ochladili. Musíme samozřejmě počítat s vyššími finančními nároky na výživu, veterinární péči a další. Pokud budeme chtít jezdit s pejskem autem, musíme počítat i s tím, aby v něm bylo dost prostoru.
Vyžadují psi obřích plemen nějakou speciální výživu na klouby a kosti?
Většina dnes vyráběných granulí pro psy obsahují vyvážené rozložení živin a hlavně poměru fosforu a vápníku. Proto bych kosti ani neřešila.
Ale klouby samozřejmě ano. Velká a obří plemena rostou velmi rychle, až překotně. Tomuto růstu se musí přizpůsobit i klouby. Proto určitě doporučuji podávat kloubní podpůrnou výživu od třetího měsíce věku až do roka nepřetržitě a pak ve dvou až tříměsíčních kůrách.
Mohou psi obřích plemen žít v bytě nebo je třeba je mít jen na zahradě, kde je dostatek místa a pohybu?
Pokud má pes pravidelné a dostatečně dlouhé venčení, nevidím problém, aby žil i v bytě. Psi prospí většinu dne, takže se v pohodě vyspí a počkají si na páníčky, až například přijdou z práce a půjdou spolu na procházku. Zde zdůrazňuji, aby páníčci nechodili s malými štěňátky dlouhé trasy. Zátěž je dobré totiž přidávat až postupně.
Vše ovšem záleží opět na plemeni. Třeba bernský salašnický pes je vyloženě rodinný typ a je nejšťastnější, když je se svojí rodinou co nejvíce. To zase neplatí o plemenech, která jsou vyšlechtěná k samostatné činnosti jako je pasení, lovení, hlídání.
Může s tím být problém v létě, pokud rodina bydlí v paneláku, kde může být v poledne a odpoledne výheň. Takové podmínky by ale neměl mít žádný pes, nehledě na velikost.
Na jaká specifika ohledně stravy bychom se měli připravit? Vyžadují obří plemena speciální krmivo?
Určitě je vhodné podávat takové krmivo, které je přímo pro ně určeno, což by neměl být problém, protože jej už většina značek nabízí. Největší důraz bych na správné krmivo kladla v době růstu, který může být velmi rychlý, a správné krmivo je proto velmi důležité.
Jak dlouhé a časté by měly být pohybové aktivity, které budou obří plemena vyžadovat?
Toto opět záleží na plemeni, ale všeobecně platí, že velká a obří plemena nemají takové nároky na pohyb, jako například střední akční plemena. Pokud s nimi trénujeme, dokáží v dospělosti ujít i delší vzdálenosti, ale ne rychle a akčně. Nechala bych to na psovi, každopádně s velkou zátěží je vhodné začít až v pozdním věku.
Jaké jsou možnosti využití obřích plemen psů?
Možností je tolik, že se mi určitě nepodaří je zde všechny vyjmenovat.
Tito psi se dají využít v řadě kynologických sportů. Například novofundlandský pes je skvělý na vodní záchranářské práce. Řada bernských salašnických psů se věnuje všestrannému sportovnímu výcviku, všem druhům záchranářských aktivit. Velcí psi mohou hlídat pozemky, firmy, domovy. Některá velká plemena zase provozují i tanec nebo pasení. Samozřejmě nejsou určeni pro sporty, které jsou založené na rychlosti a akčnosti, jako jsou třeba agility, flyball, pulling, dogfrisbee, dogtrekking a další.
A někdo má svého velkého pejska jako velkého mazla a člena rodiny.
Liší se nějak potřeba vhodného výcviku pro obří plemena? Na co je nutné se v tomto ohledu připravit?
V útlém věku ne, základní výcvik–výchova a socializace jsou potřebné pro všechna plemena psů, od čivav až po bernardýna. Pes by měl zvládnout stoprocentně přivolání a odložení. Další už záleží na tom, co všechno chtějí páníčci se svými psy dělat, jaké mají možnosti, jak jsou akční a řadě dalších faktorů. V tomto opravdu nelze paušalizovat, protože velkých a obřích plemen je spousta a každé plemeno bylo vyšlechtěno k jiným účelům.
Jako v každé společnosti by měla platit i mezi pejskaři určitá pravidla slušného chování. A to nejen mezi nimi navzájem, ale i mezi nimi a nepejskaři a samozřejmě i naopak. Co by mělo patřit k základní slušnosti?
Asi si nejde nevšimnout dlouhých výrazných vousků na tvářích kočky. Víte ale, kde všude kočka hmatové chlupy má? A víte, jak vlastně tento komplexní hmatový orgán funguje?
Jak jistě víte, asistenční psi dnes pomáhají lidem s řadou fyzických nebo psychických postižení. Nejen v Americe ale existuje i program, který pomáhá dětem se čtením a komunikací.
Všichni se snažíme dát svým psím parťákům to nejlepší, od péče o zdraví až po volnočasové aktivity. Ani výživa v tom není výjimkou a u psů sleduje podobné moderní trendy, jako u lidí. Omezení či vyřazení obilovin z jídelníčku je jedním z hlavních a...
Ať už jde o kastraci nebo jakoukoli jinou operaci, vždy je potřeba dodržovat v určitém rozsahu následný klidový režim psa. To může být ovšem občas pořádný oříšek. Udržet hyperaktivního čtyřnohého mazlíčka v klidu není jen tak. Tady je pár tipů, jak...
O to v podstatě v tomto poměrně novém psím sportu jde - pást balóny. Cíl je stejný jako při pasení ovcí, tedy dostat všechny míče do branky. A nepleťte se, v treibballu se nenajde místo jen pro ovčácké psy. Cvičit můžete se psem jakékoliv rasy,...
Artróza se řadí mezi nejčastější onemocnění kloubů u psů. Doprovází ji bolesti a omezení pohybu. A protože se nedá vyléčit, přináším vám pár tipů na opatření, kterými můžete parťákovi s artrózou trochu ulevit.
Že existují psí restaurace, salony a lázně, je už dnes celkem běžná věc. Lidé se snaží svým mazlíčkům dopřávat veškerý možný luxus. Některé nabízené procedury mají větší smysl, jiné menší, ne-li žádný. Thalassoterapie je ale zrovna jedna z těch, které...
V dnešní době jsou civilizačním chorobám vystaveni i naši mazlíci. Obezita, stejně jako lidem, nesvědčí ani jim. Víte, jak poznáte obezitu u své kočky, jaké jsou její příčiny a důsledky?
Opět začíná sezóna klíšťat, a tak je na čase začít před nimi naše mazlíky chránit. Tito parazité totiž psy krom boreliózy ohrožují i anaplazmózou. A fakt, že je toto onemocnění nepříliš známé, neubírá na jeho vážnosti. Víte, na co si máte dát pozor?
Jen když se řekne kočičí mor, možná vám – chovatelům kočiček – naskočí husí kůže. Právě tímto označením se někdy nazývá panleukopénie, velmi nebezpečná kočičí nemoc. Lze jí nejen předejít, ale i včas odhalit její příznaky, jen je nutné mít informace.
Každá, byť sebemenší operace s sebou samozřejmě nese určitá rizika. Jde také jak o psychickou, tak o fyzickou zátěž zvířete. Sepsala jsem tedy pár tipů, jak rizika i zátěž co nejvíce eliminovat.