Nepříznivé reakce na krmivo – o co se jedná a jak se v takové situaci zachovat?

Stejně jako lidé, i naši čtyřnozí miláčci mohou vykazovat nepříznivé reakce na některá krmiva nebo jejich složky. Ať už jim podáváme granule nebo je krmíme syrovým masem, vždy existuje riziko, že našim mazlíčkům nebude zvolený způsob stravování vyhovovat, jednoduše třeba proto, že jej nedokážou strávit. Jak tyto nepříznivé reakce na krmení rozpoznat a jak s nimi bojovat? Na to jsme se ptali veterinářky Veroniky Leisukové.

Co může způsobit nežádoucí reakci na krmivo u domácích mazlíčků?

Pojem nežádoucí reakce na krmivo je poměrně obecný. Spadají pod něj nejčastěji dva problémy, a sice potravní alergie a potravní intolerance. U potravní alergie je původ problému imunologický, jedná se totiž o hypersenzitivitu. V případě potravní intolerance se nejedná o imunologický problém. Klinicky jsou však oba stavy nerozlišitelné a řešitelné jsou oba stejně.

Jak se takové nežádoucí reakce mohou projevit?

Nejčastějšími projevy jsou projevy gastroenterologické či dermatologické. Taková zvířata mohou z dlouhodobého hlediska trpět omezeným růstem, hubnutím a zhoršeným zdravotním stavem, obecně hůře prospívají, mohou být nadměrně unavitelná. Mohou trpět zvracením a nebo průjmy, zvýšenou frekvencí kálení, flatulencí a meteorismem. Ze spektra dermatologických obtíží je nejčastějším klinickým příznakem svědivost, která je typicky nesezónní. Vyskytuje se celoročně především na hlavě, v meziprstí, v oblasti anální krajiny a podpaží. Dále trpí pacienti zvýšeným výskytem pyotraumatické dermatitidy (tzv. hot-spot), zhoršenou kvalitou srsti, vylysáváním, tvorbou různých kožních defektů, častými jsou také záněty zevního zvukovodu kvasinkového původu.

Co se týče alergií, jedná se o vrozené reakce nebo je mazlíčci získávají v průběhu života?

Pacienti se mohou narodit s vrozenou predispozicí, známou nejčastěji u různých plemen (např. WHWT, německý ovčák, labradoři a retrívři, ale i spousta dalších), ale alergické projevy a to, na jaké suroviny zvířata alergická jsou, se u nich rozvíjí až v průběhu života. Problémy se mohou objevit jak v útlém věku, tak u geriatrických pacientů.

Jak lze takové alergie léčit? Lze s nimi nějak bojovat?

Pro boj s potravinovými alergiemi existují speciální krmiva k tomu navržená a vyrobená výrobci krmiv a také eliminační dieta, kterou majitel sestavuje zvířeti sám. Krmiva ve formě granulí či konzerv obsahují hypoalergenní suroviny, a aby dieta správně fungovala, měly by bílkoviny v krmivu být tzv. hydrolyzované. Hydrolyzací se totiž rozbíjejí na jednotlivé stavební složky, které nedráždí imunitní systém v trávicím traktu a snižují či zcela potlačují rozvoj nežádoucí reakce na krmivo.

Zmínila jste se o eliminační dietě? Co si pod tímto pojmem můžeme představit?

Eliminační dietu může ve formě syrové či vařené stravy svému psovi jednoduše navrhnout kterýkoliv majitel. Spočívá v minimálně šestitýdenním podávání jednoho typu živočišné bílkoviny, přičemž efekt se hodnotí právě nejdříve za šest týdnů. Tak dlouho se totiž alergeny dříve podávaného krmiva mohou vylučovat z organismu pryč. Po té době, vyhovuje-li zdroj živočišných bílkovin, lze přidat na šest týdnů rostlinnou složku – například rýži – a ve zhodnocení efektu postupovat stejně. Ať už budete psovi podávat jakoukoliv variantu, je třeba dodržovat to, že pes bude dostávat po uvedenou dobu pouze a jen toto krmivo, bez jakýchkoliv přidaných dobrot a pamlsků, které často potlačují snahu majitele. Zcela vyloučeno je podávání jídla tzv. „od stolu“, určeného pro lidi.

Vyskytují se některé potravinové alergie u zvířat nyní častěji než v minulosti? Existuje prvek, na který jsou zvířata citlivější, než tomu bylo dřív?

Otázkou je, jak poznáme a z čeho lze usoudit, zda na něco zvířata trpí nyní více než dříve. Medicína se stále rozvíjí a posouvá kupředu a my, veterinární lékaři, se musíme neustále vzdělávat. Dříve byli pacienti s potravní alergií často zaměňováni například za pacienty primárně gastroenterologické či dermatologické, a proto mohly být potravní alergie tzv. poddiagnostikované, přestože tu nejspíše byly. Aktuálně mezi nejčastější alergeny můžeme zařadit suroviny, které se ve velké míře používají nebo používaly k výrobě krmiv. Jedná se o hovězí bílkovinu, mléčnou bílkovinu, kuřecí bílkovinu. Z rostlinných surovin nejčastěji sóju, pšenici, kukuřici a ječmen.

Související články

Psi a kočky ve světě I: Řecko

V tomto cyklu se společně podíváme, jak se daří kočkám a psům ve světě. Kde je lidé hýčkají a předcházejí, kde naopak mazlíci strádají a jejich situace je kritická. Dnes vám představím kočky z Řecka, kde jsou neodmyslitelnou součástí každodenního života.

Přehřátí psa

Blíží se období teplých slunečných dnů, které budou určitě mnohé lákat na dlouhé procházky. Spousta z nás vyjede se svými čtyřnohými společníky na dovolenou. V těchto časech je ale třeba dát pozor na přehřátí, jak nás samotných, tak i psů. Jak přehřátí...

Co dělat, když má váš pes nadváhu

Nadváha, stejně jako u lidí, může mít negativní dopad na zdraví psa. Nastavení správného jídelníčku a krmných dávek může ale být občas docela alchymie, a tak se může stát, že psa začne trápit obezita. Pokud je to případ i vašeho chlupáče, tady máte pár...

Jak chránit psa před klíšťaty

Klíšťat je snad každým rokem víc a víc. Naštěstí se rozšiřují i způsoby, jakými lze naše chlupáče, ať už psy nebo kočky, před těmito parazity chránit. Každý si může vybrat, jaký výrobek se pro něj a jeho čtyřnohého společníka hodí nejlíp.

Skinny morče aneb morče bez chlupů

Ještě nedávno u nás byla skinny morčata poměrně vzácná. Povědomí o nich se ale rychle rozšiřuje a mezi chovateli se stala rázem hitem. Jaký je chov těchto morčat a co jim šmakuje?

Kočičí ledviny potřebují kvalitní výživu

Ledviny plní jednu z nejdůležitějších funkcí v těle - čistí krev. Ty kočičí jsou navíc kvůli příjmu malého množství vody zatíženější více než u ostatních živočichů, proto se u nich ledvinové problémy v pokročilém věku objevují poměrně často.

Kočičí zabiják FIP

Dnes se podíváme na infekční peritonitidu koček - FIP, naprosto výjimečné virové onemocnění, které má vždy fatální konec. S viry způsobujícími FIP se za život dostane do styku většina koček, i když propuknutí nemoci se dostaví jen u malé části z nich....

I pes může být alergik

Alergie je nepřiměřená reakce imunitního systému na běžné podněty. Nelze ji vyléčit, můžeme ale tlumit její projevy. V posledních letech alergií u domácích zvířat a především u psů přibývá. V současnosti trpí alergií přibližně 10% domácích psů. Kde se...

Psí historie I.: kosmonaut Lajka

O svých zkušenostech se psy a dalším zvířectvem se s vámi dělím už nějaký ten pátek a napadlo mě zabrousit taky trochu do historie, ale zajímavé! Ráda bych vám představila několik známých psích osobností, které svým způsobem obdivuji.  Psi v našem...

Průjem u psa

Určitě se už každý z nás u svého chlupáče setkal s průjmem. Většinou o nic nejde, tělo jen reaguje na stravu, kterou nedokáže strávit nebo mu neudělala dobře. Je ale dobré vědět, kdy stav psa dokážeme vyřešit sami a kdy je lepší vyhledat pomoc...

Psí instinkty

Ačkoli psi prošli dlouhými léty domestikace, stále jim zůstávají základní instinkty, tak jako i nám lidem. Nejsou sice už tak silné jako u divokých psů, stále ale hrají v životě a chování psa velmi důležitou roli. Pokud tedy doma máme psího společníka,...

Stěhování s kočkou

Na rozdíl od psů mají kočky silnou vazbu na místo, kde žijí. Proto je pro ně stěhování velmi stresující a tento stres může vyvolat řadu nemocí. Je dobré si vše dobře naplánovat, abyste situaci změny místa kočce co nejvíce ulehčili. A jak jsme na tom...