Nekupujte, adoptujte
Pořád ještě se mi honí hlavou myšlenka pořídit si nového psa. Udělala jsem si celkem jasno v tom, jak si ho vybrat. Nemám teď na mysli vzhled ani povahu psa, ale jeho původ. Rozhodně totiž nechci podporovat množírny psů.
Brabantíci jsou malí psi s velkým srdcem a obrovskou touhou po poznání. Pochází z Belgie a řadí se do skupiny pinčů. Svou milou a přátelskou povahou si získali nejedno srdce.
Brabantíci pochází z hrubosrstého plemene, které se v Belgii nazývalo smousje, a jejich předchůdci byli skvělými společníky kočích, proto se jim přezdívalo stájoví pinčové. Svůj typický vzhled s malou hlavou a placatým nosem získali za pomoci belgických chovatelů, kteří experimentovali s plemeny mopse, jorkšírského teriéra a kavalír King Charles španěla.
Šikovní a srdeční psi
Brabantíci jsou učenliví psi, kteří za pamlsek nebo pochvalu předvedou mnoho triků. Někteří mohou navíc skvěle vynikat v agility. Na druhou stranu je při jejich výchově nutná důslednost a pečlivost, stejně jako ostatní psi potřebují mít určitá pravidla a rutinu, oboje ale musí být vykonáváno laskavě. „Jejich srdečná povaha a touha po společnosti navíc působí tak, že majitelé zjistí, že jeden brabantík na domácnost je málo. Dokáží totiž všechny kolem sebe okouzlit a stanou se rychle středem pozornosti,” přibližuje povahu brabantíků jejich chovatelka Marta Kozáková. Zároveň jsou skvělými společníky dětí, nezkazí žádnou legraci a s chutí se účastní i různých her nebo jakéhokoliv druhu zábavy.
Věrnost nade vše
Navíc jsou také velice inteligentní a přátelští, a proto se mimo jiné hodí i pro canisterapii. Ruku v ruce s tím jde jejich potřeba spousty lidského kontaktu, disponují bezmeznou láskou ke svému pánovi. Rodině, se kterou žijí, i jejímu životnímu tempu se dokážou stoprocentně přizpůsobit. Přitom jim tolik nezáleží na tom, zda jsou jejich páníčci aktivní lidé či nikoliv, brabantíci totiž zvládnou obojí – jsou stejně nadšení jak z aktivity a pohybu, tak z odpočinku na gauči.
Městský hlídač
Díky svému drobnému tělu jsou ideálními společníky do městských bytů, nepohrdnou ale i zahradou nebo dlouhými procházkami. „Nelze je považovat za klasické hlídače, ale vzhledem k velké věrnosti vůči svému majiteli nedovolí, aby někdo nepovolaný překročil práh jejich obydlí. Každého návštěvníka ohlásí hlasitým štěkotem,” dodává Marta Kozáková.
Pořád ještě se mi honí hlavou myšlenka pořídit si nového psa. Udělala jsem si celkem jasno v tom, jak si ho vybrat. Nemám teď na mysli vzhled ani povahu psa, ale jeho původ. Rozhodně totiž nechci podporovat množírny psů.
Při výběru štěněte je potřeba brát ohled na několik zásadních věcí. Jsou tak samozřejmé, že nás paradoxně často ani nenapadnou.
Kulajdina falešná březost mě přivedla na myšlenku adopce. Ne pro mě, ale pro ni. Poslední dobou je sama doma častěji než dřív. Nudí se a přemýšlí o nesmyslech. Veterinář mi řekl, že ji mám přivést na jiné myšlenky. Jenomže venku pořád pršelo a ve městě...
Před nějakým časem jsem narazila na článek o zajímavém výzkumu, který uskutečnila Friederike Rangeová z vídeňské Univerzity veterinární medicíny. Nebojte se, žádné zvířátko při něm netrpělo.
Posledně jsem vám doporučila stříhat pejska doma, pokud nerad navštěvuje psí salóny. To se ale snadno řekne, že. Abych vám práci na vizáži vašeho chlupáče usnadnila, přidávám k dobru ještě moje vlastní zkušenosti s domácím stříháním. Třeba se vám můj...
Chtěli byste vycestovat se psem na Island? Pokud ano, raději se na to pečlivě připravte.
Když po mně chtěl veterinář vzorek Kulajdiny moči poprvé, nevěřícně jsem na něj vykulila oči a v duchu si říkala, jestli bych se neměla poohlédnout po doktorovi, který není blázen. Všiml si mého výrazu a dal mi potřebné instrukce:
Léto se blíží a já už pomalu rozmýšlím, kam na dovolenou. Vybírám si samozřejmě místa, na kterých můžu strávit příjemný týden i se psem. Kulajda je maličká a nejsou s ní problémy (až na to, že si často a ráda hraje na alarm). I přesto pokaždé pečlivě...
Posledně jsem vám slíbila, že se tu rozepíšu o tom, co mi řekne veterinář ke Kulajdině falešné březosti. Návštěva ordinace už proběhla a já mám pro vás od doktora Šímy a od výživáře Kváše odpovědi na nejzásadnější otázky:
Nikdy jsem nechtěla malého bílého chundelatého psíka (dále jen MBCHP). Kulajda mi do jednoho z nich vyrostla zcela neplánovaně. Ještě jako poloslepé štěně měla hnědé fleky a tvářila se, že bude mít srst jako liška, leč vyrostla z ní ovečka.
Neuběhly ani dva týdny ode dne, kdy se Kulajda otrávila, a hned ji trápí další problém – falešná březost. Že něco není v pořádku, jsem si uvědomila asi před týdnem. Kulajda totiž začala být doslova posedlá polštářem mého přítele.
Psí hračky to mají děsně těžké. Vážně, nechtěla bych být v jejich kůži. Kulajda například musí všechny plyšáky a balónky za každou cenu zničit. Jednou jsem jí pořídila hračku...