Jak na pozitivní motivace při výchově a výcviku radí psí lektorka

Způsobů, jak se naučit něčemu novému, je mnoho. Jedním z nejpříjemnějších, jak pro psa, tak pro majitele, je pozitivní motivace. Díky ní se pejsek jednoduše a příjemně naučí novým kouskům a zároveň se tak rozvíjí vzájemný sociální vztah mezi zvířetem a člověkem. Na podrobnosti ohledně výchovy pomocí pozitivní motivace jsme se ptali lektorky Psí akademie Dance and Jump Hanky Maršálové. 

V čem pozitivní motivace spočívá? Jaká je definice tohoto stylu výchovy?

Principem pozitivní motivace je zadání jednoduchého a snadno splnitelného úkolu, po kterém následuje pochvala nebo jiná odměna. Tento proces vede k další nadšené spolupráci a dychtivosti po novém úkolu a pochvale nebo jiné odměně. Úkoly mohou být postupem času náročnější, ale vždy by měly být nastaveny tak, aby je pes byl schopen splnit, protože je již chápe z předchozí práce. Úspěšnost psa by se vždy měla pohybovat kolem 80 procent. Vždyť i nás lidi potěší, když se nám něco daří, a vždy máme chuť v takové činnosti pokračovat a rozvíjet se. Proč by to zrovna u psů či jiných tvorů mělo být jinak?

 

Jakou roli hraje při výchově nebo výcviku psa motivace a co by jí mělo být?

Motivací rozumíme vše to, po čem pes touží. Může to být pamlsek, hračka, pochvala, vypuštění z vodítka, tedy svoboda, proběhnutí tunelu, milé podrbání za uchem, ale i třeba háravá fena atd. Je pouze na nás, jak šikovně zapojíme motivaci do výcviku. Měli bychom jí však věnovat velkou pozornost a rozvíjet ji. Je to stavební kámen naší spolupráce. 

 

Kdy je vhodné s výchovou pomocí pozitivní motivace začít?

Začít bychom měli už od štěňátka. Za každou činnost, která se nám líbí, bychom měli psa pochválit, podrbat, dát mu dobrůtku a hlavně mu nabídnout společnou hru a zábavu. To vše rozvíjí náš sociální vztah. Neměli bychom ale přeceňovat sílu pouhého pamlsku a měli bychom věnovat více pozornosti hlavně hře. A i když se vám zdá, že váš pes není na hry stavěný, tak buďte trpěliví, brzy se to může změnit. Nezapomeňte také, že každá motivace má odlišný efekt. Pamlsek psa zklidňuje, hračka povzbuzuje a zrychluje. Druh motivace si tedy můžeme zvolit i podle charakteru psa. 

 

Hodí se pozitivní motivace pro každého psa?

Jednoduše řečeno ANO, pozitivní motivace je vhodná pro každého psa. Otázkou ale zůstává, zda se spolehnout čistě na pozitivní motivaci. Dnes mnoho lidí tvrdí, že se svým psem cvičí čistě pozitivní metodou, ale stačí se chvíli zadívat a zjistíte, že čistě pozitivní metoda snad ani neexistuje. Musíme si uvědomit, co všechno může našeho psa negativně ovlivnit. A to nemluvím hned o cílených trestech. Stačí se jen zamyslet nad naším běžným soužitím. Každý den na psa nějak negativně působíme - můžeme něco jíst a on nás pozoruje a tečou mu sliny, odcházíme z domova bez něj nebo například věnujeme pozornost jinému psovi. To jsou drobné negativní věci, které nám naopak při práci se psem mohou pomoci, neboť ho lehce alarmují a inspirují víc si užívat toho pozitivního: naší přítomnosti, pozornosti, svobody, žrádla. Vždyť bez černé není bílé. 

 

Dá se metoda pozitivní motivace použít za každé situace?

Některé pro psa obtížné situace – například strach nebo agresi – lze s použitím pouze pozitivní motivace zvládnout obtížně, nebo se nedají zvládnout vůbec. Uvedu třeba běžnou situaci, kdy pes na vodítku vzrušeně štěká na jiného psa. V této situaci není možné použít pamlsky ani hračku, protože o ni nestojí, jeho vzrušení je totiž silnější. Můžeme to vyřešit způsobem, že vyslovíme “ne”, psa fyzicky otočíme zády k podnětu a fixujeme, dokud necítíme uklidnění. Tento způsob je efektivní a pes se velice brzy naučí respektovat slůvko “ne”, neboť ví, že by si zuřivým štěkotem omezil možnost kontroly situace. 

 

To už ale není pozitivní motivace, že?

Ne, není. Psovi se nelíbí, že ho omezujeme v rozhledu, ale ve finále je do budoucna pro něj daleko příjemnější nechat situaci vyhodnotit páníčka a respektovat jeho slova, kdy “ne” znamená “ne”, a kdy “štěkej” znamená “štěkej”. Takže nebuďme pokrytci a nazývejme pozitivní motivací jen to, co je pozitivní, a nebojme se vyslovit slovo negativní.

 

Jak je to u pozitivní motivace s důsledností?

Důslednost je nesmírně důležitá, obzvláště v komunikaci. Je nutné být přesný ve správném a včasném označení žádaného chování psa. Správným označením je myšleno jen to chování, které chceme naučit. Musíme dbát na to, aby si pes nespojil hned několik činností dohromady (např. pes si sedá tak, jak chceme, ale při tom zvedá jednu packu, což nechceme). Načasování pochvaly nebo pozitivního slůvka “ano”, nebo např. “yes”, příp. klikr, by mělo být ihned, jakmile je pes úspěšný. Odměna či pamlsek pak následuje neprodleně po označení správného chování. Je nutné být pozorný i na hodnotu odměny, která by měla být pro psa skutečně odměnou a pes by o ni měl usilovat. Chybou je pamlsek, o který pes moc nestojí, nebo hračka pro psa, který není hravý. Výcvik nebude fungovat, pokud bude špatně označováno správné a žádoucí chování a následná odměna nebo pokud tato bude tato odměna a její hodnota špatně stanovena. Pokud se označení a odměna špatně načasují, pes nechápe, za co odměnu dostal a požadované chování nezopakuje. Při špatně nastavené hodnotě odměny nevzniká zájem s námi spolupracovat, nebo zájem o práci rychle opadá.

 

Jde pouze za pomoci pozitivní motivace vychovat psa tak, abychom se na něj mohli za každé situace spolehnout?

Na sto procent se nemůžete spolehnout ani sami na sebe. Pomocí pozitivní motivace se tomu můžeme hodně přiblížit. Podle mě je to nejefektivnější způsob výcviku, ale jak už jsem říkala, pouze čistá pozitivní motivace neexistuje, ovšem pozitivní způsob práce se psem musí být základem každého výcviku. 

 

Nebudeme mít pak problém v situaci, kdy potřebujeme, aby pes fungoval, ale nejsme třeba v jeho blízkosti nebo nemáme možnost ho odměnit?

Naopak, pomocí pozitivní motivace dosáhneme skvělých pracovních výsledků. Je třeba si uvědomit, že pozitivní motivace neznamená cvičit se psem a při tom držet hračku nebo pamlsek v ruce. Na začátku ano, ale později už využíváme nepřímé odměny. To znamená, že odměnu máme mimo pracovní plochu, a i intervaly odměn systematicky prodlužujeme. Vlastně učíme psa chápat, že o odměnu nepřichází, jen ji v tuto chvíli nevidí. Situaci, kdy u psa nejsme, nebo jsme k němu otočeni zády, můžeme cvičit například pomocí zrcadla. Brzy zjistíme, že většinu cviků lze pomocí pozitivní motivace naučit.

 

Neměla by být pro psa největší odměnou naše spokojenost? Nemělo by základem výchovy tedy být budování pevného a důvěrného vztahu mezi námi a nastavování jasných hranic?

Ano, odměnou by to být mělo, ale nejdříve takový funkční vztah musíme vybudovat. Bylo by velmi naivní si myslet, že pejsek nás bude bezmezně ve všem poslouchat jen proto, že si to přejeme. Bez trpělivého přístupu, komunikace a motivace budeme žít se svým psem jen vedle sebe, nikoliv spolu.

Související články

S pejskem doma v karanténě

Pobyt v karanténě znamená změnu životního stylu. Najednou je spousta času na koníčky, dodělává se, na co nebyl dříve čas, jen všechno probíhá na omezeném prostoru. S pejskem se najednou potkáváme velmi často a zjišťujeme, že se styl života změnil i...

Jak nakopnout (nejen) psí imunitu

Jaro je tu a s ním i čas na podporu imunity a detoxikaci těla. V zimě se totiž v těle hromadí nejvíce toxinů a zátěž představuje i změna počasí. Jak psí imunitu zbytečně nezatěžovat, a naopak ji podpořit?

Registrace zvířete jako citového společníka

V USA i některých evropských státech si můžete registrovat psa, kočku nebo i jiného mazlíka jako citového společníka. Zvíře s takovým statusem pak má oproti obyčejným mazlíkům některé výhody. Mezi asistenční psy se ale nepočítá.

Dokáží kočky cítit lidskou psychickou a fyzickou bolest?

O kočkách se často říká, že jsou velmi empatické a dokáží vycítit, jak se lidé cítí nebo že je něco bolí. Je jasné, že soužití s nimi zlepšuje kvalitu našeho života i naše zdraví. Dokáží ale naši kočičí společníci lidskou bolest cítit a reagovat na ni?

Už jste se psem zkoušeli hoopers?

Hoopers je poměrně nová psí sportovní disciplína. Možná, že jste o ní tedy ještě ani neslyšeli. Překážky jsou koncipovány s minimálními nároky na pohybový aparát psa i psovoda. Hodí se tak i pro starší čtyřnohé mazlíčky i psy pohybově ne zcela zdatné.

Proč s námi kočky spí v posteli

Pokud s vámi doma žije alespoň jeden kočičí společník, určitě jste se už někdy probudili s vrnícím tělem na svých nohou, břiše, zádech nebo dokonce hlavě. Jen málokterá kočka pohrdne teplem postele. Přemýšleli jste už ale někdy o tom, proč si kočky...