Možná někoho z vás tenhle psí sport láká, ale máte mnoho otázek na to, abyste se odhodlali s ním začít. Bude to mého parťáka bavit? Mám k tomu dostatečné pohybové vlohy? Kdy začít, není moc brzy nebo příliš pozdě? Možná vám k rozhodnutí pomůže tento článek a zkušenosti Aleny Smolíkové, mistryně Evropy v dogdancingu.
“V dnešní době už naštěstí většina majitelů psa ví, že nestačí mít psa na zahradě, nebo uvázaného u boudy, ale že je třeba psa zaměstnat. Pes potřebuje zaměstnat jak fyzicky, tak psychicky. Dogdancing je ideálním sportem na psychické vyžití psa. Pes se učí soustředění, přesnosti, spolupráce s člověkem, učí se učit. Společná aktivita s páníčkem také vede k prohloubení jejich společného vztahu.” To o tanci se psy tvrdí Alena Smolíková, která v dogdancingu slaví nemalé úspěchy a pyšní se nejen v této disciplíně mnoha tituly. Mimo jiné jste ji mohli vidět i v televizních soutěžích Talentmania a Česko Slovensko má talent, napsala také knihu Od psích triků k dogdancingu.
Dogdancing je jednou z nejmladších kynologických disciplín, přesto se ale velmi rychle rozšířil po celém světě. Tanec se psem je sport, kdy pes provádí cviky pod vedením psovoda do rytmu hudby. To ovšem ale neznamená, že musíte mít nějaké taneční vlohy, i když je to jistě výhodou. Ujišťuje o tom i Alena Smolíková: “Pokud má člověk taneční vlohy, je to jistě výhoda, ale není to nutnost. Dogdancingové sestavy nemusí být nutně tančení. Téma sestavy si každý může zvolit dle svých schopností a uvážení. Pokud tedy neumím tančit, vymyslím si sestavu na takové téma, kde tančit není potřeba.” říká.
Tento sport prakticky nemá hranice. Pesan může předvádět jakékoli cviky, které svede a neohrožují ho na zdraví. Větší roli než pohybové schopnosti tak hraje spíš vaše představivost a vynalézavost, ale i bez nich se dá obejít. “Mě osobně na dogdancingu nejvíce baví učení nových triků.” říká Alena. “Vždy se snažím vymyslet něco originálního, co ještě nikdo na soutěži nepředvedl. Líbí se mi, že dogdancing lze trénovat téměř kdekoliv. Pokud venku prší, můžeme trénovat v obýváku. Není potřeba docházet na kynologické cvičiště, ani nejsou potřeba žádné speciální výcvikové pomůcky.” Je tedy i finančně nenáročný.
Teď, když jste se ujistili, že k tomuto sportu nepotřebujete žádný zvláštní talent ani nadání, přichází na řadu otázka, jestli to bude bavit pesana? O tom si Alena myslí, že “pokud je pes jakkoliv motivovatelný (pamlsky, hračky), je předpoklad, že ho dogdancing bude bavit. Potom už záleží na psovodovi, jestli udělá tréninky pro psa zábavné.” Většina psů se ráda učí, odvádí je to od stereotypu běžného života a hlavně si i užívají čas strávený aktivně společně s vámi.
Nezáleží ani na velikosti psa. Prostě jednoduše zvolíte takové cviky, aby pro něj i pro vás byly zvládnutelné. Mastifa třeba nebudete učit skákat vám na záda, pokud váží víc než vy a jorkšír vám zas ve stoje asi nepoloží tlapky na ramena. “V dogdancingu nejsou předepsané žádné prvky, záleží tedy na psovodovi, jaké cviky psa naučí a jaké v sestavě použije. Díky tomuto se dá sestava přizpůsobit možnostem a schopnostem psa a to činí z dogdancingu sport pro všechna plemena. Úspěšně soutěžit může jak newfoundlandský pes, tak čivava. Začít se může jak se štěnětem, tak starším psem.” hezky shrnuje Alena.
Pokud se rozhodnete s touto disciplínou začít, pro pokroky a hladší začátek je vhodné začít správně. “Nejdůležitější je neudělat ze začátku zbytečné chyby, kterých se pak člověk bude dlouho zbavovat. Doporučuji přečíst si nějakou knihu, instruktážní videa, případně si najít zkušeného trenéra, který poradí co a jak.” tvrdí Alena. Můžete se také obrátit na Dog Dancing Club Czech Republic, kde jistě najdete pomoc, mnoho užitečných rad a mimo jiné i seznam zkušených trenérů, kteří vám začátky mohou ulehčit.
Před neopatrnou manipulací se psem nejen při utírání tlapek varují veterinární lékaři, ale i zvířecí terapeuti. Málokdo ví, že i malým nešikovným škubnutím můžeme zvířeti nechtěně ublížit. Následky se mohou projevit až po letech, obzvlášť děláme-li...
Pokud zatím nemáte kočku ani jednu, je pro vás odpověď na tuhle otázku jednodušší než pro někoho, kdo už doma kočičího kamaráda má. Kočičí odborníci se shodují, že pokud chodíte do práce nebo do školy, je pro společenský život vaší kočky lepší, když má...
Jak máme poznat, že naše psí nebo kočičí chlupáče trápí přeplněné nebo dokonce ucpané anální žlázky? Napadlo vás, že by mazlíček mohl být smutný nebo dokonce apatický právě kvůli tomu? Co ucpávání a záněty análních váčku vlastně způsobuje a jak vašeho...
Důvěra je alfou a omegou vztahu mezi psem a člověkem. A to nejen v období výchovy a výcviku štěněte, ale během celého jejich společného soužití. Naše malé štěně mě přivedlo na dnešní téma článku, který je takovým krátkým zamyšlení nad tím, jakou roli...
Právě jste si domu pořídili nového chlupáče a hlavou se vám honí otázky: “Chodit se psem na cvičák - ano nebo ne?”, “A jak vybrat ten správný?”. V nedávné době jsem řešila, kam začneme chodit s naším štěnětem. A tak jsem pro vás sepsala pár tipů, podle...
Že neposlušný pes může pro svého pána i jeho okolí znamenat nepříjemnosti, na tom se asi shodnou jak pejskaři, tak i ti, kteří žádného chlupáče nikdy neměli. Jenže většina psů, kteří obdrží nálepku “neposlušný”, vlastně problém s poslušností vůbec mít...
Můj pes sice není hluchý, ale dokáže absenci sluchu velmi mistrně předstírat. Jakmile ale zašustím pytlíkem s pamlsky, tak slyší výborně. Někteří pejsci ale bohužel neslyší ani šustění pytlíku s pochoutkami, protože jsou skutečně hluší. Dá se takový...
První a zcela základní otázka zní – proč? Jestliže chcete svému psovi pořídit čtyřnohého parťáka proto, špatně snáší pobyt sám doma, nemusí se to vůbec vyplatit. Lehce se totiž může stát, že místo jednoho stresovaného a naříkajícího pejska, budete mít...
Život se psem ve městě má mnoho nástrah. Jednou z nich je bezpochyby pohyb přes silnici a v její blízkosti. Nemusí se však jednat jen o frekventovanou silnici ve větším městě. I na venkovské cestě vás a vašeho psa může překvapit nečekaný automobilový...
Jedním z nejčastěji skloňovaných kroků v souvislosti s výchovou štěněte je bezpochyby jeho socializace. Každý, kdo si domů přinesl malinkého chlupáče, o tom určitě už něco slyšel. A kdyby náhodou ne, měl by ho hned při první návštěvě poučit veterinář....
Všude se povalující kaštany a spadané listí, to moji chlupáči milují. S kaštany hrají něco jako psí fotbal a listí honí sem a tam, jak si s ním vítr zrovna pohrává. Jenže podzim dovede i pěkně potrápit. Kýchání a kašlání se tak nemusí ozývat jen od...
Jedním ze způsobů, jak psi vyjadřují pocit osamělosti, je kňučení, štěkání a vytí. Říkají tím: “Jsem sám doma a mám strach, protože mě má smečka opustila”. Je to tedy určitá forma komunikace s vnějším světem, i když nemusí být zrovna všem sousedům...