Možná někoho z vás tenhle psí sport láká, ale máte mnoho otázek na to, abyste se odhodlali s ním začít. Bude to mého parťáka bavit? Mám k tomu dostatečné pohybové vlohy? Kdy začít, není moc brzy nebo příliš pozdě? Možná vám k rozhodnutí pomůže tento článek a zkušenosti Aleny Smolíkové, mistryně Evropy v dogdancingu.
“V dnešní době už naštěstí většina majitelů psa ví, že nestačí mít psa na zahradě, nebo uvázaného u boudy, ale že je třeba psa zaměstnat. Pes potřebuje zaměstnat jak fyzicky, tak psychicky. Dogdancing je ideálním sportem na psychické vyžití psa. Pes se učí soustředění, přesnosti, spolupráce s člověkem, učí se učit. Společná aktivita s páníčkem také vede k prohloubení jejich společného vztahu.” To o tanci se psy tvrdí Alena Smolíková, která v dogdancingu slaví nemalé úspěchy a pyšní se nejen v této disciplíně mnoha tituly. Mimo jiné jste ji mohli vidět i v televizních soutěžích Talentmania a Česko Slovensko má talent, napsala také knihu Od psích triků k dogdancingu.
Dogdancing je jednou z nejmladších kynologických disciplín, přesto se ale velmi rychle rozšířil po celém světě. Tanec se psem je sport, kdy pes provádí cviky pod vedením psovoda do rytmu hudby. To ovšem ale neznamená, že musíte mít nějaké taneční vlohy, i když je to jistě výhodou. Ujišťuje o tom i Alena Smolíková: “Pokud má člověk taneční vlohy, je to jistě výhoda, ale není to nutnost. Dogdancingové sestavy nemusí být nutně tančení. Téma sestavy si každý může zvolit dle svých schopností a uvážení. Pokud tedy neumím tančit, vymyslím si sestavu na takové téma, kde tančit není potřeba.” říká.
Tento sport prakticky nemá hranice. Pesan může předvádět jakékoli cviky, které svede a neohrožují ho na zdraví. Větší roli než pohybové schopnosti tak hraje spíš vaše představivost a vynalézavost, ale i bez nich se dá obejít. “Mě osobně na dogdancingu nejvíce baví učení nových triků.” říká Alena. “Vždy se snažím vymyslet něco originálního, co ještě nikdo na soutěži nepředvedl. Líbí se mi, že dogdancing lze trénovat téměř kdekoliv. Pokud venku prší, můžeme trénovat v obýváku. Není potřeba docházet na kynologické cvičiště, ani nejsou potřeba žádné speciální výcvikové pomůcky.” Je tedy i finančně nenáročný.
Teď, když jste se ujistili, že k tomuto sportu nepotřebujete žádný zvláštní talent ani nadání, přichází na řadu otázka, jestli to bude bavit pesana? O tom si Alena myslí, že “pokud je pes jakkoliv motivovatelný (pamlsky, hračky), je předpoklad, že ho dogdancing bude bavit. Potom už záleží na psovodovi, jestli udělá tréninky pro psa zábavné.” Většina psů se ráda učí, odvádí je to od stereotypu běžného života a hlavně si i užívají čas strávený aktivně společně s vámi.
Nezáleží ani na velikosti psa. Prostě jednoduše zvolíte takové cviky, aby pro něj i pro vás byly zvládnutelné. Mastifa třeba nebudete učit skákat vám na záda, pokud váží víc než vy a jorkšír vám zas ve stoje asi nepoloží tlapky na ramena. “V dogdancingu nejsou předepsané žádné prvky, záleží tedy na psovodovi, jaké cviky psa naučí a jaké v sestavě použije. Díky tomuto se dá sestava přizpůsobit možnostem a schopnostem psa a to činí z dogdancingu sport pro všechna plemena. Úspěšně soutěžit může jak newfoundlandský pes, tak čivava. Začít se může jak se štěnětem, tak starším psem.” hezky shrnuje Alena.
Pokud se rozhodnete s touto disciplínou začít, pro pokroky a hladší začátek je vhodné začít správně. “Nejdůležitější je neudělat ze začátku zbytečné chyby, kterých se pak člověk bude dlouho zbavovat. Doporučuji přečíst si nějakou knihu, instruktážní videa, případně si najít zkušeného trenéra, který poradí co a jak.” tvrdí Alena. Můžete se také obrátit na Dog Dancing Club Czech Republic, kde jistě najdete pomoc, mnoho užitečných rad a mimo jiné i seznam zkušených trenérů, kteří vám začátky mohou ulehčit.
Minule jsem vám vysvětlila, že alergie na srst jako taková neexistuje. Řekli jsme si o alergenech, o příznacích alergie a jak je to s hypoalergenními plemeny. Dneska vám poradím, jak se s alergií vypořádat, aniž byste se museli mazlíka zbavovat....
Věděli jste, že pojem “alergie na srst” je vlastně nesmyslný? Alergenem totiž nejsou samotné chlupy. Na co přesně má tedy člověk alergii, pokud je alergický na psy nebo kočky a musí se hned zvířete zbavovat, pokud u něj taková alergie vznikne? A...
O tom, jak cítí bolest psi a jak ji (ne)projevují, už jsem psala. Pojďme se tedy podívat, jak je to s kočkami. U nich totiž není mnohdy jednoduché bolest vůbec zpozorovat. Pro jejich zdraví a pohodu je ale včasné rozpoznání problému důležité.
Morčata patří k nejčastějším mazlíčkům, které rodiče pořizují dětem. Jsou totiž podstatně méně náročná na péči než kočka či pes. Mezi hlodavci zase vynikají svojí společenskostí, mazlivostí a bezproblémovostí. Velkou výhodou také je, že na rozdíl od...
Jistě jste si všimli, že kočky mají dost jedinečné jazyky. Jsou drsné a tak nějak škrábou. Americkým biologům tato podivnost vrtala hlavou. Proto se rozhodli, že tomu přijdou na kloub.
V Česku poměrně nový psí sport zvaný dog racing „připlul“ do Evropy ze zámoří. Zatímco v USA je tento sport výhradně pro teriéry, v našich končinách se mu mohou věnovat prakticky kterákoliv psí plemena, včetně kříženců. A v čem že toto závodění spočívá?
Kočky jsou známé svou malou chutí k pití. To ale neznamená, že pravidelný a hlavně dostatečný příjem tekutin není pro jejich zdraví potřebný. Víte, jak můžete kočičce zvýšit chuť k pití?
Není zrovna jednoduchá věc podívat se kočce do tlamy. Koneckonců i u některých psů je to boj. Nicméně pokud chcete mít zdravého a spokojeného parťáka, je to třeba čas od času podstoupit. Kočičí i psí tlamu totiž dokáže potrápit nejeden problém a sami...
Možná by vás to před koupí hlodavce nenapadlo, ale i u těchto domácích mazlíčků je záhodno myslet na péči o srst. Na českém trhu seženete řadu produktů, které vám tuto starost usnadní a navedou vás, jak na to.
Zatímco pro nás lidi je pohled do zrcadla více než rutina, jsme na něm doslova závislí, pro zvířata představuje komplikovanou disciplínu. Jen málo z nich je mentálně schopných si uvědomit, že dvojník, který se před nimi v zrcadle objevuje, jsou přímo...
Technologie se rozvíjejí neuvěřitelnou rychlostí, a tak není divu, že vznikají i aplikace pro naše domácí mazlíky. Některé jsou jen pro zábavu, jiné nám mají pomoci s výchovou. Pokud se vám nechce brouzdat po internetu, pár z nich vám tu představím.
Každá kočka si samozřejmě užívá jiný způsob mazlení. Ta má nejraději hlazení na temeni, ta zas na hřbetě. Existuje ale pár pravidel, které platí téměř na každou z nich. Pokud už nějaký čas žijete v kočičí domácnosti, jistě jsou vám tato pravidla známá....