Hadi a štíři prý vylézají na svatého Jiří. Ten už svátek dávno oslavil, a není tedy divu, že při procházce v přírodě nebo i na zahradě můžeme potkat ještěrku nebo hada. Ti se stoupající teplotou již opustili své podzemní úkryty určené k přezimování. Takové střetnutí se zmijí ale nemusí dopadnout vůbec dobře. Co dělat, když uštkne vašeho psího parťáka?
Zmiji nejčastěji potkáte, jak se vyhřívá na sluníčku. Teď už je navíc v plném proudu i jejich doba rozmnožování a samci jsou více aktivní. Za den jsou při pátrání po samičce schopní urazit až jeden kilometr. Může se tak lehce stát, že na tohoto u nás jediného volně žijícího jedovatého hada vy nebo váš pesan narazíte při výletě, pouhé procházce po okolí nebo dokonce i na zahradě. Potkat ji můžete jak na prosluněných stráních a lukách, tak ve vysoké trávě, v mokřadech a poblíž potoků a tůní. Takové střetnutí pak může skončit i uštknutím, zvláště pokud je pesan až moc zvědavý a kamarádský nebo třeba příliš zaujatý honbou za míčkem a nedává pozor na své okolí.
Než se pustíme k samotným radám, co v případě uštknutí dělat, dovolte mi ještě jednu poznámku. Zmije patří mezi kriticky ohrožené druhy a je chráněná. Proto, když na ni narazíte, obejděte ji prosím a nechejte ji v klidu. Nedovolte ani svému psímu parťákovi, aby plaza zbytečně dráždil nebo mu ublížil. Mějte na paměti, že zmije je velmi plachá. Zaútočí pouze tehdy, pokud se cítí ohrožena a bez možnosti útěku. Jedem, který potřebuje hlavně pro lov kořisti, se snaží šetřit.
Při toulkách přírodou nemáte pesana neustále vedle nohy, a tak je třeba i vědět, jak na něm takové zmijí uštknutí poznat, kdyby k němu došlo mimo váš dohled. Zmije se totiž většinou ihned po útoku odplazí pryč a vy si ji vůbec nemusíte všimnout. První, co zaregistrujete, bude ve většině případů úlek psa doprovázený vyjeknutím a uskočením, když ke kousnutí dojde. Místo vkusu je pro psa bolestivé, a tak zřejmě nebudete mít problém ho najít. Měkké tkáně navíc začnou na jed rychle reagovat a objeví se otok, zarudnutí a možný je i krevní výron. U některých psů mohou následovat závažné až život ohrožující reakce jako zvracení, ztížené dýchání nebo dušení, omdlení, svalová slabost nebo křeče a selhání krevního oběhu.
Jestli ale bude zmijí uštknutí pro psa život ohrožující, závisí na několika faktorech. Roli v tom hraje například velikost psa (čím menší je, tím větší dávka jedu pro něj bude uštknutí znamenat), jeho věk (štěňata a senioři mohou uštknutí nést hůře) a zdravotní kondice. Záleží i na období, kdy k útoku došlo. Zmije mají totiž nejvíce jedu na jaře a postupem léta o něj přicházejí. Na podzim tak bude množství jedu vypuštěného při kousnutí už znatelně menší. Závisí i na místě, kam zmije pesana kousne. Zejména nebezpečné je uštknutí do krku, hlavy a hodně prokrvených míst, odkud se jed rychle dostane do celého těla. Hrozbu představuje i možná alergická reakce. Naopak jen malé riziko hrozí při takzvaném suchém uštknutí, kdy ke kousnutí dojde bez jedu krátký čas po lovu, kdy se žlázy ještě nestihly znovu naplnit jedem (u nás to může být podle statistiky až ve 27 % případů uštknutí). Rozsáhlý statistický průzkum provedený v roce 2011 ve Velké Británii uvádí, že ze 411 známých případů uštknutých psů zahynulo nebo muselo být utraceno necelých 5 %.
Vždy je třeba co nejdříve po uštknutí psa kontaktovat veterináře. Nejen proto je dobré si před odjezdem na výlet nebo dovolenou najít a uložit do telefonu kontakt na nějakého poblíž místa, kde se budete pohybovat. Psa se snažte na kliniku co nejrychleji dostat, chlupáč by při tom ale měl vykonat co nejméně fyzické aktivity, která by akorát zrychlila šíření jedu tělem. Proto, pokud jste toho schopni, pesana odneste nebo mu cestu alespoň co nejvíce zjednodušte. Jed se z rány nesnažte vysát nebo vymačkat, je to skoro nemožné a akorát tím ztratíte drahocenný čas. Zejména pokud došlo k uštknutí do krku nebo hlavy, sundejte pesanovi obojek, ať se při možném otoku neuškrtí. Jestli došlo ke kousnutí do nohy, můžete se ji pokusit znehybnět.
Už se vaši chlupáči se zmijí někdy střetli? A jak to dopadlo? Doufám, že mé rady nikdy nebudete potřebovat, ale jak se říká, štěstí přeje připraveným! Tak užívejte léta a dávejte na sebe i své parťáky pozor.
Často se nás v poradně Brita ptáte, čím to je, že dobře krmený a pravidelně odčervovaný pejsek ne a ne přibrat. Po zdravotní stránce je v pořádku, ale je mlsný. Nebo jí s chutí, ale stejně je jen kost a kůže. Řešíte stejný problém? Máme pro vás hned...
Lukáš, zkušený fotograf psů, pro vás připravil další díl miniseriálu o focení psů – neváhejte si ho přečíst, ať vaše album z dovolené stojí za to :) Hlavní pravidla přípravy k focení podle Lukáše zní následovně:
Říká se, že je horší stěhovat se s kočkou než se psem. Že se kočka vrací na místo, kde bydlela dřív, a ujde třeba i stovky kilometrů. Nevím, co je na tom pravdy, ale za sebe to potvrdit nemůžu. Naše Racy vyrůstala v panelákovém bytě a po přestěhování...
Granule jsou sice suché a tváří se, že vydrží všechno, ale záleží i na tom, jak s nimi nakládáte.
Snad každý, kdo má doma psa, by chtěl mít jeho fotky, nejlépe pořízené vlastní rukou. Slíbila jsem vám proto sérii článků o focení psů, takže hurá do toho. S tím, jak zaujmout psa při focení, aby se hezky tvářil, jak ho na focení připravit, jak vybrat...
Itálii si pejskaři obecně dost chválí.
Sotva to začalo chodit, už to milovalo balóny. Ještě to nemělo tlamku dost velkou ani na golfový míček, ale odhodlaně se to snažilo zakousnout tenisák. To je celá Kulajda. Jenomže tahle zprvu roztomilá vášeň postupně přerostla v nepříjemný zlozvyk.
Houbařská sezóna začala, je na čase vyrazit do lesa a podívat se, jestli už rostou. Pokud máte jistotu, že vám pes neuteče za zvěří a že se nikde v okolí nepotulují myslivci s nabitými puškami, vezměte si ho na pomoc. Jestli utíká, zkuste ho nejprve...
Pokud cestujete, nemáte nikoho, kdo by byl ochotný pohlídat vám psa nebo kočku a hotel pro zvířata není to pravé pro vás, je tu ještě jedno řešení. Obyčejní lidé :) Takovým řešením jsem se pro Radku stala i já.
Ne vždy si můžete vzít psa s sebou na dovolenou a ne každý z nás má příbuzné nebo známé, kteří se nám o něho postarají. Jsou destinace, kam bych s sebou Kulajdu ani brát nechtěla, třeba kvůli nebezpečným parazitům nebo náročným podmínkám, jako jsou...
Zahrádky už ožily a všechen ten rybíz, jahody, ředkvičky a spousty dalších dobrot lákají nejen nás, ale i naše psy. Něco z naší sklizně jim prospívá a něco naopak vyloženě škodí. Připravila jsem pro vás stručný přehled toho, co by pes mohl v divočině...
Líbí se vám Kulajda na úvodní fotce tady na blogu? Mně moc. Hlavně proto, že si pokaždé, když ji vidím, vzpomenu na to divadýlko okolo.
