Hadi a štíři prý vylézají na svatého Jiří. Ten už svátek dávno oslavil, a není tedy divu, že při procházce v přírodě nebo i na zahradě můžeme potkat ještěrku nebo hada. Ti se stoupající teplotou již opustili své podzemní úkryty určené k přezimování. Takové střetnutí se zmijí ale nemusí dopadnout vůbec dobře. Co dělat, když uštkne vašeho psího parťáka?
Zmiji nejčastěji potkáte, jak se vyhřívá na sluníčku. Teď už je navíc v plném proudu i jejich doba rozmnožování a samci jsou více aktivní. Za den jsou při pátrání po samičce schopní urazit až jeden kilometr. Může se tak lehce stát, že na tohoto u nás jediného volně žijícího jedovatého hada vy nebo váš pesan narazíte při výletě, pouhé procházce po okolí nebo dokonce i na zahradě. Potkat ji můžete jak na prosluněných stráních a lukách, tak ve vysoké trávě, v mokřadech a poblíž potoků a tůní. Takové střetnutí pak může skončit i uštknutím, zvláště pokud je pesan až moc zvědavý a kamarádský nebo třeba příliš zaujatý honbou za míčkem a nedává pozor na své okolí.
Než se pustíme k samotným radám, co v případě uštknutí dělat, dovolte mi ještě jednu poznámku. Zmije patří mezi kriticky ohrožené druhy a je chráněná. Proto, když na ni narazíte, obejděte ji prosím a nechejte ji v klidu. Nedovolte ani svému psímu parťákovi, aby plaza zbytečně dráždil nebo mu ublížil. Mějte na paměti, že zmije je velmi plachá. Zaútočí pouze tehdy, pokud se cítí ohrožena a bez možnosti útěku. Jedem, který potřebuje hlavně pro lov kořisti, se snaží šetřit.
Při toulkách přírodou nemáte pesana neustále vedle nohy, a tak je třeba i vědět, jak na něm takové zmijí uštknutí poznat, kdyby k němu došlo mimo váš dohled. Zmije se totiž většinou ihned po útoku odplazí pryč a vy si ji vůbec nemusíte všimnout. První, co zaregistrujete, bude ve většině případů úlek psa doprovázený vyjeknutím a uskočením, když ke kousnutí dojde. Místo vkusu je pro psa bolestivé, a tak zřejmě nebudete mít problém ho najít. Měkké tkáně navíc začnou na jed rychle reagovat a objeví se otok, zarudnutí a možný je i krevní výron. U některých psů mohou následovat závažné až život ohrožující reakce jako zvracení, ztížené dýchání nebo dušení, omdlení, svalová slabost nebo křeče a selhání krevního oběhu.
Jestli ale bude zmijí uštknutí pro psa život ohrožující, závisí na několika faktorech. Roli v tom hraje například velikost psa (čím menší je, tím větší dávka jedu pro něj bude uštknutí znamenat), jeho věk (štěňata a senioři mohou uštknutí nést hůře) a zdravotní kondice. Záleží i na období, kdy k útoku došlo. Zmije mají totiž nejvíce jedu na jaře a postupem léta o něj přicházejí. Na podzim tak bude množství jedu vypuštěného při kousnutí už znatelně menší. Závisí i na místě, kam zmije pesana kousne. Zejména nebezpečné je uštknutí do krku, hlavy a hodně prokrvených míst, odkud se jed rychle dostane do celého těla. Hrozbu představuje i možná alergická reakce. Naopak jen malé riziko hrozí při takzvaném suchém uštknutí, kdy ke kousnutí dojde bez jedu krátký čas po lovu, kdy se žlázy ještě nestihly znovu naplnit jedem (u nás to může být podle statistiky až ve 27 % případů uštknutí). Rozsáhlý statistický průzkum provedený v roce 2011 ve Velké Británii uvádí, že ze 411 známých případů uštknutých psů zahynulo nebo muselo být utraceno necelých 5 %.
Vždy je třeba co nejdříve po uštknutí psa kontaktovat veterináře. Nejen proto je dobré si před odjezdem na výlet nebo dovolenou najít a uložit do telefonu kontakt na nějakého poblíž místa, kde se budete pohybovat. Psa se snažte na kliniku co nejrychleji dostat, chlupáč by při tom ale měl vykonat co nejméně fyzické aktivity, která by akorát zrychlila šíření jedu tělem. Proto, pokud jste toho schopni, pesana odneste nebo mu cestu alespoň co nejvíce zjednodušte. Jed se z rány nesnažte vysát nebo vymačkat, je to skoro nemožné a akorát tím ztratíte drahocenný čas. Zejména pokud došlo k uštknutí do krku nebo hlavy, sundejte pesanovi obojek, ať se při možném otoku neuškrtí. Jestli došlo ke kousnutí do nohy, můžete se ji pokusit znehybnět.
Už se vaši chlupáči se zmijí někdy střetli? A jak to dopadlo? Doufám, že mé rady nikdy nebudete potřebovat, ale jak se říká, štěstí přeje připraveným! Tak užívejte léta a dávejte na sebe i své parťáky pozor.
V tomto cyklu se společně podíváme, jak se daří kočkám a psům ve světě. Kde je lidé hýčkají a předcházejí si je, kde naopak mazlíci strádají a jejich situace je kritická. Dnes vám představím ostrovy, kde žije víc koček než lidí.
Každý rád vezme svého čtyřnohého miláčka na dovolenou s sebou, občas to ale situace prostě nedovolí. Ne všichni psi snášejí dlouhé cesty autem nebo vysoké teploty, nemají poslušnost zvládnutou na jedničku nebo jsou útěkáři, takže s nimi třeba výlet do...
Pozitivních účinků soužití člověka se zvířaty jsme si byli vědomi už zhruba před 100 tisíci lety, kdy lidé začali s domestikací. A nejde zde pouze o léčebné metody. K lepšímu psychickému i fyzickému zdraví nám pomáhá už samotná přítomnost našich...
V tomto cyklu se seznámíme se známými psími osobnostmi. Psi v našem životě hrají přeci důležitou roli, tak se pojďme podívat, co vše už za dobu našeho soužití dokázali. Balto svým odhodláním zachránil život mnoha lidí Aljašky. Znáte jeho příběh?
Pokud máte doma kočičku, určitě už vám někdy nastal problém, kdo se o ni postará. Obzláště teď v době prázdnin a odjezdů na dovolené. Příbuzní nebo přátele k vám vždy nemůžou dojíždět a odvést kočku do hotelu nebo k někomu na hlídání pro ni může být...
Blíží se doba koťátek. Venku ale můžou koťátka o svou mámu z mnoha příčin přijít. Navíc lidé začnou nechtěné přírůstky do rodiny odkládat. Může se vám tedy lehce stát, že narazíte na malé kočičí novorozence. Pokud se rozhodnete sami se o ně postarat,...
Možná už jste na ulici potkali pejska s uvázanou žlutou stužkou na obojku nebo na vodítku. Věděli jste, že nejde jen o módní doplněk, ale o zprávu pro kolemjdoucí?
Králičí hop je poměrně mladá disciplína, která si rychle získává své příznivce. Koneckonců králíci jsou pro skákání přímo stvoření, tak proč toho nevyužít k zábavě jak jich samotných, tak i jejich páníčků.