Sezóna klíšťat už je v plném proudu, a pokud jste tak ještě neudělali, je nejvyšší čas pořídit mazlíkovi vhodnou ochranu. Jaké možnosti máme, v čem se jednotlivé druhy liší a v čem vidím jejich výhody a nevýhody?
Klíšťat je snad každým rokem víc a kvůli mírným zimám se prodlužují i jejich sezóny. Už dávno se před nimi nemusíme chránit jen o letních prázdninách. Navíc se už i u nás začal rozšiřovat piják lužní, vzácný druh klíštěte, který psům způsobuje onemocnění podobné malárii. Jak parťáky před těmito parazity chránit? Způsobů dnes máme celou řadu.
Obecnou radu, jaké ektoparazitikum (tedy antiparazitikum působící proti zevním parazitům) funguje nejlépe, vám dát nedokážu. Zjistila jsem totiž, že účinnost jednotlivých druhů i značek ovlivňuje třeba i to, v jakém kraji bydlíte. Můžu vám ale pomoc s rozhodováním, jaký typ ochrany vybrat podle vašich preferencí. Kromě účinnosti totiž, alespoň u mě, hrálo roli více věcí.
Obojky jsou klasika. Jejich největší výhodu vidím v dlouhé účinnosti. Některé deklarují až 8 měsíců. Na začátku klíšťové sezóny ho nasadíte a už se nemusíte o nic starat. Dokonce u většiny ani nevadí, pokud si pes rád zaplave. Časté šamponování by ale mohlo účinnost snížit. Klíšťata většina obojků nejen hubí ihned po přisátí, ale zároveň je i odpuzuje. Další plus je jejich cena. Pokud chceme, aby obojek fungoval, neměli bychom na něm šetřit, jednorázově je tedy investice větší. Když ji ale rozpočítáme na počet měsíců jeho působnosti, i ty dražší, které mají až 90% účinnost, vycházejí jako jedna z nejlevnějších variant endoparazitik.
Další běžnou ochranou proti vnějším parazitům jsou ektoparazitika v pipetě, takzvané spot-ony. Jejich výhodou je rychlá a snadná aplikace, nevydrží ale psa chránit tak dlouho jako obojky. Aplikace se musí opakovat většinou každý měsíc. Výhodou ovšem je, že účinná látka není distribuována krevním oběhem psa. Koncentruje se v mazových žlázách, odkud se průběžně uvolňuje na celé tělo a účinek tak odolává i koupání. Některé pipety mají navíc odpuzující účinek i proti komárům a dalším hmyzím přenašečům.
Poslední roky se velmi oblíbenými staly žvýkací tablety v podobě chutných pamlsků. Účinná látka v nich obsažená v těle psa prý nemetabolizuje ani se nekumuluje, a pro klíšťata a blechy je po 12 týdnů smrtící. Výrobce udává bezpečnost i pro štěňata od 8 měsíců i březí a kojící feny. Přes trávicí ústrojí se ale chemikálie do krve dostanou, pro psa to znamená přímou expozici těmito látkami. Pokud u psa po podání dojde k negativní reakci na účinnou látku, nemáte jak působení ukončit jako u dříve zmíněných obojků a pipet. Vzhledem ke krátké existenci těchto léčiv neexistují relevantní data z hlášení vedlejších účinků ani testování, jaký vliv mají na psy při dlouhodobém užívání. Nevýhoda je i jejich vysoká pořizovací cena a fakt, že klíšťata sice hubí, ale až po 12 hodinách od přisátí.
Mimo tyto způsoby existují i pudry a spreje. Ty fungují podobně jako lidské repelenty, musí se tedy opakovat před každou vycházkou, u některých stačí denně nebo týdně. Dále máme možnost zvolit i alternativní způsoby ochrany proti klíšťatům přírodní cestou. Té jsem se loni věnovala v samostatném článku zde. Loni jsem také celou sezónu takový domácí přírodní repelent používala jako doplňkové endoparazitikum před každou větší vycházkou. Zvolila jsem směs rozmarýnu, levandule a hřebíčku s vinným octem. Lidské osazenstvo domácnosti používalo jen tento repelent a všichni jsme léto přečkali bez jediného klíštěte. Přestříkávat bylo ale třeba opravdu často, každé 2 až 3 hodiny, nutno podotknout, že mohlo jít jen o šťastnou náhodu, i když jsme v přírodě trávili naprostou většinu času.
Ač jsou na našem trhu už pár let, letos jsem poprvé narazila na ultrazvukové odpuzovače klíšťat a blech v podobě přívěsků na obojek. Pomocí vyluzovaných ultrazvukových pulzů, které jsou pro lidi a zvířata neslyšitelné, narušují orientaci parazitů, čímž je udržují dál od chlupáčů. Jde tedy o preventivní ochranu, klíšťata nehubí. Pro uživatele by měly být zcela bezpečné, není známa žádná kontraindikace ani nežádoucí účinek. Od aktivace by měl přívěsek účinkovat 6 až 12 měsíců a cenově se pohybuje jako dražší třída antiparazitních obojků. Po průzkumu všech možných diskusí týkajících se těchto produktů ale nejsem schopná říct, jestli opravdu, nebo jak účinně, fungují. Zkušenosti jednotlivých uživatelů se dost liší. Jedna z používaných technologií ovšem prošla testováním a její účinky byly prokázány klinickými studiemi odborníků z veterinární Univerzity Camerino v Itálii.
Jak chráníte před klíšťaty své parťáky vy? Máte ověřený prostředek, který funguje, nebo musíte každé léto hledat znovu? Já si totiž třeba po pár letech používání jednoho druhu obojku, který nám perfektně fungoval, všimla klesající účinnosti a stejnou zkušenost slýchám i od známých. Zda se ale klíšťata přizpůsobují nebo v tom hraje roli jiná okolnost, těžko říct.
Často se nás v poradně Brita ptáte, čím to je, že dobře krmený a pravidelně odčervovaný pejsek ne a ne přibrat. Po zdravotní stránce je v pořádku, ale je mlsný. Nebo jí s chutí, ale stejně je jen kost a kůže. Řešíte stejný problém? Máme pro vás hned...
Lukáš, zkušený fotograf psů, pro vás připravil další díl miniseriálu o focení psů – neváhejte si ho přečíst, ať vaše album z dovolené stojí za to :) Hlavní pravidla přípravy k focení podle Lukáše zní následovně:
Říká se, že je horší stěhovat se s kočkou než se psem. Že se kočka vrací na místo, kde bydlela dřív, a ujde třeba i stovky kilometrů. Nevím, co je na tom pravdy, ale za sebe to potvrdit nemůžu. Naše Racy vyrůstala v panelákovém bytě a po přestěhování...
Granule jsou sice suché a tváří se, že vydrží všechno, ale záleží i na tom, jak s nimi nakládáte.
Snad každý, kdo má doma psa, by chtěl mít jeho fotky, nejlépe pořízené vlastní rukou. Slíbila jsem vám proto sérii článků o focení psů, takže hurá do toho. S tím, jak zaujmout psa při focení, aby se hezky tvářil, jak ho na focení připravit, jak vybrat...
Itálii si pejskaři obecně dost chválí.
Sotva to začalo chodit, už to milovalo balóny. Ještě to nemělo tlamku dost velkou ani na golfový míček, ale odhodlaně se to snažilo zakousnout tenisák. To je celá Kulajda. Jenomže tahle zprvu roztomilá vášeň postupně přerostla v nepříjemný zlozvyk.
Houbařská sezóna začala, je na čase vyrazit do lesa a podívat se, jestli už rostou. Pokud máte jistotu, že vám pes neuteče za zvěří a že se nikde v okolí nepotulují myslivci s nabitými puškami, vezměte si ho na pomoc. Jestli utíká, zkuste ho nejprve...
Pokud cestujete, nemáte nikoho, kdo by byl ochotný pohlídat vám psa nebo kočku a hotel pro zvířata není to pravé pro vás, je tu ještě jedno řešení. Obyčejní lidé :) Takovým řešením jsem se pro Radku stala i já.
Ne vždy si můžete vzít psa s sebou na dovolenou a ne každý z nás má příbuzné nebo známé, kteří se nám o něho postarají. Jsou destinace, kam bych s sebou Kulajdu ani brát nechtěla, třeba kvůli nebezpečným parazitům nebo náročným podmínkám, jako jsou...
Zahrádky už ožily a všechen ten rybíz, jahody, ředkvičky a spousty dalších dobrot lákají nejen nás, ale i naše psy. Něco z naší sklizně jim prospívá a něco naopak vyloženě škodí. Připravila jsem pro vás stručný přehled toho, co by pes mohl v divočině...
Líbí se vám Kulajda na úvodní fotce tady na blogu? Mně moc. Hlavně proto, že si pokaždé, když ji vidím, vzpomenu na to divadýlko okolo.
