Jak na použití elektrických obojků při výcviku psů radí trenér Petr Zoubek
Elektrický obojek může být skvělou pomůckou k výcviku ale i zajištění bezpečnosti psa. Musíme ovšem vědět, jak ho správně nastavit a používat. Ve výsledku k samotnému výboji pak ani nikdy nemusí dojít. Na základní principy jeho bezpečného používání jsem se zeptala trenéra loveckého výcviku Petra Zoubka.
Od výcvikových elektronických obojků nemůžeme čekat, že vychovají našeho psa za nás nebo pouhým výbojem napravíme jeho nežádoucí chování. Dávají nám ale výhodu reagovat na nežádoucí chování okamžitě a to i na dálku, což je pro jeho odbourání naprosto stěžejní. Běžně se využívají k výchově mysliveckých a loveckých psů.
Mimoto se ovšem hodí i pro chronické útěkáře a lovce. Díky nim můžeme dopřát volnost pohybu bez vodítka i takto „problémovým psům”, kteří by jinak okamžitě vystartovali za zvěří nebo třeba cizím psem. Lehce by tak mohli skončit ztracení, přejetí nebo v době honby zastřelení. Abychom ale nenapáchali víc škody než užitku, používat je musíme s rozmyslem a správně. Rozhodně bychom si předem měli nastudovat alespoň základní principy této techniky výcviku. Jak obojek správně nastavit a jak ho používat, jsem se ptala Petra Zoubka, který se věnuje loveckému výcviku psů.
Petře, jak dlouhou zkušenost s elektrickými obojky máte a za jakým účelem je využíváte?Elektrický obojek jsem začal používat před 18 lety, kdy jsem začal s výcvikem loveckých psů, nejen svých ale i svých kamarádů. Využití elektrického obojku je výborná věc, která mi usnadnila výcvik a přípravu na lovecké zkoušky. Dále je i ochrannou pomůckou psa před střetem s dopravním prostředkem.
V jakých všech ohledech je možné obojek používat pro bezpečí psa?
Tuto otázku bych vyjádřil v několika bodech: ochrana psa a jeho okolí před vběhnutím pod auto či vlak, zatouláním se, útěkem, napadnutím jiného psa (popř. člověka) a v neposlední řadě štvaním zvěře.
Kdy je používání elektrických obojků vhodné? Hodí se jen pro výcvik loveckých psů nebo může být pomůckou i k běžnému výcviku?
Obojek se hodí pro obojí, ale musí se používat vhodným způsobem.
Ke správnému používání této elektronické pomůcky jistě nestačí si jen přečíst manuál. Doporučil byste používání i laikovi, nebo je potřeba si nejdříve nastudovat techniku výcviku či je dokonce nutné nechat se zaškolit kynologem?
Používání elektrického obojku je velmi individuální, rozhodně nestačí řídit se manuálem. Člověk musí psa pozorovat, naučit se rozpoznat jeho reakce a podle toho využívat jednotlivé funkce obojku. Nemyslím si, že je nutné se nechat školit kynologem, ale nejde obojek ani používat bez uvážení.
Někteří lidé, kteří si neví rady s výcvikem pesana, pořídí elektrický obojek jako formu trestu nebo ho používají místo běžného výcviku. Čekají, že se jim jeho pomocí podaří poslušnosti u psa docílit. Nenapáchá ale takto obojek víc škody než užitku?
Elektrický obojek není určen ke cvičení základních povelů, jako je třeba sedni, lehni nebo k noze. Setkal jsem se se špatnou manipulací obojku, která způsobila, že kdokoliv vzal do ruky obojek v přítomnosti psa, ten se okamžitě stal velmi agresivním.
Jaké chyby lidé při používání nejčastěji dělají? Dokážu si představit, že pokud bude cvičitel na psa chrlit povely, které zvíře pořádně nechápe, mačkání ovladače obojku bude kontraproduktivní.
Ze své zkušenosti vím, že laik lehce pokazí výchovu svou nesprávnou manipulací a použitím elektrického obojku, mnohdy i natrvalo. Měl jsem na výcvik psa, kterému panička nasadila obojek, zasypala ho množstvím povelů a ještě ho párkrát upozornila povelem z obojku. Ten pes byl zmatený, nevěděl, co se po něm chce, neposlouchal a bylo velice těžké tyto chyby napravit.
Jak psovi obojek správně nasadit?
Já přistupuji k používání obojku velice opatrně. Po zapnutí a spárování obojek psovi připnu a zkontroluji, zda se elektrody dotýkají kůže psa. Obojek nesmí být
volný, ale ani moc utažený, aby pes mohl volně dýchat.
Mezi funkce elektrických obojků nepatří jen výboj ale také zvukový signál nebo vibrace. Jak s nimi pracovat? Můžete v krátkosti popsat techniku výcviku s elektrickým obojkem?
Dám povel, pokud nereaguje, tak použiji vibrace nebo zvukový signál. Pokud pes neposlechne, přistoupím k elektrickému výboji. Osvědčilo se mi, že při prvním výboji se pes lekne, v tom okamžiku ho volám k sobě a hlavně chválím. Někteří psi princip obojku pochopí velmi snadno, a výboj není potřeba použít vůbec.
Je potřeba výboj používat pořád, nebo po nějakém čase výcviku postačí ostatní signály? Toto se asi bude lišit i podle důvodu jeho použití (lovecký výcvik versus chronický útěkář)?
Záleží na povaze a odolnosti psa. Některému psovi stačí, že má obojek na krku a poslouchá. Některý je vzpurný a mnohdy nestačí zvukové upozornění, to se musí použít výboj.
Aby elektrické obojky posloužily svému účelu, musíme vědět, kdy je používat a musíme je také správně nastavit. Elektrický výboj pro pesana není nebezpečný, pokud je dle jeho velikosti a citlivosti nastavená přiměřená intenzita. Jak poznáme, že jsme intenzitu nastavili dobře – tak, aby na výboj pesan reagoval, ale současně nebyl příliš silný?
Každý elektrický obojek má určitou stupnici síly výboje. Je tedy důležité správně odhadnout stupeň síly. Dobré je začít nejslabší intenzitou výboje a sledovat chování psa, postupně můžete přidávat, ale důležité je, že se pes nesmí obojku bát.
Petře, děkuji za váš čas. Nakonec se ještě zeptám, co byste vzkázal všem, kdo o pořízení elektrického obojku uvažují?
Elektrický obojek je výborná pomůcka, ale musí být správně používána. Pokud se intenzita výboje přežene, může se stát, že pes potom vůbec nepůjde od nohy svého pána, a to je u loveckého psa velký problém, kterého se těžko zbavuje.
Sibiřský husky je nádherné psí plemeno. Je to pes v pohybu. Hbitý, silný a svérázný. I pro tyto jeho vlastnosti se objevuje zapřažený za saně nejednoho mushera. Říká se, že všichni psi, kteří rádi táhnou, jsou na psí spřežení vhodní, sibiřský husky ale...
Domácí kočka se nepodívá ven tak často jako pes, o to více ji pak na tuto skutečnost musíme připravit. Nějaká ta návštěva veterináře nebo i cesta na chalupu je přece jen nemine.
Mazlení a hlazení není všechno. Kočky si velice užívají i společný čas strávený hrou, navíc i tato činnost vede k upevnění vašeho vztahu. Chlupáč se vyřádí a za zkrácení dlouhé chvíle vám bude jistě vděčný.
Bruselští grifonci svým vzhledem nezapřou podobu s Ewoky z Hvězdných válek. A to zcela oprávněně! Tito psíci byli předlohou k vytvoření zmíněné imaginární rasy. Režisér George Lucas totiž doma jednoho bruselského grifonka měl.
Skotskou klapouchou kočku poznáte na první pohled - jak napovídá její název, má typicky sklopené uši. Je to pohodová vyrovnaná kočka s nenáročným charakterem a miloučkým vzezřením.
Dnešní domácí, vyšlechtění psi už nejsou těmi houževnatými vlky jako kdysi. A i když jsou v té nejlepší kondici, na zimu to stačit nemusí a je třeba je pořádně zaopatřit.
Jaké jsou nejnovější trendy ve výživě psů? A jak se na tyto trendy dívají odborníci a sami pejskaři? Zmapovala jsem pro vás, o čem se v poslední době v souvislosti s krmením psích chlupáčů nejčastěji psalo, a to jak doma, tak ve světě.
I přes značné snahy spolků na ochranu zvířat u nás poslední dobou stoupá počet polodivokých zvířat. Mohou za to hlavně kolonie koček, které se nekontrolovaně množí.
Plánujete si pořídit fretku a nevíte, jak o tohoto domácího mazlíčka pečovat? Fretka miluje svobodu a pohyb, potřebuje tedy hodně prostoru a zároveň i vaší pozornosti. Přináším proto 10 tipů, jak na specifickou péči o tuto malou šelmu. :)
Pokud bylo jedním z vašich novoročních předsevzetí shodit nějaká ta vánoční kila a být fit, váš psí parťák vám s tím může skvěle pomoct. Navíc psí obezita je jednou z věcí, která veterináře v poslední době trápí nejvíce. Jak na zimní trénink?
Psi trénování na lokalizaci trusu šelem v projektech ochrany přírody občas identifikují špatný druh. A to ve 4 až 45% případů. Studie zveřejněná v časopise Scientific Reports přišla s možným vysvětlením, proč tomu tak je. Na vině nemusí být ani chyba...
Tato africká kočkovitá šelma má na kočku dosti netypickou stavbu těla. Díky svým dlouhým nohám vypadá spíše jako pes. A ač jde o zvíře divoké, často hraje i roli domácího mazlíčka.