Tento čas je krom užívání si sluníčka a probouzející se přírody pro mnohé spojený i s nepříjemnými alergickými reakcemi. Napadlo vás ale někdy, že na pyl může být alergický i váš psí parťák? Jak to poznat a co dělat?
Pro spoustu z nás, kteří trpíme alergií na pyl, bývá toto období nejen časem sluníčka, zvyšujících se teplot a prodlužujících se dnů. Příroda se probouzí, vše začíná pučet a kvést. Je to zajisté krása, ovšem alergik si to tolik přes slzící nateklé oči, kýchání nebo ucpaný nos zas tolik neužije. Napadlo vás ale někdy, že na pyl může mít alergii i váš pes?
Psi na alergeny reagují jinak než lidé, takže u nich zmiňované slzící oči nebo alergické astma moc často neuvidíme. I pylová alergie se u nich totiž projevuje nejčastěji na kůži takzvanou atopickou dermatitidou. O to složitější je pak přijít na původce potíží, protože stejně se projevuje i alergie na krmivo, domácí plísně, roztoče nebo třeba bleší kousnutí. Pro pylovou alergii je však charakteristické, že během podzimu a zimy atopická dermatitida samovolně zmizí.
Ač to může být překvapivé, alergie není u psů žádnou vzácnou zdravotní obtíží. Některá plemena pro ni mají dokonce i predispozice. Poprvé se pylová alergie projeví většinou do tří let věku psa a postupem času se její projevy zhoršují. U svého parťáka si můžete vlivem svědění kůže všimnout častějšího intenzivního drbání nebo olizování především na hlavě, v podpaží, okolí konečníku nebo v meziprstí. Takto mechanicky poškozená kůže se pak stává náchylná k bakteriálním a kvasinkovým zánětům. Mohou tak vzniknout začervenalá, vylysalá nebo mokvavá ložiska. V tom případě je třeba před samotnou alergií řešit primárně tyto infekce.
Konkrétní alergeny se často dají zjistit vyšetřením krve a stanovením množství protilátek. Vyléčit alergii samozřejmě nemůžeme, určení původce nám ale pomůže její vliv na psa alespoň eliminovat. Samotné příznaky pak můžeme mírnit pravidelnou koupelí v čisté vodě nebo speciálním šamponem omezující svědění, čímž snížíme kontakt pylu s pokožkou. Se svěděním pesanovi pomůže i podávání nenasycených mastných kyselin, které jsou obsažené například v lososovém oleji. V některých vážnějších případech může veterinář předepsat i antihistaminika (nikdy ale pejskovi nepodávejte žádné lidské léky bez konzultace s ním!), v těch nejvážnějších případech při jinak nezvladatelném svědění je nutné začít podávat kortikoidy.
Pokud byly provedeny testy na protilátky a známe alergen, je i u psa možná imunoterapie. V takovém případě je ale třeba počítat s tím, že efekt se nedostaví hned, ke zlepšení dojde pomalu. Jelikož je ale sezona pylové alergie poměrně krátká, většinou pesanovi život nijak zvlášť nekomplikuje, a proto není třeba přistupovat k ráznější léčbě.
Máte u svého psího parťáka podezření na pylovou alergii? I když, jak je psáno výše, většinou stačí alergika koupat, je vhodné vyloučit, že nejde především o alergii na krmivo. Její delší ignorování by totiž mohlo mít na pejskovo zdraví neblahé účinky.
Často se nás v poradně Brita ptáte, čím to je, že dobře krmený a pravidelně odčervovaný pejsek ne a ne přibrat. Po zdravotní stránce je v pořádku, ale je mlsný. Nebo jí s chutí, ale stejně je jen kost a kůže. Řešíte stejný problém? Máme pro vás hned...
Lukáš, zkušený fotograf psů, pro vás připravil další díl miniseriálu o focení psů – neváhejte si ho přečíst, ať vaše album z dovolené stojí za to :) Hlavní pravidla přípravy k focení podle Lukáše zní následovně:
Říká se, že je horší stěhovat se s kočkou než se psem. Že se kočka vrací na místo, kde bydlela dřív, a ujde třeba i stovky kilometrů. Nevím, co je na tom pravdy, ale za sebe to potvrdit nemůžu. Naše Racy vyrůstala v panelákovém bytě a po přestěhování...
Granule jsou sice suché a tváří se, že vydrží všechno, ale záleží i na tom, jak s nimi nakládáte.
Snad každý, kdo má doma psa, by chtěl mít jeho fotky, nejlépe pořízené vlastní rukou. Slíbila jsem vám proto sérii článků o focení psů, takže hurá do toho. S tím, jak zaujmout psa při focení, aby se hezky tvářil, jak ho na focení připravit, jak vybrat...
Itálii si pejskaři obecně dost chválí.
Sotva to začalo chodit, už to milovalo balóny. Ještě to nemělo tlamku dost velkou ani na golfový míček, ale odhodlaně se to snažilo zakousnout tenisák. To je celá Kulajda. Jenomže tahle zprvu roztomilá vášeň postupně přerostla v nepříjemný zlozvyk.
Houbařská sezóna začala, je na čase vyrazit do lesa a podívat se, jestli už rostou. Pokud máte jistotu, že vám pes neuteče za zvěří a že se nikde v okolí nepotulují myslivci s nabitými puškami, vezměte si ho na pomoc. Jestli utíká, zkuste ho nejprve...
Pokud cestujete, nemáte nikoho, kdo by byl ochotný pohlídat vám psa nebo kočku a hotel pro zvířata není to pravé pro vás, je tu ještě jedno řešení. Obyčejní lidé :) Takovým řešením jsem se pro Radku stala i já.
Ne vždy si můžete vzít psa s sebou na dovolenou a ne každý z nás má příbuzné nebo známé, kteří se nám o něho postarají. Jsou destinace, kam bych s sebou Kulajdu ani brát nechtěla, třeba kvůli nebezpečným parazitům nebo náročným podmínkám, jako jsou...
Zahrádky už ožily a všechen ten rybíz, jahody, ředkvičky a spousty dalších dobrot lákají nejen nás, ale i naše psy. Něco z naší sklizně jim prospívá a něco naopak vyloženě škodí. Připravila jsem pro vás stručný přehled toho, co by pes mohl v divočině...
Líbí se vám Kulajda na úvodní fotce tady na blogu? Mně moc. Hlavně proto, že si pokaždé, když ji vidím, vzpomenu na to divadýlko okolo.
