Portréty oblíbených plemen doma i ve světě: Thajská kočka

Kočky tohoto plemene jsou inteligentní, komunikativní a hlavně velmi společenské. Na člověka si vytváří vazbu opravdu velmi silnou. Přízeň si krom milé povahy dokáží lehce získat i svým exotickým a vznešeným vzhledem.

Uznané je plemeno thajské kočky poměrně krátce, přesto má ale dlouhou a slavnou historii. Má společné dávné předky se siamskou kočkou pocházející ze Siamu, dnešního Thajska. Dříve byly tyto kočky označovány jako královské kočky ze Siamu. První doložené zmínky o nich můžeme najít už v nejstarší knize o kočce Tamra Maew (Báseň o kočce).

Tyto kočky byly považovány za svaté a věřilo se, že přinášejí štěstí. Proto je chovali výhradně v buddhistických klášterech a palácích králů. Do dnes mají v Thajsku významné postavení, jak nasvědčuje i jejich účast na poslední korunovační ceremonii v roce 2019. V Thajsku těmto kočkám přezdívají „měsíční diamant“ nebo „zlato a diamanty“. 

Královské kočky ze Siamu jsou jedním z přirozeně se vyskytujících starověkých plemen koček žijících v Thajsku (přirozené plemeno je plemeno kočky, které vzniklo samo o sobě a přirozeně se vyvíjelo). Tyto kočky mají exotický zjev, působí ladně a vznešeně. Proto není divu, že okamžitě, jak se dostaly do Evropy, vzbudily zájem chovatelů. Pro zjednodušení se jim začalo říkat siamské kočky. Postupně se ale šlechtěním začal vzhled některých koček značně odlišovat od původních královských koček ze Siamu. Proto vznikla dvě samostatná plemena – siamská kočka a thajská kočka. Zatímco thajské kočky zůstávají podobné typu královské kočky ze Siamu, vzhled siamských koček se dále modernizuje. Proto se také thajkám někdy říká siamské kočky původního typu nebo také tradiční siamky. 

Oproti siamkám má thajka mírnější a přirozenější vzhled s vyváženými proporcemi. Srst má krátkou a jemnou, s mírnou podsadou. Je lesklá a dobře přiléhá k tělu. Typické je pro ni takzvané himalájské zbarvení, neboli odznaky (tmavší kontrastní zbarvení), které jsou na masce, uších, nohách a ocasu. „Thajské kočky jsou neobvyklé nejen svým vzhledem, ale i povahou. Když se řekne kočka, lidé si představí rezervovanost, samostatnost a číhání za rohem, ale když se řekne pes, představíme si touhu po společnosti a lásku. Thajské kočky jsou výjimkou. Nejenže vyžadují lidskou pozornost, ale udělají cokoli, aby vaši lásku získaly a zpět vám ji vrátily ještě více. Jsou to kočky závislé na svém páníčkovi, jsou přátelské inteligentní a komunikativní,” říká Jana Kadlecová, chovatelka thajských koček, jejíž chov založila kočka dovezená přímo z Thajska. 

Podle ní si jedinci tohoto plemene dovedou dobýt vaše srdce svým neodolatelným šarmem, elegancí a oddaností. „Thajská kočka má kromě své krásy a elegance ještě něco navíc – něžnost, komunikativnost a společenskost. Společnost člověka mají dokonce tak rády, že ji často upřednostňují před společností jiné kočky,” popisuje Jana Kadlecová a dodává: „Proto je také jejich charakter někdy přirovnáván k psímu. Jsou velmi mazlivé a hravé, pozornost si ale nevynucují tak rázně jako jiná orientální plemena. Snadno je můžete naučit různým kouskům jako je například aport.

Plemeno thajek chovatelka shrnuje takto: „O všech domácích mazlíčcích se ví, že se stávají členy rodiny. U thajských koček to platí víc než na 100 %. Milují svého páníčka a jsou úžasné chůvy pro děti. Své páníčky vítají polibkem, který je decentní a letmý. O všem chtějí vědět, u všeho chtějí být. Je důležité ale podotknout, že se nevnucují. Pohyb a hry jsou jim vlastní, především takové, kdy mohou uplatnit své akrobatické vlohy. Díky své povaze velmi dobře vychází i s jinými domácími mazlíčky. A co je důležité, thajky se těší dobrému zdraví, nejsou náchylné k onemocněním a dožívají se dlouhého věku (15–20 let)."

Jak vidno, thajské kočky jsou výjimečné svým vzhledem i povahou a dokážou být perfektním společníkem. U thajky víc jak u jiných plemen platí, že volba chovatelské stanice (krevních linií kočičky) je při výběru nového člena rodiny velmi důležité. U nás zatím není historie chovu tohoto plemene nijak dlouhá, přesto už ale existuje několik tuzemských chovatelských stanic. Zájem o thajky tak bude jistě i nadále stoupat.

FOTO KREDIT: FANCY DIAMONDS *CZ

Související články

Jednu kočku nebo dvě? Nad čím se při rozhodování zamyslet

Pokud zatím nemáte kočku ani jednu, je pro vás odpověď na tuhle otázku jednodušší než pro někoho, kdo už doma kočičího kamaráda má. Kočičí odborníci se shodují, že pokud chodíte do práce nebo do školy, je pro společenský život vaší kočky lepší, když má...

Anální žlázky dokáží potrápit

Jak máme poznat, že naše psí nebo kočičí chlupáče trápí přeplněné nebo dokonce ucpané anální žlázky? Napadlo vás, že by mazlíček mohl být smutný nebo dokonce apatický právě kvůli tomu? Co ucpávání a záněty análních váčku vlastně způsobuje a jak vašeho...

Psí důvěra a proč je důležité, aby vám pes věřil

Důvěra je alfou a omegou vztahu mezi psem a člověkem. A to nejen v období výchovy a výcviku štěněte, ale během celého jejich společného soužití. Naše malé štěně mě přivedlo na dnešní téma článku, který je takovým krátkým zamyšlení nad tím, jakou roli...

Psí neposlušnost nebo nezkušenost páníčků?

Že neposlušný pes může pro svého pána i jeho okolí znamenat nepříjemnosti, na tom se asi shodnou jak pejskaři, tak i ti, kteří žádného chlupáče nikdy neměli. Jenže většina psů, kteří obdrží nálepku “neposlušný”, vlastně problém s poslušností vůbec mít...

Jak komunikovat s hluchým psem?

Můj pes sice není hluchý, ale dokáže absenci sluchu velmi mistrně předstírat. Jakmile ale zašustím pytlíkem s pamlsky, tak slyší výborně. Někteří pejsci ale bohužel neslyší ani šustění pytlíku s pochoutkami, protože jsou skutečně hluší. Dá se takový...

Na co myslet, než si pořídíte druhého chlupáče?

První a zcela základní otázka zní – proč? Jestliže chcete svému psovi pořídit čtyřnohého parťáka proto, špatně snáší pobyt sám doma, nemusí se to vůbec vyplatit. Lehce se totiž může stát, že místo jednoho stresovaného a naříkajícího pejska, budete mít...

Socializace psa

Jedním z nejčastěji skloňovaných kroků v souvislosti s výchovou štěněte je bezpochyby jeho socializace. Každý, kdo si domů přinesl malinkého chlupáče, o tom určitě už něco slyšel. A kdyby náhodou ne, měl by ho hned při první návštěvě poučit veterinář....

Psí osamělost - jak na kňučení, štěkání a vytí

Jedním ze způsobů, jak psi vyjadřují pocit osamělosti, je kňučení, štěkání a vytí. Říkají tím: “Jsem sám doma a mám strach, protože mě má smečka opustila”. Je to tedy určitá forma komunikace s vnějším světem, i když nemusí být zrovna všem sousedům...