Jak trénovat přivolání s píšťalkou?

Taky jste zažili situace, kdy se váš čtyřnohý kamarád natolik soustředil na něco jiného, například když zachytil nějaký pach a sledoval stopu, že na klasický povel přivolání vůbec nereagoval? Pes má podstatně lépe vyvinutý sluch než člověk, takže zvuk ať už klasické nebo ultrazvukové píšťalky slyší na několik kilometrů, záleží na členitosti terénu. Nejen pro případy, že má váš psí chlupáč silné lovecké pudy a hned se chytá stopy, ale i pro nevycválaná štěňata, která ještě s tréninkem přivolání zápasí, může být píšťalka užitečným nástrojem. Píšťalka je tak velmi oblíbená nejen u loveckých a barvářských psů nebo stopařů, kde se pes vzdaluje od psovoda na velké vzdálenosti, ale využijete ji i při klasickém venčení.

Na přivolání musí pes reagovat okamžitě a bez rozmýšlení či zaváhání. V začátcích výcviku tedy povel použijte pouze v případě, že jste si jisti, že k vám pes stoprocentně přiběhne. V situacích, kdy jistotu máte, použijte povel a navíc nadšeně zapískejte. Pak bude mít píšťalka zvláštní postavení a přivolání s ní bude fungovat nejlépe. Pokud už váš pes povel přivolání ovládá, naučit ho na píšťalku není složité. Stačí po navyknutém povelu zapískat. Délka ani výška zapísknutí by se neměla lišit. Po okamžitém uposlechnutí a příchodu psa, ho odměnte. Zpočátku ale odměňujte, například pochvalou “ty jsi šikovný” a pohlazením, i když pes přijde až na poněkolikáté, aby získal motivaci. Je dobré odměny střídat – jednou použít oblíbenou hračku, jindy pamlsek nebo pohlazení – aby byl nácvik pro psa více napínavý a nepřestal ho bavit. Postupně můžeme nacvičování z klidného prostředí přesunout do rušnějších míst.

Zde postup obrátíme - nejdříve zapískáme a až pak přichází povel. Může se stát, že pes zareaguje okamžitě a povel nebude třeba vydat vůbec. Opět měníme lehké terény a vzruchy až po ty nejtěžší a nejsilnější. Stejně tak prodlužujte vzdálenosti mezi vámi a psem před vydáním povelu. Ve výsledku dosáhnete toho, že zapískání, které pro psa nemělo žádný význam, je teď podnětem k tomu, aby co nejkratší cestou přiběhl k vám bez toho, abyste vydali hlasový povel.  Jako při výcviku jakéhokoli povelu buďte důslední, klidní a nikam nespěchejte.

Já začala používat píšťalku až s naším nejmladším psím chlupáčem, a to už od jeho prvních vycházek. A dnes jsem za to neskutečně vděčná. Je o něco divočejší povahy než zbytek smečky a k tomu všemu má ještě stále chuť mladého psa prozkoumávat okolní svět. Když klasické “ke mně” z mnoho různých důvodů ani na podruhé na psího dorostence nezabírá, použiji píšťalku. Tím, že jsme trénovali pravidelně už od mala se nestane, že by dneska na písknutí nepřiběhl. A funguje to, i když ho potřebuji odvolat ze hry, a na hlas nereaguje. Pokud byste chtěli naučit na píšťalku dospělého psa, principy budou úplně stejné, jen je potřeba počítat s tím, že to zabere o něco více času a pamlsků :-).

A jaké máte s píšťalkou zkušenosti vy?