Zvědavý pes jménem Mera je nejspíše kříženec tibetského mastifa a himalájského ovčáka. V Nepálu se připojil k výpravě, která právě sestupovala z vrcholku Mera Peak, podle nějž také dostala fenka svoje jméno. Výprava měla dále namířeno k Baruntse, vrcholu v Himalájích jižně od Mount Everestu, a právě tam ji doprovodila.
Tohle dvacet kilo vážící zvíře se spřátelilo s vůdcem skupiny Donem Wargowskym, se kterým po následující tři týdny sdílelo jeho stan. Dostalo dokonce karimatku a bundu jako pelech.
Takováto vysokohorská túra bývá často náročná nejen fyzicky, ale i psychicky. Psí doprovod v takových situacích může znamenat skvělou možnost k odreagování nebo odbourání stresu.
Kvůli výskytu vztekliny přitom ale není zvykem, že by se tu horolezci přátelili s toulavými psy. Mera ovšem učarovala horolezcům i doprovázejícím šerpům svou osobností a vynikajícími lezeckými schopnostmi. Wargowsky se nechal slyšet, že podobného psa prý nikdy dřív nepotkali. Říkal, že Mera byla speciální a přinesla expedici štěstí. Někteří členové si dokonce mysleli, že byla požehnaná.
V jednu chvíli, když zuřil silný vítr, nebyla Mera schopná horolezce následovat a zůstala po dvě noci sama uprostřed ledovce. Všichni si byli jistí, že to pes nemůže přežít. Dva šerpové se ale museli vrátit jejím směrem a narazili na ni. Za jejich povzbuzování se Meře podařilo překonat obtížnou sekci, a tak se mohla znovu přidat k výpravě a pokračovat s ní ve výstupu.
Když se konečně horolezci ve dvě ráno vydali na vrchol hory, Wargowsky nechal Meru spát ve svém stanu. Údajně spala až do rána, ale pak se vydala v jejich stopách a dostihla je. Terén, který horolezci zdolávali sedm hodin, zvládla fena překročit za pouhé dvě hodiny.
Na posledním hřebeni běžela fena před horolezci, kteří se v takové nadmořské výšce pohybovali pomalu kvůli řídkému vzduchu. Počasí bylo sice pěkné, stejně byste ale na teploměru naměřili -20 °C.
Po takovém zážitku, kdy se o Wargowského na sedmitisícovém vrcholu opíral pes a chtěl pohladit je jasné, že si Meru chtěl adoptovat. Vyvézt z Nepálu se mu ji nepodařilo, ale alespoň si psa adoptovala manažerka vedoucího tábora Kaji Sherpa.
Jestli hledáte malého přátelského psíka se spoustou energie a dobré nálady, jste na dobré stopě. A navíc po něm doma určitě nebudete mít podlahu plnou chlupů, vhodným parťákem je totiž i pro alergiky.
Jezdíme na výlety, na dovolené a někteří z nás i na psí soustředění a tábory. Jak řešit stravování psího chlupáče mimo domov? Pokud je vám sympatická myšlenka přirozené masové stravy, konzervy pro psy jsou skvělou alternativou ke granulím. A na cestách...
Lámete si hlavu, jak správně krmit psího chlupáče v zátěžovém řežimu? Už nemusíte. Řešení je nasnadě. Díky vysokému obsahu masa a všem potřebným vitamínům a minerálům může dobře posloužit masová konzerva. Ta je navíc vhodná i pro příznivce barfování.
Víte, co monoproteinové krmivo je? Z názvu je to vlastně jasné, mono-protein. Můžete si říct, že to je přece ale spíš nevýhoda, že krmivo obsahuje jen jeden protein. Není tomu tak. Hodí se pro zdravé psy i pro ty se zažívacími problémy.
Touto zákeřnou a hlavně celoživotní nemocí mohou trpět nejen lidé, ale i naši čtyřnozí mazlíčci. Vy, co máte doma kočičí parťáky, víte, jak jí předcházet, jak ji u chlupáče rozpoznat a jak mu podat první pomoc?
Běh nás udržuje v dobré fyzické i psychické kondici. Stejně tak naše psí mazlíčky. Jak se naučit běhat společně se psem? Při canicrossu, jak se běhu se psem také jinak říká, pomáhá pes svou silou běžci v běhu. Jaká je k tomu potřeba výbava a co byste...
To, že je Bohumil Hrabal úzce spjatý s Kerskem, je celkem známý fakt. Věděli jste ale, že byl obrovským milovníkem koček a dodnes tu, podle místních, najdete potomky Hrabalových koček?
Jak se zachovat v případě, že vašemu psovi během procházky něco stane? A jak mu poskytnout první pomoc? Co by mělo být základním minimem v psí lékárničce? Jak na drobná poranění, otravu nebo alergickou reakci? Svoje tipy vám prozradí v dalším díle...
Kočky hrají v životě mnohých z nás důležitou roli. Jsou nám rovnocennými společníky, utěšují nás, rozesmívají a sdílejí s námi i nejrůznější všední okamžiky. Už po tisíce let jsou nám společníky i pomocníky. Svůj svátek si tedy jistě zaslouží.
Toto vzácné plemeno se velmi podobá svým předkům - Shar-Pei. Jsou to vlastně jeho zmenšeniny s pár odchylkami v povaze. Ačkoli je jejich výchova složitější, jsou to výborní rodinní společníci.
Psí apetit nezná mezí. A tak není neobvyklé, že pes spořádá kus klacku, se kterým si ještě před chvíli hrál, nebo se prostě jen “pase” na louce během procházky. Někdy to mohou odnést i vaše domácí květiny. Jaké rostliny ale pro psa mohou být nebezpečné...